Dálnice D52

Dálnice D52 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R52) je částečně hotová dálnice na jižní Moravě. Začíná u Rajhradu a po 17 kilometrech končí jižně od Pohořelic. Z obou stran na ni navazuje silnice I/52, na brněnské straně ve čtyřpruhovém uspořádání. Pokračování D52 jižním směrem má vést podél trasy dnešní silnice I/52 a pak západně kolem Mikulova na hranici s Rakouskem, kde se napojí na rakouskou dálnici A5.^[1] Se zprovozněním zbývajícího úseku Pohořelice–Rakousko se počítá do roku 2028, s výjimkou estakády přes novomlýnské nádrže, která má být dokončena až roku 2031. Stavba úvodního úseku, tvořícího propojení s dálnicí D2, je plánována až následně.

Dálnice D52
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic
Začátek	Brno (49°7′18″ s. š., 16°38′43″ v. d.)
Konec	Mikulov (48°47′9″ s. š., 16°38′18″ v. d.)
Celková délka	45,3 km
v provozu:	16,895 km
v přípravě:	28,4 km
Stát	Česko Česko
Region	Jihomoravský kraj
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Dálnice D52 u Pohořelic
Objekty na trase      Provizorní nájezd Popovice        Začátek zpoplatněného úseku      (10) Rajhrad      Odpočívka Rajhrad      (16) Hrušovany      (23) Pohořelice-sever      Most přes řeku Jihlavu (70 m)      (26) Pohořelice-jih      Konec zpoplatněného úseku      Provizorní sjezd   (další úseky v přípravě)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Příměstský úsek z Modřic (resp. z Brna) do Rajhradu byl jako čtyřpruhová silnice I. třídy otevřen již v roce 1977. Tehdy sloužil jako společná výpadovka z Brna směrem na Pohořelice i Břeclav (dnešní silnice II/425), než byl o rok později otevřen úsek dálnice D2 z Brna.

Stavba celé komunikace mezi Rajhradem a křižovatkou Pohořelice-jih byla zahájena v roce 1992, rychlostní silnice označená R52 byla zprovozněna roku 1996. V roce 1996 byl do této kategorie zařazen i úsek Modřice–Rajhrad,^[2] ale v roce 2011 byl tento úsek přeznačen zpět na silnici první třídy I/52.

V úseku Syrovice–Medlov je dálnice D52 postavena v trase rozestavěné dálnice Vídeň–Vratislav z doby druhé světové války. Po více než 50 letech tak bylo využito pro dopravu několika dostavěných a opuštěných mostů a dálniční těleso. V trase „Hitlerovy dálnice“ severním směrem má podle ŘSD pokračovat silnice I/73 (dříve plánovaná a označovaná jako dálnice D43), která je rovněž předmětem sporů.^[3]

K 1. lednu 2016 byla celá rychlostní silnice R52 Rajhrad–Pohořelice zařazena do kategorie dálnic a přeznačena na D52.^[4] V roce 2016 byla schválena studie Jižní tangenty (vypracovaná roku 2015) mezi křižovatkou s dálnicí D2 u Chrlic a Rajhradem, která má vytvářet počáteční úsek D52.^[5][6]

Číslo úseku	Úsek	Staničení (km)	Délka	Kategorie	Zahájení stavby	Zprovoznění	Křižovatky
	Brno, Jižní tangenta		5,315 km	D27,5/130	plánováno 2027	plánováno 2031[6]	Chrlice II Rajhrad (exit 9)
5202.3	Rajhrad – Pohořelice		16,540 km	R26,5/120	1992-11 11/1992	1996-12 12/1996	Bratčice (exit 16) Pohořelice-sever (exit 23) Pohořelice-jih (exit 26)
5204	Pohořelice – VN Nové Mlýny	16,100 – 23,612	6,776 km	D25,5/130	plánováno 2027	plánováno 2030[7]	Ivaň
5205	Přechod VN Nové Mlýny	23,612 – 28,500	5,624 km	D25,5/130	plánováno 2029	plánováno 2032[8]
5206	Nové Mlýny – st. hranice ČR/Rakousko	28,500 – 39,000	10,715 km	D26/130	plánováno 2026	plánováno 2029[9]	Perná Mikulov-sever Mikulov-jih

Spor o trasování dálnice

O další pokračování dálnice se vede dlouhodobý spor. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic vytrvale prosazovalo pro stavbu dálnice v maximální míře využít přímo silnici I/52, která v úseku od Pohořelic k Mikulovu vede mimo obce a ve stopě víceméně vyhovující dálničním parametrům, oponenti navrhovali využít pro tranzit Brno–Vídeň dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit spojku na státní hranice. Tuto trasu přes Břeclav prosazovaly některé obce pod Pálavou a environmentalistické skupiny, neboť se obávaly poškození životního prostředí v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava, po jejíž západní hranici silnice I/52 vede. Tyto spory v důsledku zdržovaly i rozhodnutí o stavbě obchvatu Břeclavi na silnici I/55.

Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní.^[10] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.^[11]

V lednu 2016 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo jednomyslně variantu R52 (nově D52) z Pohořelic. Jde o základní variantu, která kopíruje stávající silnici. Jak uvedl radní Antonín Tesařík, na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do zastavěné krajiny.^[12]

Na rakouské straně byl následně, po předchozím vyčkávání ve stavu umožňujícím ještě napojení na Mikulov i Břeclav, roku 2017 otevřen úsek navazující dálnice A5 ze Schricku do Poysbrunnu, a roku 2019 pak poloviční profil dálničního obchvatu Drasenhofenu, ukončený 1,5 km před hraničním přechodem do Mikulova.

Výjezdy

• Exit 10 Rajhrad
• Exit 17 Bratčice
• Exit 23 Pohořelice-sever
• Exit 26 Pohořelice-jih