Josef Poncar

Josef Poncar (14. března 1902 Chodouň^[1] – 6. listopadu 1986 Zdice) byl český kapelník a skladatel v oblasti české lidové dechové hudby.

Josef Poncar
Základní informace
Narození	14. března 1902 Chodouň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. listopadu 1986 (ve věku 84 let) Zdice Československo Československo
Žánry	dechová hudba
Povolání	železničář
Nástroje	lesní roh, housle a kontrabas
Významná díla	Chodouňská polka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otec Josef byl topičem na lokomotivě a současně lidovým muzikantem. Hrál na trombón v kapele majitele sléváren v Komárově, knížete z Hanau. Syn Josef vyrůstal tedy jako syn knížecího komorního hudebníka.^[2] Otec ho naučil hrát na housle a postupem času se naučil hrát na všechny žesťové nástroje, stejně jako violoncello a kontrabas. Zejména tenorový lesní roh ho provázel po celý život. Již v jedenácti letech dokázal vytvořit z chodouňských kluků vlastní kapelu a od té doby působil více než 50 let jako vedoucí orchestru.

Po vyučení truhlářem pracoval na plný úvazek jako zaměstnanec Československých drah. Na dráze pracoval plných 33 let. Působil i 29 let v symfonickém orchestru pražských železničářů. Jeho první skladbou byla polka Při svitu, když bylo Poncarovi pouhých 16 let, a o rok později následovala polka Andulička.

Od roku 1939 žil ve Zdicích.

Dílo

Rok 1935 přinesl Poncarovi velký skladatelský úspěch. Nahrávací společnost Ultraphon uspořádala soutěž o nejlepší polku.^[3] Jednoznačným vítězem se stalo Poncarovo „Já nemám nic“ s textem Josefa Chlumeckého. S tímto pocitem úspěchu začala velmi produktivní kompoziční fáze.

Během života Josef Poncar vytvořil přes 150 skladeb, polek a valčíků, přibližně 50 jich vyšlo tiskem a mnoho nahrávek na gramofonových deskách.^[2] Nejznámější jsou: Chodouňská polka, Ten večer májový, Karlíčku můj, Modrá kukadla (Zdická polka), Přes dvě vesnice a další. Mnohé z krásných polkových a valčíkových melodií Josefa Poncara jsou v Čechách téměř folklórem a jsou zde stejně známé a oblíbené jako tradiční lidové písně.

Byl velmi činný jako hudební skladatel a vedle Jaromíra Vejvody a Karla Vacka patří k nejznámějším skladatelům české dechové hudby.

Skladby

• Chodouňská polka
• Den nejhezčí (valčík)
• Já nemám nic (polka)
• Když slyším klarinet (polka)
• Lásky hledání aneb Žal srdce (valčík)
• Lucie (polka)
• Počápelská polka nebo Cecilka polka (Na ptačí louce)
• Přes dvě vesnice (polka)
• Andulička (polka)
• Pytlák (waltz; s Bedřichem Ondráčkem)
• Říkej „mám tě rád“ (valčík)
• Stázičko má (polka)
• Své srdíčko pohlídám (polka)
• Tam u Rožmitála (polka)
• Ten večer májový (waltz)
• V té naší zahrádce-sousedská
• Za potočinou (polka)
• Za šera (polka)
• Zakazana polka
• Zdička (polka)
• Žanynka má (polka)

Upomínky

V roce 1999 byla založena kulturní akce Poncarovy Zdice. Koncertem dechové hudby si zdičtí připomínají skladatele a dirigenta Josefa Poncara.^[4]

Díky filmu Vesničko má středisková se dostala do bližšího podvědomí širší veřejnosti Chodouňská polka.^{[5] [6]}

Po Josefu Poncarovi je pojmenována ulice Poncarova na rozhraní Stodůlek, Řeporyj a Třebonic v Praze.^[7] Další ulice nesoucí jeho jméno se nachází ve Zdicích.^[8] V roce 1997 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě v Chodouni.^[9]