Chlum u Třeboně

městys v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Chlum u Třeboněmap

Městys Chlum u Třeboně (německy Chlumetz bei Wittingau, Puehel, Bühl) se nachází v okrese Jindřichův Hradec[4] v Jihočeském kraji. Rozkládá se poblíž rakouských hranic, žije v něm přibližně 1 900[1] obyvatel. Přibližně pět kilometrů východně od městyse leží rakouské město Litschau.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Chlum u Třeboně
Thumb
ThumbThumb
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTřeboň
Obec s rozšířenou působnostíTřeboň
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°57′45″ s. š., 14°55′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 859 (2024)[1]
Rozloha47,38 km²[2]
Nadmořská výška492 m n. m.
PSČ378 04
Počet domů758 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 115
378 04 Chlum u Třeboně
starosta@chlum-ut.cz
StarostkaMgr. Jitka Bednářová
Oficiální web: www.chlum-ut.cz
Thumb
Chlum u Třeboně
Další údaje
Kód obce546461
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. Ves Chlum patřila již ve 14. století panu Jindřichovi z Rožmberka, jenž 19. srpna roku 1399 svůj poplužní dvůr v Chlumu od starodávna pustý prodal šafářce a hospodyni ve špitále třeboňském Peltratě za 28 kop grošů. V roce 1458 zastavil Jan z Rožmberka, hejtman v Slezí, platy v Hlíně, Lutové, Chlumu, Suchdole, Suchdolci, Krarnolíně, Velkých a Malých Jílovicích, Kojakovicích, Branné, Zalyni, Ledenicích, Miletíně, Štěpánově, Bošilci, Skrbkově, Lhotě, Ponědraží a Stoječíně hradeckému měšťanu Hanušovi Gnauerovi a jeho manželce Dorotě.

V roce 1508 Petr z Rožmberka směnil s Kunratem Krajířem z Krajku na Nové Bystřici ves Stříbřec s jedním svobodníkem a rybníkem ve vsi ležícím, vsi Lutovou a Chlum, lesy lutovské a chlumecké a dva rybníky řečené „na Zábřeží“ a „na Vysokém Brodě“, čímž se Chlum stal součástí panství Novobystřického. Roku 1615 koupila panství Lucie Otilie rozená z Hradce a provdaná za člena rodu Slavatů.[5]

V roce 1885 byl založen sbor dobrovolných hasičů.

Na základě žádosti obce Chlumec z 25. září 1900 doporučilo okresní zastupitelstvo v lednu 1901 změnu obecního názvu na Chlum u Třeboně (ježto dle prohlášení c. k. místodržitelství dá se žádaná změna bez závady provésti: doporučuje a žádá se, aby za jediný oprávněný název a to jak český, tak i německý prohlášen byl název Chlum u Třeboně a žádosti obce aby tudíž bylo vyhověno).[6] O změně názvu pak rozhodlo obecní zastupitelstvo bez souhlasu arcivévody Františka Ferdinanda d'Este v roce 1908, přičemž arcivévoda po celý život odmítal nový název používat.[7]

V roce 1902 zadalo Ředitelství velkostatků i lesů arcivévody Františka Ferdinanda d'Este pro Chlum u Třeboně stavbu vodovodů české firmě Antonína Kunze v Hranicích.[8]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Sklářství

V 15. století se v okolí Chlumu těžila železná ruda, která zde byla zpracovávána až do roku 1887, kdy byly vysoká pec, válcovna a staňkovský hamr postaveny mimo provoz. Dnem 1. listopadu 1900 byl zastaven i zbytek provozu ve sloučené drátovně, hřebíkárně a kovářské dílně. Objekt bývalé válcovny si již v roce 1891 pronajala firma „Carl Stölzle‘s Söhne, Aktiengesellschaft für Glasfabrikation“ z rakouského Nagelbergu a s provozem v Suchdole nad Lužnicí.[10] V září 1909 byla výroba skla v Chlumu úplně zastavena z důvodu neobnovení pachtovních smluv majitelem panství arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este, který nelibě nesl blízkost sousední sklárny za svým letním rodinným sídlem.[11]

Na sklonku 1. světové války si opuštěné objekty sklárny pronajal c.k. nadporučík Václav Hrdina (26. prosince 1915 obdržel za obranu proti nepříteli zlatý Záslužný kříž s korunou),[12] pocházející ze sklářské rodiny ze severních Čech. Jeho otec Štěpán Hrdina vlastnil od roku 1908 sklárnu na Práchni u Kamenického Šenova.[13][14] K úspěšnému uzavření nájemní smlouvy mu napomohlo zasnoubení s dcerou ředitele chlumské německé školy. Do nového československého státu vplul již jako nájemce sklárny. Své zasnoubení ale nakonec zrušil a ohlásil nové zásnuby s dcerou Františka Drapelly († 27. červen 1933, Chlum u Třeboně),[15][16] bývalého správce Colloredo-Mannsfeldských velkostatků v Dobříši.[17] Nevěsta vložila do firmy jeden milion Kč a po nutných opravách tak mohl V. Hrdina v roce 1919 rozběhnout provoz sklárny.[18] Svého švagra Ing. Zdenka Drapellu jmenoval vedoucím výroby.[15]

V roce 1923 si Václav Hrdina propachtoval sklárnu v Arnoštově a v roce 1926 se stal jejím novým majitelem.[19] V Chlumu u Třeboně dal vybudovat pro své zaměstnance dělnickou kolonii, kterou navrhl a v roce 1926 postavil zednický mistr Bohdan Novotný z Chlumu. Jednotlivé bytové jednotky se společnou předsíní a záchodem se skládaly z kuchyně a světnice.[20] V roce 1928 přikoupil za 800 000 Kč sklárny v Rosicích u Brna[21] a v roce 1929 sklárny v Rybništi u Varnsdorfu.[22] V témže roce kandidoval za kraj České Budějovice a stranu Československé národní demokracie do poslanecké sněmovny.[23] Působil také jako starosta městyse Chlumu a předseda okresního třeboňského odboru „Národohospodářského sboru jihočeského“.[24] V roce 1930 jmenoval svého švagra Ing. Zdenka Drapellu ředitelem skláren v Arnoštově.[25]

Hospodářská krize postihla sklárny již v roce 1931 a Hrdina se dostával do dluhů. V důsledku insolvence v roce 1932 vyhlásil soud v Třeboni na jeho sklárnách v Chlumu u Třeboně, Rosicích u Brna (zastaven provoz v roce 1931)[21] a Rybništi u Varnsdorfu (zastaven provoz na konci roku 1931)[26] soudní vyrovnání[27] a sklárny v Arnoštově nadále fungovaly pod firmou „Ing. Zdenko Drapella, sklárny Arnoštov-Křišťanov“ se sídlem v Chlumu u Třeboně. V důsledku hospodářské krize vyhlásil Václav Hrdina nakonec v roce 1934 úpadek. V březnu 1937 byla vydražena za 708 890 Kč i zadlužená sklárna V. Hrdiny v Rybništi[28][29] a novým majitelem se stala tamní firma Nordböhmische Glashüttenwerke.[30]

Po dvouleté stagnaci zahájila v Chlumu sklářskou výrobu „akciová společnost Jihočeské sklárny“, která již 1. října 1935 převzala všechna aktiva a pasiva v roce 1932 zřízené firmy Zdenko Drapella, vydražila sklárny v Chlumu a převzala též sklárny v Arnoštově. K jejímu založení došlo 22. května 1936. Ve správní radě zasedli: předseda Václav Hrdina z Chlumu, Gabriel Švejda z Českých Budějovic a JUDr. Karel Stiassny. Ředitelem akciové společnosti se stal většinový akcionář Ing. Zdenko Drapella, který obdržel též prokuru.[31][32]

Jihočeské sklárny, akc. společnost (Südböhmische Glashüttenwerke A. G.), v Chlumu u Třeboně se utvořila, aby převzala a dále provozovala podnik, dosud vedený pod firmou Ing. Zdenko Drapella, sklárny, Arnoštov-Křišťanov v Chlumu u Třeboně se všemi aktivy a pasivy podle stavu bilance k 1. říjnu 1935. Převzetí stalo se za sjednanou částku 800.000 Kč. Členy správní rady jsou: Václav Hrdina, majitel skláren v Chlumu u Třeboně, Gabriel Švejda, tajemník Svazu průmyslníků v Č. Budějovicích, JUDr. Karel Stiassny, advokát v Praze. Prokura udělena inž. Zdenku Drapellovi v Chlumu u Třeboně s titulem ředitele a se statutár. právem, aby firmu podpisoval sám.

Jihočeské listy, 13.06.1936[33]

Dne 27. prosince 1945 vydal ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhlášku č. 336 o znárodnění podniku Jihočeské sklárny, akc. spol. se sídlem v Chlumu u Třeboně.[34] Vyhláška byla vydána ze zpětnou platností v Úředním listě ze dne 6. února 1946.[35]

Přírodní poměry

Jižně od městečka leží přírodní rezervace Bukové kopce a do východního cípu katastrálního území, východně od rybníka Vydýmač, zasahuje přírodní rezervace Rašeliniště Pele.

Obecní správa

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9]

Obec Chlum u Třeboně se skládá ze čtyř částí na čtyřech stejnojmenných katastrálních územích:

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumu u Třeboně.

Zámek Chlum u Třeboně

Zámek Chlum u Třeboně byl postaven 1710 rodem Fünfkirchenů, od roku 1834 patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 arcivévodům rodu d'Este. Zámek začátkem 20. století neobarokně upraven. Zdejší zámecký park pravidelně navštěvoval básník František Hrubín.[36] Nachází se zde i jeho busta a byla zde i pamětní síň (nyní zrušena). V parku se nachází vzácný strom – liliovník tulipánokvětý.[37]

Poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný „Malá Mariazell“, byl postaven roku 1745 baronem Janem Františkem z Fünfkirchenu jako votivní kostel na poděkování za záchranu života. Roku 1804 pak rozšířen jeho potomkem. Do tohoto kostela chodili také příslušníci rodu Habsburků,[38] kterým panství náleželo od roku 1861. V oratoři kostela se dozvěděly děti o zavraždění svých rodičů Františka Ferdinanda d'Este[39] a jeho manželky Žofie z Hohenbergu v Sarajevu roku 1914. Prvním farářem v Chlumu byl P. Jan Kubiska, který tu působil v letech 1901–1948 a je vymalován na fresce v kostele, jak vede procesí ke kostelu.

Křížová cesta

Křížová cesta ze druhé poloviny 18. století, vedoucí od zámku ke kostelu. Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi rybníka Hejtman.[40]

Osobnosti

Rekreace

Bývalé sídlo Františka Ferdinanda d’Este se svým lesnatým okolím, výstavným zámkem a rozsáhlým anglickým parkem se stalo od roku 1925 vyhledávaným letoviskem, kterému dominovaly rybníky Staňkov (305 ha) a Hejtman (82 ha). Oba tyto rybníky měly dno i břehy pokryty jemným pískem a jediným konkurentem jim v té době byly Doksy s Máchovým jezerem. Správa státních lesů a statků udělovala povolení ke koupání a provozování vodních sportů (mimo jízdu motorovými loděmi).[42]

U Staňkovského rybníka na poloostrově „Vlčici“ založil v roce 1925 5. oddíl pražských skautů tábor, který se po výstavbě tábora pražské YMCY přestěhoval na jiné místo. Tábor YMCY pro 100 táborníků disponoval velkou centrální budovou, 10 obytnými chatami, 2 chatami rodinnými a loděnicí. Vedle YMCY na Staňkově tábořily: oddíl vodních skautů z Prahy, vysokoškolský sport a další sportovní kluby z Prahy i ostatních částí Čech. Kolem rybníka se nacházelo dalších 20 chat (navštěvovaných zejména obyvateli Prahy), veřejné koupaliště, turistická chata »Slavjanka« a pod hrází vesnička s jednoduše zařízenými letními byty a 2 hostinci.[42] Vybudován byl i „Hotel Česká Kanada“, jehož celodenní penze činila v roce 1938 23 Kč.[43]

U menšího Hejtmana se na návrší tyčil chlumecký kostelík (kopie rakouského poutního místa Mariazell), před kostelíkem se rozprostíralo náměstíčko se školou a dolů k rybníku vedla stará křížová cesta se starou lipovou alejí. Pod hrází Hejtmana bylo možné navštívit bývalý aircivévodův zámek s tisíci arcivévodovými loveckých trofejemi, starobylým porcelánem a nábytkem, vzorně udržovaný zámecký park a v okolí lesnatou krajinu.[42]

Navštivte Českou Kanadu!
Překrásné letovisko v jižních Čechách. Rybník Staňkovský 8 km dlouhý s křišťálově čistou vodou. Pláž 20 km dlouhá. Ubytování v chatě Slavjance. Stanice KČST. Slušně zařízené pokoje, výborná kuchyně, noclehárna. Členům KČST sleva. - Fr. Čecháček, restauratér, Staňkov, pošta Chlum u Třeboně.

Seznam studentských nocleháren zřízených péčí Klubu československých turistů 1934[44]

Také v současnosti tvoří Chlum u Třeboně, spolu se sousední obcí Staňkov, významné rekreační středisko na Třeboňsku. Na okraji obce se nachází rybník Hejtman. Místní kempy a penziony nabízí zázemí pro rekreaci (koupání a vodní sporty, rybaření) a cykloturistiku.

Doprava

Chlumem u Třeboně prochází silnice II/153, která spojuje dvě mezinárodní silnice E49 (I/24) a E551 (I/34).

Asi 3 km západně od obce se na železniční trati České Velenice – Veselí nad Lužnicí (226) nachází železniční stanice Majdalena, do roku 2005 nesoucí název Chlum u Třeboně,[45] dříve Chlumec-Pilař.[46]

Galerie

  • Thumb
    Zámek Chlum u Třeboně
  • Thumb
    Dům kultury
  • Thumb
    Samota Žabárna
  • Thumb
    Náměstí s pomníkem padlým v první světové válce
  • Thumb
    Kříž u domu čp. 11, postavený hrabětem z Funfkirchenu jako poděkování Bohu za záchranu života
  • Thumb
    Restaurace Na poště
  • Thumb
    Sýpka v Žižkově ulici
  • Thumb
    Křížová cesta
  • Thumb
    Dům čp. 11, stará pošta
  • Thumb
    Základní škola
  • Thumb
    Socha sv. Jana Nepomuckého na hrázi rybníka Hejtman
  • Thumb
    Socha sv. Anny na hrázi rybníka Hejtman

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.