Myrhovník gileadský
druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Myrhovník gileadský (Commiphora gileadensis) je opadavá dřevina, stromek vysoký do 5 m nebo netrnitý keř. Po poranění kmene, stonku či větve vytéká z rány aromatická pryskyřice, tzv. gileadská myrha. Přestože se často za pravou myrhu považuje jen produkt pocházející z mrhovníku pravého, byla dříve (pravděpodobně i z náboženských důvodů) myrha gileadská ceněna obdobně vysoko.[1][2][3]
Remove ads
Historie
Pryskyřice z myrhovníku gileadského je ztotožňována s biblickým balzámem pocházejícím z Gileádu, oblasti starověké Palestiny východně od řeky Jordán, z římské provincie Judea odpovídající dnešnímu severozápadnímu Jordánsku. Tato oblast je na severu ohraničena řekou Jarmúk a na jihozápadě územím království Moáb, na východě hranice neexistuje. Jméno území Gileád se mj. objevuje v biblické zprávě o posledním setkání starozákonných postav Jákoba s Lábanem, popsaném v knize Genesis (31:21–23); Gileád byl také domovem proroka Elijáše.
Judský balzám byl v období helénismu i římské a byzantské říše popisován jako jeden z nejznámějších a nejdražších parfému na světě. Tato pryskyřice byla sice ve Středomoří široce známa, získávána však byla výhradně v oázách okolo Mrtvého moře, například v Ejn Gedi nebo Jerichu. S nástupem středověku se jeho pěstování z větší části přesunulo do Egypta.
Myrhovník gileadský byl v minulosti znám jako zdroj balzámu, z kterého se vyráběly drahé parfémy a léky. Byl proslulý výjimečnými léčivými vlastnostmi, které byly také připisovány míze, dřevu i kůře stromu, případně keře.
Badatelé se shodují, že starověké mrhovníky pěstované v Judei jsou totožné s myrhovníkem gileadským, který dodnes divoce roste v suchých kamenitých kopcích kolem Rudého moře a zejména na hranicích Saúdské Arábie, Jemenu, Ománu a Eritreje, a tudíž mytický judský balzám je identický s dnešními produkty z mrhovníku gileadského.[3][4][5][6]
Remove ads
Rozšíření
Tato nenáročná polopouštní dřevina se nyní vyskytuje v přírodě na Arabském poloostrově v Saúdské Arábii, Jemenu a Ománu a dále roste v severovýchodní a východní Africe od jihu Egypta přes Etiopii, Eritreu, Džibuti, Súdán, Jižní Súdán a Somálsko až po severní oblasti Keni.
Obvyklým stanovištěm jsou suché křovinaté svahy v oblastech s poměrně delším obdobím sucha a jen kratším obdobím dešťů. Porůstá suchou kopcovitou savanu, vápencové kopce, písečné duny, skalnaté hřebeny i staré rozrušené lávové proudy. Vyskytuje se od hladiny moře až do nadmořské výšky 1300 m n. m.[1][3][5][6]
Remove ads
Popis
Myrhovník gileadský je, jak již výše uvedeno, většinou strom ne vyšší 5 m nebo rozložitý hustý keř. Jsou to dřeviny beztrnné a jejich hladká kůra bývá žlutavá až matně oranžová nebo šedočerná. Větvičky jsou tenké, někdy převislé a bývají lysé nebo pýřité a podélně rýhované. Kmen i hrubší větve mají v dřevě kanálky s vonnou pryskyřicí a jejich kůra se odlupuje v malých papírových šupinách.
Listy s řapíkem vyrůstají na větvičkách střídavě, jsou lichozpeřené se dvěma až čtyřmi jařmy. Jejich lístky bývají poměrně drobné, čárkovité, obvejčité až okrouhlé, po obvodě celistvé, na vrcholu jsou uťaté nebo špičaté, dlouhé bývají od 1 do 3 cm a široké mezi 0,5 a 2 cm, postranní lísky jsou menší než lístek koncový.
Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné a vyrůstají na krátkých stopkách nebo přisedle, jednotlivě nebo ve vícekvětých svazečcích. Číškovitý kalich bývá asi 1 mm dlouhý, korunní lístky jsou bílé nebo krémové a dlouhé od 2 do 5 mm. Tyčinek s prašníky je v květu osm, pestík s bliznou vzniká srůstem dvou až čtyř plodolistů. Květy jsou hmyzosprašné a vykvétají ještě před rašením listů.
Plod je zploštělá peckovice eliptického či vejcovitého tvaru, na vrcholu je špičatá, dlouhá bývá 5 až 10 mm, široká 3 až 5 mm a je ukončena suchým zubatým kalichem. Na povrchu má nafialovělou barvu a v ní čtyři světlejší proužky, obsahuje jednosemennou pecku dlouhou 4 až 8 mm a širokou od 3 do 7 mm.
Rostliny se množí jak pohlavně semeny, tak i vegetativně zakořeněním větviček. Semena klíčí velice pomalu a nespolehlivě, doba od výsevu k prvnímu sběru pryskyřice je pak poměrně dlouhá. Při použití větviček, které poměrně dobře koření, lze navíc zajistit i zachování genetických vlastností původní rostliny a první pryskyřici získat z nových jedinců ve věku čtyř až pěti let.[1][2][3][5][7][8]
Význam
Gileadský balzám se získává z pryskyřičných kanálků, které jsou relativně tlusté, mají asi 0,15 mm a jsou umístěny radiálně v pevných intervalech kolem kmene blízko kůry. Proto k extrakci mízy stačí jen povrchový řez, který vážně nepoškozuje vnitřní xylémové a floémové buňky a nepřibližuje brzkou smrt rostliny. Provedením vodorovných řezů ve stonku se okamžitě získá větší množství mízy, nicméně po několika minutách strom přestane mízu vylučovat. Hlavním problémem při sběru je, že vytékající exsudát při styku se vzduchem tuhne a kanálky ucpává. Mladé větvičky obsahují nejvíce mízy, a proto se často vyvařují ve vodě. Míza získána řezem po ztuhnutí klesá ve vodě ke dnu, kdežto získána varem plave na hladině.
Nečastější léčebné použití balzámu bylo při poranění tkáně. Používal se však také proti různým nemocem, při potížích s trávením, vyměšování a také ke zlepšení paměti. V současnosti již není gileadský balsám součásti moderních léků, a vyjma semitských kmenů žijících v oblasti Dhofaru v Ománu, jej téměř nikdo nepoužívá.
Poslední výzkumy přinesly poznatky o antimikrobiální aktivitě rostlinné mízy myrhovníku gileadského proti všudypřítomné bakterii Bacillus cereus (způsobující úporné zvracení, průjem, křeče v břiše i bolesti hlavy) a bakterii Pseudomonas aeruginosa (houževnatý původce infekce jakéhokoliv narušeného či oslabeného orgánu nebo systému těla).[1][5][6][7]
Remove ads
Ohrožení
Tato nízká dřevina je v současnosti známa pouze z nevelkých a roztroušených lokalit, ve kterých pokračuje úbytek dospělých jedinců. Jsou jednak likvidovány těžbou dřeva pro výrobu dřevěného uhlí a jednak rozšiřováním půdy pro zemědělství, přičemž navíc dochází k likvidaci původního životního prostřední. Myrhovník gileadský je Mezinárodním svazem ochrany přírody považován za téměř ohrožený druh (NT).[9]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads