CAC/PAC JF-17 Thunder

čínsko-pákistánský jednomotorový nadzvukový lehký víceúčelový bojový letoun From Wikipedia, the free encyclopedia

CAC/PAC JF-17 Thunder
Remove ads

CAC/PAC JF-17 Thunder je čínsko-pákistánský jednomotorový nadzvukový lehký víceúčelový bojový letoun, vyvinutý ve spolupráci čínské Chengdu Aircraft Industry Corporation (CAC) a pákistánského výrobce Pakistan Aeronautical Complex (PAC).[1] Čínské označení letounu je FC-1 Xiaolong.

Stručná fakta JF-17 Thunder FC-1 Xiaolong, Určení ...
Remove ads

Vývoj

Thumb
Pákistánský JF-17 se stíhacím strojem Mirage 5 v popředí
Thumb
JF-17 na pařížském aerosalonu 2019

Smlouvu o spolupráci na vývoji letounu FC-1 podepsala ČLR s Pákistánem roku 1995. Pákistán přitom požadoval stroj, který by ve službě nahradil stávající lehké bojové letouny Nanchang A-5, Chengdu F-7, Dassault Mirage III a Dassault Mirage 5. Kontrakt na výrobu strojů byl podepsán v roce 1999 a v roce 2002 byla zahájena stavba prvního prototypu, na který postupně navázalo dalších pět, z toho dva pro pozemní zkoušky. K jeho prvnímu letu došlo 2. září 2003 z čínského letiště Wenjiang u města Chengdu.[1] V březnu 2007 byl typ přijat do služby v Pákistánském letectvu, kdy převzalo první dva z celkem osmi předsériových strojů. První plně operační jednotkou, provozující typ JF-17, se v únoru 2010 stala pákistánská 26. peruť Black Spiders.[2] Pákistánské letectvo přitom plánuje do roku 2015 získat 200 strojů (celkově až 250 strojů).[2] Původní objednávka Pákistánu obsahovala 50 strojů JF-17 Block I, z nichž osm předsériových a dva sériové byly vyrobeny v Číně, zbývající sestavil do roku 2012 závod PAC. Tyto stroje měly omezené operační schopnosti a jejich konstrukce byla tvořena především hliníkovými slitinami v kombinaci s vysokopevnostní ocelí a slitinami titanu.

V květnu 2011 bylo objednáno dalších 50 exemplářů, tentokrát ve standardu JF-17 Block II, v jejichž konstrukci bylo použito více kompozitních materiálů. Block II byl navíc vybaven pevným nástavcem pro tankování paliva za letu, datalinkem, vylepšenou avionikou a modernějším systémem vlastní ochrany. Produkce těchto letounů byla zahájena v roce 2013, první z nich pak vzlétl 9. února 2015.

Pákistánské letectvo v roce 2017 operuje s více než osmdesátkou letounů Thunder, které tvoří výzbroj pěti letek.[3] Poslední z nich byla přezbrojena v únoru 2017.

Jako první zahraniční uživatel letoun roku 2015 v počtu 16 kusů objednal Myanmar. První letoun byl dodán roku 2018.[4] Druhým zahraničním uživatelem typu JF-17 se v lednu 2016 stala Nigérie, která ještě roku 2016 odebere první tři letouny.[5] Jako třetí objednala nejméně osm kusů JF-17 Srí Lanka.[6]

V roce 2013 oznámil čínský výrobce vývoj dvoumístné verze. Montáž prvního prototypu byla zahájena v dubnu 2016. Dne 27. dubna 2017 proběhl první let prototypu této dvoumístné verze označené JF-17B/FC-1B.[7] Zadní pracoviště instruktora bylo zabudováno v místě palivové nádrže, která byla v rámci zachování kapacity paliva přemístěna do zvětšeného hřbetu trupu. Přepracovaná svislá ocasní plocha je vyšší a má větší šípovitost. Zvětšeno bylo rovněž rozpětí křídla současně s prodloužením přídě. První sériový dvoumístný letoun JF-17B byl pákistánskému letectvu dodán v prosinci 2019.[8]

Dne 15. prosince 2019 proběhl první let prototypu verze JF-17 Block III. Pákistánské námořnictvo, že v letech 2020–2024 do služby zařadí 50 těchto strojů. Mezi hlavní vylepšení patří využití většího podílu kompozitů, pilotní helmy HMDS s průhledovým displejem, instalace jediného velkého multifunkčního displeje do kokpitu, nového radaru kategorie AESA, či infračervených senzorů IRST.[9]

Remove ads

Konstrukce

Thumb
Pákistánský JF-17 v Turecku roku 2011

Systém řízení dosavadní verze je kombinovaný - zatímco kormidlo a vodorovné ocasní plochy pilot ovládá mechanicky, klapky a mechanizace křídla fungují elektronicky. Plánováno přitom je plně elektronické řízení fly-by-wire. Taktické palubní systémy pocházejí, pro snížení nákladů na vývoj, ze stíhacího letounu Chengdu J-10. Letouny pohání jeden dvouproudový motor Klimov RD-93 s tahem 49,4 kN či 84,4 kN s přídavným spalováním. Výhledově by ho měl nahradit čínský motor WS-13, jehož vývoj se ale neustále protahuje. Výzbroj tvoří jeden 23mm kanón GŠ-23-2 a až 3 630 kg výzbroje na závěsnících, z nichž čtyři jsou pod křídlem, jeden pod trupem a dva na koncích křídla.[10]

Remove ads

Verze

Thumb
JF-17 během ukázky na pařížském aerosalonu 2019
  • JF-17 Block I – jednomístná verze (50 ks pro Pákistán)
  • JF-17 Block II – jednomístná verze (50 ks pro Pákistán)
  • JF-17 Block III – jednomístná verze
  • JF-17B – dvoumístná verze

Uživatelé

Současní

  • ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
    • Ázerbájdžánské letectvo – Země měla od typ JF-17 zájem od roku 2012, protože její letectvo bylo relativně slabé. Plánován nákup až 24 kusů. Veřejnosti poprvé představeny na veletrhu ADEX 2024.[11]
  • NigérieNigérie Nigérie
    • Nigerijské letectvo – Provozuje 3 letouny JF-17N Block II vyrobené v pákistánském podniku Pakistan Aeronautical Complex (PAC) od roku 2021. Kontrakt na dodání letounů vyšel 184,3 milionů dolarů. Nigérie projevuje zájem o další letouny, které by měly nahradit letouny Chengdu F-7NI.[13] Do roku 2024 odebráno 12 letounů.[11]
  • Srí LankaSrí Lanka Srí Lanka
    • Srílanské letectvo – objednáno nejméně osm kusů

Potenciální

Remove ads

Specifikace (JF-17)

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Délka: 14 m
  • Rozpětí: 9,45 m
  • Výška: 4,77 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 6411 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 12 700 kg
  • Pohonná jednotka: 1× dvouproudový motor Klimov RD-93
  • Tah pohonné jednotky: 49,4 kN (84,4 kN s přídavným spalováním)
Thumb
JF-17 Thunder s horou Nanga Parbat v pozadí

Výkony

  • Maximální rychlost: 1,8 M
  • Dolet 1352 km
  • Dostup: 16 920 m

Výzbroj

  • 23mm kanón GŠ-23-2
  • 3630 kg výzbroje na sedmi závěsnících
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads