Dálnice D52
dálnice (Brno –) Rajhrad – Pohořelice (– Mikulov) From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dálnice D52 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R52) je částečně hotová dálnice na jižní Moravě. Začíná u Rajhradu a po 17 kilometrech končí jižně od Pohořelic. Z obou stran na ni navazuje silnice I/52, na brněnské straně ve čtyřpruhovém uspořádání. Pokračování D52 jižním směrem má vést podél trasy dnešní silnice I/52 a pak západně kolem Mikulova na státní hranici s Rakouskem, kde se napojí na rakouskou dálnici A5.[1] Se zprovozněním zbývajících částí, tzv. Jižní tangenty tvořící u Brna propojení s dálnicí D2 a úseku Pohořelice–Rakousko, se počítá v letech 2029–2031.
Remove ads
Historie
Příměstský úsek z Modřic (resp. z Brna) do Rajhradu byl jako čtyřpruhová silnice I. třídy otevřen již v roce 1977. Tehdy sloužil jako společná výpadovka z Brna směrem na Pohořelice i Břeclav (dnešní silnice II/425), než byl o rok později otevřen úsek dálnice D2 z Brna.
Stavba celé komunikace mezi Rajhradem a křižovatkou Pohořelice-jih byla zahájena v roce 1992, rychlostní silnice označená R52 byla zprovozněna roku 1996. V roce 1996 byl do této kategorie zařazen i úsek Modřice–Rajhrad,[2] ale v lednu 2012 byl tento úsek přeznačen zpět na silnici první třídy I/52.[3] V úseku Syrovice–Medlov je dálnice D52 postavena v trase rozestavěné dálnice Vídeň–Vratislav z doby druhé světové války. Po více než 50 letech tak bylo využito pro dopravu několika dostavěných a opuštěných mostů a dálniční těleso.[4]
O další pokračování dálnice se vedl dlouhodobý spor. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic vytrvale prosazovalo pro stavbu dálnice v maximální míře využít trasu kolem silnice I/52, která v úseku od Pohořelic k Mikulovu vede mimo obce a ve stopě víceméně vyhovující dálničním parametrům, oponenti navrhovali využít pro tranzit Brno–Vídeň dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit spojku na státní hranice. Tuto trasu přes Břeclav prosazovaly některé obce pod Pálavou a environmentalistické skupiny, neboť se obávaly poškození životního prostředí v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava, přes jehož západní výběžek silnice I/52 vede. Tyto spory v důsledku zdržovaly i rozhodnutí o stavbě obchvatu Břeclavi na silnici I/55.
Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní.[5] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.[6] V lednu 2016 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo jednomyslně variantu R52 (nově D52) z Pohořelic. Jde o základní variantu, která kopíruje stávající silnici. Jak uvedl radní Antonín Tesařík, na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do zastavěné krajiny.[7] Na rakouské straně byl následně, po předchozím vyčkávání ve stavu umožňujícím ještě napojení na Mikulov i Břeclav, roku 2017 otevřen úsek navazující dálnice A5 ze Schricku do Poysbrunnu, a roku 2019 pak poloviční profil dálničního obchvatu Drasenhofenu, ukončený 1,5 km před bývalým hraničním přechodem do Mikulova.
K 1. lednu 2016 byla celá rychlostní silnice R52 zařazena do kategorie dálnic a přeznačena na D52.[8] V roce 2016 byla schválena studie Jižní tangenty (vypracovaná roku 2015) mezi křižovatkou s dálnicí D2 u Chrlic a Rajhradem, která má vytvářet počáteční úsek D52.[9][10]
Vláda Petra Fialy představila 15. září 2025 výběr varianty pro překročení vodního díla Nové Mlýny, což bude násep kopírující vedení silnice I/52 v ceně kolem 3 miliard Kč s tím, že tuto variantu podporují okolní obce (před stavbou estakády v dvojnásobné ceně). Započetí stavby dvou úseků z Pohořelic k Pasohlávkám a od Horních Věstonic ke státní hranici plánovala Fialova vláda na rok 2027 a dokončení na rok 2029. Mezilehlý úsek s náspem přes Novomlýnské nádrže má být stavěn až poté od roku 2029, k jeho zprovoznění má dojít v roce 2031.[11]
Remove ads
Úseky
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads