Cesare Maldini

Cesare Maldini (5. únor 1932 Terst, Italské království – 3. duben 2016 Milán, Itálie) byl italský fotbalový obránce a trenér. Je otcem fotbalisty Paola Maldiniho a také dědečkem Daniela Maldiniho.^[1] Zúčastnil se MS 1962 a s klubem AC Milán spojil svoji kariéru jako hráč i jako trenér. Za klub odehrál celkem 399 utkání a dlouho byl jejím kapitánem.

Cesare Maldini
Hráč AC Milán.
Osobní informace
Datum narození	5. února 1932
Místo narození	Terst, Italské království
Datum úmrtí	3. dubna 2016 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí	Milán, Itálie
Výška	183 cm
Hmotnost	76 kg
Klubové informace
Pozice	Fotbalový obránce (1952–1967) Fotbalový trenér (1971–2002)
Mládežnické kluby
1950–1952 Triestina
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1952–1954 1954–1966 1966–1967 Triestina Milán Turín 03200(0) 34700(3) 03300(0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1960–1963 Itálie 140(0)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1971–1972 1972–1974 1974–1976 1976–1977 1979–1980 1980–1986 1986–1996 1992–1996 1996–1998 2001 2001–2002 Milán (asistent) Milán Foggia Ternana Parma Itálie (asistent) Itálie U21 Itálie - olympijská Itálie Milán Paraguay
Úspěchy
1. italská fotbalová liga 1954/55 Milán 1956/57 Milán 1958/59 Milán 1961/62 Milán Pohár PMEZ 1957/58 Milán 1962/63 Milán Interkontinentální pohár 1963 Milán Pohár PVP 1972/73 Milán - trenér 1973/74 Milán - trenér Superpohár UEFA 1973 Milán - trenér Mistrovství Evropy U21 1990 Itálie U21 - trenér 1992 Itálie U21 - trenér 1994 Itálie U21 - trenér 1996 Itálie U21 - trenér
Další informace
Povolání	fotbalista a fotbalový trenér
Děti	Paolo Maldini
Příbuzní	Daniel Maldini a Christian Maldini (vnoučata)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako trenér vyhrál tři jdoucí po sobě šampionáty ME U21 (1992, 1994, 1996). Poté trénoval reprezentaci Itálie na MS 1998 a také Paraguay na MS 2002. Po skončení trenérské kariéry se stal sportovním komentátorem pro beIN Sports.^[2]

Po jeho smrti v roce 2016 se poblíž stadionu Giuseppe Maezzy po něm a po Facchettim pojmenoval park.^[3]

Fotbalová kariéra

V roce 1961.

Klubová

Fotbal začal hrát již jako dítě. Ve věku 13 let, zapůsobil na zaměstnance klubu Triestiny. Tady hrál ve všech věkových kategorii a také překonal zánět pohrudnice, která riskovala jeho budoucí fotbalovou kariéru.^[4] Na počátku roku 1950 se poprvé seznámil s trenérem Roccem, předurčeným k tomu, aby se stal jeho hlavní postavou v kariéře a ještě více v životě. Právě paròn se v těchto letech rozhodl připojit natrvalo do prvního týmu, i když debut v Serie A|nejvyšší lize byl 24. května 1953 proti Palermu (0:0).^[5] V následující sezóně se stal již lepším hráčem a byl uváděn do základní sestavy a dělal i kapitána.

Do Milána odešel na začátku sezóny 1953/54. Do Rossoneri přišel původně jako náhradník. Jenže díky zranění konkurenčních obránců se stal na dlouhých 12 let nenahraditelným. První branku vstřelil 6. února 1955 proti Triestině (3:4).^[6] V roce 1961 se stal kapitánem Rossoneri a také přišel na trenérskou lavičku jeho učitel Nereo Rocco.

Během 12let v Miláně vyhrál čtyři ligové tituly (1954/55, 1956/57, 1958/59, 1961/62). A jako kapitán zvedl poprvé v klubové historii pohár pro vítěze PMEZ 1962/63. Utkání se hrálo 22. května 1963 ve Wembley proti Benfice (2:1).^[7]

V roce 1966 se rozhodl následovat učitele Rocca do Turína, kde ale po jedné odehrané sezoně ukončil kariéru. Celkem za svou 15letou kariéru odehrál 467 soutěžních utkání a vstřelil 3 branky.

Reprezentační

V národním týmu debutoval ve svých 28 letech 6. ledna 1960 proti Švýcarsku (3:0).^[8] Zúčastnil se MS 1962, kde odehrál dva zápasy.^[9] Byl také kapitánem ve dvouletém období 1962–1963. Celkem nastoupil do 14 utkání.

