Chyše
město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Město Chyše (německy Chiesch[4]) se nachází v okrese Karlovy Vary, v Karlovarském kraji (je to nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 591[1] obyvatel.
Remove ads
Remove ads
Název
Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: His (1169), Kis (1192), Chiss (1219, 1291, 1369), His (1225), Kysch (1239), Chysch (1254), Chys (1384–1405), „in Chyssech“ (1457), „k Chýším“ (1503), „z města Chýš, v Chýšech“ (1522), z Chyš (1539), Chysse (1579, 1664), Kiesch, Khiesch a Chiesch (1651) a Chýše nebo Chiesch (1854).[4] Název je v množném čísle a skloňuje se podle vzoru růže, tedy z Chyší, k Chyším, v Chyších, za Chyšemi.[5] Podle pravidel českého pravopisu je Chyše výhradně v jednotném čísle.[6]
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169.[4] Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město.[7] V letech 1938 až 1945 byly Chyše v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělení vlajky obce.[9]
Remove ads
Přírodní poměry
V geologickém podloží Chyší se nacházejí neoproterozoické metamorfované horniny zastoupené fylitem. Podél vodních toků fylit překrývají kvartérní nezpevněné a smíšené sedimenty. V části katastrálního území severně od železniční trati se vyskytují karbonské arkózovité pískovce, valounové pískovce a slepence. Na ně směrem k severozápadu navazují svahy Doupovských hor tvořené miocenním analcimitem. K západnímu okraji Nové Teplice zasahují pyroklastické napadávky doupovského centra.[10]
Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Do katastrálního území Chyše na severu zasahují Doupovské hory (okrsek Rohozecká vrchovina) a na východě a jihu také Rakovnická pahorkatina (podcelek Žihelská pahorkatina a okrsek Rabštejnská pahorkatina). Hranice mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou vede na jihu přibližně podél toku Střely a na východě od úpatí vrchu Vyhlídka podél drobného bezejmenného potoka směrem k severu.[11]
Z půdních typů v okolí města převažuje kambizem modální. Podél drobných vodních toků se vyvinul glej modální a údolní nivu Střely pokrývá fluvizem modální. V prostoru východně a především severovýchodně od Chýšek se vyskytuje hnědozem luvická.[12]
Podél jižního okraje zástavby a východního okraje Chýšek vede hranice přírodního parku Horní Střela, ale samotné město stojí mimo park.[13]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.[15]
Remove ads
Místní části
Od 1. července 1965 do 31. prosince 1972 k městu patřila i Mokrá.[17]
Doprava
Městem vede silnice II/226 v úseku z Lubence do Žlutic, na kterou se v něm napojuje silnice II/194 do Valče a Podbořanského Rohozce. Na severním okraji města stojí železniční stanice Chyše na trati Rakovník – Bečov nad Teplou. Městem také vede žlutě značená turistická trasa z Kračína směrem k Vladaři a kříží se v něm cyklotrasy č. 35 a 39, které dále pokračují do Žlutic, Valče a k Rabštejnu nad Střelou.[13]
Remove ads
Společnost
Ve dnech 24.–26. června 2022 se na chyšském zámku poprvé uskutečnilo setkání neuznaných národů, tzv. mikronárodů.[18][19] Setkání, známé jako Micro Euro Summit, se konalo znovu ve dnech 14.–16. července 2023[20] a 19.–21. července 2024.[21]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chyši.
- Zámek Chyše – původně hrad přestavěný barokně a znovu v devatenáctém století ve stylu anglické gotiky
- Kostel Povýšení svatého Kříže (nebo také kostel Zvěstování Panny Marie) – bazilika z přelomu 17.–18. století Na oltáři je obraz Umírající vykupitel od Josefa Hellicha.[22] Ke kostelu vede Křížová cesta z roku 1863
- Klášter karmelitánů – barokní z roku 1693. Založen Michnou z Vacínova, který chtěl na svém panství posílit katolickou víru, a zrušen císařem Josefem II. Po druhé světové válce zde byl internát.
- Kostel Jména Panny Marie – klášterní kostel s oltářním obrazem od Petra Brandla
- Židovský hřbitov
- Zbytky městského opevnění a synagogy
- Kříž u kašny
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Kašna na náměstí
- kaple svaté Anny
- Asi jeden kilometr jihozápadně od vesnice se nachází hradiště Chyše osídlené v době halštatské a hradištní[23]
Remove ads
Osobnosti
- Šimon Vokáč z Chyše (1580–1621), pražský měšťan a radní popravený za účast na stavovském povstání
- Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830), šlechtic a politik
- Franz Brehm (1861–1941), starosta a čestný občan Chyše
- Dionýsius Heger (1887–1945), člen cisterciáckého řádu
- Karel Čapek v Chyši roku 1919 učil mladého Prokopa IV. Lažanského, posledního zástupce rodu v Chyši
- Eddy Fischer (1916–1992), německý jevištní sochař
- Angelika Cawdor Lažanská (* 1944), britská šlechtična
- Herbert Zimmermann (* 1944), německý neurolog a vysokoškolský učitel
- Josef Váňa (* 1952), osminásobný vítěz Velké pardubické
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads