Denitrifikace

Denitrifikace je jeden z procesů v koloběhu dusíku, při němž se mění dusičnany (NO₃⁻)na elementární dusík (N₂). Představuje logický protiklad k fixaci dusíku, neboť ta naopak elementární dusík z prostředí odstraňuje.^[1]

cyklus dusíku v přírodě

Probíhá často přes různé meziprodukty, jako v této rovnici:

NO₃⁻ → NO₂⁻ → NO → N₂O → N₂

Denitrifikace je proces probíhající v tělech organismů, kde slouží jako zdroj energie. Oxidy dusíku se při ní stávají terminálními akceptory elektronů. Denitrifikace jsou schopny nejen bakterie (zejména pseudomonády jako Pseudomonas stutzeri, Pseudomonas aeruginosa, ale i Paracoccus denitrificans, Ralstonia eutropha, Rhodobacter sphaeroides), ale i mnohá halofilní a hypertermofilní archea a dokonce některé houby.^[1] Tento anaerobní proces probíhá zejména v zamokřených půdách s nedostatkem kyslíku (např. rýžová pole), typicky při neutrálním pH (7–7,5) a teplotě půdy ideálně 25–30 °C.^[zdroj?] Existuje i chemická denitrifikace, ke které dochází v podloží, ale je zanedbatelná v porovnání s biologickou denitrifikací.^[zdroj?]