Cretornis hlavaci

Cretornis hlavaci je vědecké jméno dosud jediného ptakoještěra, známého podle kosterních fosilií z území České republiky.^[1] Pterosaur byl objeven roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Nález pochází z pozdně křídových vrstev jizerského souvrství (geologický věk turon, asi před 92 miliony let) a jedná se o neúplnou kostru levé přední končetiny (křídla). Rozpětí křídel tohoto létajícího plaza činilo jen asi 1,5 až 1,6 metru.^[2]

Cretornis hlavaci Stratigrafický výskyt: Počátek pozdní křídy, asi před 92 miliony let
Část křídelního aparátu kretornise
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	ptakoještěři (Pterosauria)
Podřád	Azhdarchoidea
Binomické jméno
Cretornis hlavaci (Frič, 1881)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekonstrukce za života

Historie objevu

Lom mezi Zářeckou Lhotou a Chocní, kde byla roku 1880 objevena první fosilie "českého" ptakoještěra (stav k roku 2006).

Fosilie objevili dělníci v lomu, kteří získávali štěrk na opravu místní cesty. Jistá paní Tomková, krupařka z Chocně, pak na nález upozornila choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Ten zbytek fosilií zajistil a následně zaslal do Prahy profesoru Fričovi. Původně byl pak nález popsán Antonínem Fričem v roce 1881 jako "zubatý prapták" pod jménem Cretornis Hlaváči.^[3] O sedm let později (v roce 1888) byla slavným britským přírodovědcem Richardem Lydekkerem rozeznána domnělá příslušnost k pterosaurům z taxonu Ornithocheirus. Vzhledem ke skutečnosti, že biologické názvosloví neakceptuje diakritiku, Lydekker změnil druhové jméno na "hlavatschi". Nová formulace sice v přibližném duchu zachovala výslovnost, nicméně Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury podobné zásahy nedovolují. Správné druhové jméno, jež bylo zvoleno jako pocta choceňskému lékárníkovi a sběrateli fosilií Františku Hlaváčovi, který na nález Friče upozornil, je proto hlavaci.

Dnes jsou vzácné zkameněliny tohoto pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však zřejmě ztratily.

Fosilní kosti ptakoještěra Cretornis hlavaci, rekonstruované do podoby ptačích křídel.

Systematické zařazení

Dle nejnovějších výzkumů je český ptakoještěr pravděpodobně představitelem kladu Neoazhdarchia v rámci kladu Azhdarchoidea.^[4] Podle jiných fylogenetických analýz se však jednalo spíše o zástupce čeledi Nyctosauridae (resp. kladu Pteranodontia).^[5][6]

Paleoekologie

Kretornis obýval tropickou ostrovní přímořskou oblast dávné Střední Evropy. Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci příbuzného a mnohem většího rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.^[7]