Chodouň

Chodouň (německy Chodaun) je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 10 km jihozápadně od Berouna. Leží 269 m nad mořem po obou březích řeky Litavky na úpatí zalesněného vrchu Studeného. Žije zde 715^[1] obyvatel.

Chodouň
Chodouň, pohled na obec od západu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Beroun
Obec s rozšířenou působností	Beroun (správní obvod)
Okres	Beroun
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′54″ s. š., 13°59′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	715 (2025)[1]
Rozloha	4,25 km²[2]
Katastrální území	Chodouň
Nadmořská výška	269 m n. m.
PSČ	267 51
Počet domů	264 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Chodouň 56 267 51 Zdice [e-mail]
Starosta	Ing. Josef Stehlík
Oficiální web: www.chodoun.cz
Chodouň
Další údaje
Kód obce	534447
Kód části obce	52116
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Archeologické nálezy naznačují, že oblast chodouňského katastru byla osídlena již mezi 6. a 5. stoletím př. n. l., což dokládá objevené keltské pohřebiště.

První písemná zmínka o obci se vyskytuje v listině královny Kunhuty z roku 1271, v níž jsou pražští křižovníci s červenou hvězdou obdarováni polnostmi v Chodouni (agri de Chodun dantur cruciferis) a pochází z doby, kdy obec byla součástí panství na Žebráku a již tehdy se zde uvádějí místní vladykové.

V průběhu 14. století se objevuje jistý Očko, který trvale užíval zdejší predikát, což naznačuje, že do té doby byla ves spíše propůjčována v léno. V této době zde stával vladycký statek, pravděpodobně tvrz zvaná Vorlík, o které však přímé zprávy pocházejí až z roku 1653 uvedené v urbáři točnickém, kdy byla ves spojena s panstvím na Točníku.^[4][5]

V 15. století se na chodouňském statku (tvrzi) vystřídali různí majitelé, jako Vítek Krušec z Újezda (1410) a Jan Horský z Chodouně (1457).^[4] Přesné datum zániku tvrze není známo, ale poslední zmínka o ní pochází z roku 1652 a pravděpodobně zanikla během 17. století.

Roku 1557 prodal Ferdinand I. Chodouň s panstvím točnickým Janovi z Lobkovic, roku 1590 připadla při dělení Havlovi z Lobkovic.^[6]

Obecní správa

Části obce

• Chodouň (k. ú. Chodouň)

Sousedními obcemi sídla jsou Málkov, Tmaň, Zdice, Bavoryně, Stašov a Libomyšl.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice^[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
• 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Společnost

Rok 1932

V obci Chodouň (896 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] cihelna, holič, 3 hostince, kolář, konsum Včela, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, obuvník, továrna na ocelové hmoty, pilníkář, 14 rolníků, řezník, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, zámečník.

Organizace a spolky

• Divadelní soubor (vznikl na sklonku 19. století)^[13]
• Sdružení Chodouňských Otců^[14]
• Obec baráčníků ORLICE Chodouň (založena ve 30. letech 20. st. - ukončila svoji činnost v 90. letech min. st.)^[15]
• Tělovýchovná jednota SOKOL Chodouň (založen 1943)^[16]
• Sbor dobrovolných hasičů Chodouň (založen 1903)^[17]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu^[18]

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
559	572	606	723	837	859	829	683	629	559	511	462	503	607

Pamětihodnosti

Rodný dům Josefa Štětky

• V minulosti zemanský dvůr. Certifikát udělen císařem Zikmundem pánu z Chodouně.
• Pomník padlým (odhalen 5. září 1927) ^[19]
• Kříž u Litavky (postaven 1. září 1868 k památce vysvěcení školní budovy)

Kaple svaté Ludmily

Kaple svaté Ludmily (pseudorománská kaplička se zvonicí na návsi). Historie kapličky se datuje k 19. století, kdy byla zasvěcena sv. Janu Nepomuckému To se změnilo v rámci oslav 1100 let od mučednické smrti kněžny Ludmily a při příležitosti 750. let od založení Chodouně v roce 2021, kdy byla zasvěcena sv. Ludmile.^[20]

Osobnosti narozené v Chodouni

• Josef Štětka – československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Chdouň č. p. 78 – rodný dům, památkově chráněn do roku 1997.
• Jan Zika – československý komunistický funkcionář, novinář, politik a protinacistický bojovník. Chodouň č. p. 88 – rodný dům byl zbourán, památkově chráněn do roku 1997.
• Josef Poncar – kapelník a skladatel v oblasti české lidové dechové hudby, autor Chodouňské polky. ^[21] Chodouň č. p. 83 – rodný dům.

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy do Zdic 2,5 km, do Tmaně 4 km, do Málkova 3 km a do Suchomast 6 km. Územím obce vede silnice II/118 Nové Dvory – Budyně nad Ohří – Slaný – Kladno – Beroun – Zdice – Příbram – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Petrovice.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Chodouň zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Chodouň. Autobusový linka 640 propojuje Čenkov, Jince, Běštín, Hostomice, Lhotku, Lochovice, Libomyšl, Chodouň a Zdice.

Železniční doprava 2024

Územím obce vede železniční trať 200 Zdice–Protivín. Stanice či zastávka na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Zdice a směrem do Protivína je to železniční zastávka Libomyšl.

Galerie

• 
  Obecní úřad
• 
  Obecní hospoda
• 
  Most přes Litavku
• 
  Náves
• 
  Obecní vila č. p. 18
• 
  Pomník padlým
• 
  Kříž u Litavky
• 
  Jez na Litavce
• 
  č. p. 83 rodný dům Josefa Poncara
• 
  Obchod COOP