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1952/53	Triestina	Serie A	1	0	—	0	0	—	0	0	1	0
1953/54		Serie A	31	0	—	0	0	—	0	0	31	0
1954/55	Milán[10]	Serie A	27	1	—	0	0	—	0	0	27	1
1955/56		Serie A	22	0	—	0	0	PMEZ	5	0	27	0
1956/57		Serie A	21	1	—	0	0	—	0	0	21	1
1957/58		Serie A	32	0	IP	3	0	PMEZ	8	0	43	0
1958/59		Serie A	34	0	IP	1	0	—	0	0	35	0
1959/60		Serie A	29	0	—	0	0	PMEZ	4	0	33	0
1960/61		Serie A	30	0	IP	2	0	—	0	0	32	0
1961/62		Serie A	33	1	—	0	0	Vel.P	2	0	35	1
1962/63		Serie A	31	0	IP	1	0	PMEZ	9	0	41	0
1963/64		Serie A	22	0	IP	1	0	PMEZ+Int.P	3	0	29	0
1964/65		Serie A	34	0	IP	0	0	Vel.P	2	0	36	0
1965/66		Serie A	31	0	IP	1	0	Vel.P	8	0	40	0
1966/67	Turín	Serie A	33	0	IP	3	0	—	0	0	36	0
Celkem			411	3	—	12	0	—	44	0	467	3

Hráčské úspěchy

Klubové

• 4× vítěz italské ligy (1954/55, 1956/57, 1958/59, 1961/62)
• 1× vítěz poháru PMEZ (1962/63)

Reprezentační

• 1x na MP (1955–1960)
• 1× na MS (1962)

Individuální

• All Stars na MS (1962)
• v roce 2016 uveden do síně slávy Italského fotbalu.

Trenérská kariéra

V roce 1973.

klubová

Po skončení fotbalové kariéry se rozhodl pracovat u Rossoneri v letech 1967–1971 jako asistent trenéra a trenér mládeže. Po roce 1971 se stal prvním trenérem v klubu a zůstal v něm do roku 1974. V sezoně 1972/73 vyhrál Italský pohár i evropský pohár PVP. Od vítězství v lize stál klubu jeden bod. V následující sezoně prohrál dvě finále o evropské poháry. Nejprve o Superpohár UEFA 1973 a poté i PVP. V lize se klub trápil a od 25. kola přepustil místo Trapattonimu. Poté působil ve Foggie, Ternaně a v Parmě, kterou v sezoně 1978/79 dovedl k postupu do druhé ligy. Do klubové trenéřině se vrátil za odvolaného Zaccheroniho k Rossoneri v sezoně 2000/01.

Reprezentační

V roce 1980 byl federací vybrán jako asistent reprezentačního trenéra Bearzota. Tuto funkci zastával i na zlatém MS 1982. Skončil spolu Bearzotem v roce 1986. Poté převzal pozici trenéra u reprezentace do 21 let. S ní byl na pěti turnajích ME U21, které tři po sobě šampionáty vyhrál (1992 – zlato, 1994 – zlato, 1996 – zlato). Na konci roku 1996 federace odvolala trenéra Sacchiho a nahradila jej Cesarem. A tak se stalo, že do MS 1998 trénoval v reprezentaci svého syna Paola. ^[11] Po vyřazení ve čtvrtfinále na MS 1998 skončil u reprezentace. Další reprezentační nabídku dostal na konci roku 2001 od Paraguaye, kterou vedl na MS 2002. Odstoupil po osmifinálové prohře.^[12]

Trenérská statistika

Klubová

Sezóna	Klub	Liga						Ligové poháry						Kontinentální poháry						Celkem
		Soutěž	Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry	Umístění	Soutěž	Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry	Úspěch	Soutěž	Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry	Úspěch	Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry
1972/73	Milán	Serie A	30	18	8	4		IP	7	5	1	1		PVP	9	7	2	0		46	30	11	5
1973/74		Serie A	24	10	4	10	propuštěn v dub.	IP	5	2	1	2	—	PVP+ES	6+2	4+1	2	0+1	+	37	17	7	13
1975	Foggia	Serie B	21	5	10	6	od led., 7. místo	—	0	0	0	0	—	—	0	0	0	0	—	21	6	10	6
1975/76		Serie B	20	7	8	5	propuštěn v úno.	IP	4	2	0	2	—	—	0	0	0	0	—	24	9	8	7
1976/77	Ternana	Serie B	13	2	4	7	od pro. do bře.	—	0	0	0	0	—	—	0	0	0	0	—	13	2	4	7
1979	Parma	Serie C1	11	8	2	1	2. místo (postup)	—	0	0	0	0	—	—	0	0	0	0	—	11	8	2	1
1979/80		Serie B	21	4	7	10	propuštěn v bře.	IP	4	0	2	2	—	—	0	0	0	0	—	25	4	9	12
2001	Milán	Serie A	12	5	4	3	—	—	0	0	0	0	—	—	0	0	0	0	—	12	5	4	3
Celkově			152	59	47	46	—	—	20	9	4	7	—	—	17	12	4	1	—	189	80	55	54

Reprezentační

Rok	Národní tým	Soutěž	Umístění	Statistika
				Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry
1997–1998	Itálie	Kvalifikace MS 1998	2. místo ve skupině 2	8	4	4	0
1998		MS 1998	čtvrtfinále	5	3	2	0
1997–1998		přátelské utkání	—	7	3	2	2
Celkem za Itálii				20	10	8	2
2001–2002	Paraguay	přátelské utkání	—	4	1	2	1
2002		MS 2002	osmifinále	4	1	1	2
Celkem za Paraguay				8	2	3	3
Celkem				28	12	11	5

Trenérské úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italského poháru (1972/73)
• 1× vítěz poháru PVP (1972/73)

Reprezentační

• 2x na MS (1998, 2002)
• 5x na ME U21 (1988, 1990 – bronz, 1992 – zlato, 1994 – zlato, 1996 – zlato)
• 2x na OH (1992, 1996)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů
• Seznam trenérů italské fotbalové reprezentace