Chromalveolata

Chromalveolata je v současnosti již překonaný taxon eukaryotických organismů, který byl zaveden jako spojení bývalé skupiny Chromista (v užším slova smyslu) a skupiny Alveolata. Mnozí zástupci jsou jednobuněční (obrněnky, skrytěnky), u jiných se vyvinula i mnohobuněčnost (hnědé řasy, v podstatě i oomycety).

Chromalveolata
Různí chromalveoláti
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
(nezařazeno)	Chromalveolata
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj názoru na přirozenost a složení chromalveolát

V systému protistů z r. 2005 byla Chromalveolata považována za jednu ze šesti hlavních větví eukaryot.^[1] Chromalveolata zahrnovala čtyři hlavní skupiny:

• Heterokontophyta (=Stramenopila)
• Haptophyta
• Cryptophyta (skrytěnky)
• Alveolata
  • Ciliophora (nálevníci)
  • Apicomplexa (výtrusovci)
  • Dinoflagellata (obrněnky)

První tři (Heterokontophyta, Haptophyta a Cryptophyta) byly v některých systémech řazeny do společné skupiny Chromista (v užším slova smyslu), která se však ve fylogenetických analýzách ukázala jako nepřirozená.

Dlouho existovaly pochybnosti, zda jsou Chromalveolata monofyletická a představují tak přirozenou větev fylogenetického stromu eukaryot. Ukázalo se totiž, že Rhizaria, další ze šesti hlavních větví eukaryot, fylogeneticky nejsou sesterskou skupinou chromalveolát, ale odvětvují se uvnitř nich.^[2][3][4][5]

Označení Chromalveolata se začalo používat v širším slova smyslu, se zahrnutými rhizarii, jako synonymum pro eukaryotickou říši Chromista (v širším slova smyslu), rehabilitovanou v systému Cavaliera-Smithe. V jejich rámci pak fylogenetické analýzy prokázaly se silnou podporu monofyletičnost superskupiny "SAR".^[6][7] Fylogenetické analýzy také podpořily zařazení zbylých skupin, tedy skrytěnek a haptofyt do druhé superskupiny Chromalveolát (tehdy považované za potenciálně přirozenou) nazvané Hacrobia^[8], s nadějí, že by mohla zahrnout i některé další "problematické" skupiny eukaryot jako centrohelidní slunivky, Kathablepharidae, Picobiliphyta a Telonema.

"Říše" Chromalveolata tedy zahrnovala následující hlavní skupiny:

• SAR
  • Stramenopila (=Heterokontophyta)
  • Alveolata
  • Rhizaria
• Hacrobia
  • Haptophyta
  • Cryptophyta (skrytěnky)

Přirozenost takto rozšířené "říše" Chromalveolata resp. Chromista (v širším slova smyslu) byla zdůvodňována hypotézou o společném fotosyntetizujícím předku, který získal plastid sekundární endosymbiózou ruduchy. I tato tzv. chromalveolátní hypotéza byla však s největší pravděpodobností vyvrácena, když se ukázalo, že plastidy různých podskupin chromalveolát byly získány v sérii několika endosymbiotických událostí.^[9] Také přirozenost skupiny Hacrobia se ukázala jako sporná.^{[pozn. 1]}

V současnosti (od r. 2010) se taxon Chromalveolata (v širším smyslu) používá spíše pod původnějším synonymem Chromista^[12] s vědomím o jeho nepřirozenosti (možné polyfyletičnosti) pouze v systémech nerespektujících plně fylogenetické vztahy, např. z důvodů jednodušší a přehlednější klasifikace, pro pedagogické účely apod.^[13]

Poznámky

1. Novější analýzy ukazují nepřirozenost hacrobií jako celku a umístění skrytěnek, katablefarid a pikobilifyt na bázi archaeplastid a haptofyt, centrohelidních slunivek a telonemid na bázi holofyletických SAR.^[10] I toto postavení centrohelidních slunivek je však sporné^[11]