Didelphodon

Didelphodon ("zub vačice opossum") byl rod pravěkých vačnatců, žijících v období pozdní křídy (stupeň maastricht, asi před 69 až 66 miliony let) na území západu Severní Ameriky. Zkameněliny tohoto asi metr dlouhého savce byly objeveny v souvrství Hell Creek (Montana), Lance (Wyoming) a Scollard (Alberta).^[1]

Didelphodon Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 69 až 66 miliony let
Rekonstrukce kostry didelfodona
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Podtřída	vačnatci (Marsupialia)
Řád	Ameridelphia
Čeleď	Stagodontidae
Rod	Didelphodon Marsh, 1889
Typový druh
Didelphodon vorax Marsh, 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhy

V současnosti jsou rozlišovány tři druhy tohoto rodu: D. vorax, D. padanicus a D. coyi. Při velikosti menšího psa představoval didelfodon jednoho z největších známých savců druhohor (větší byl zřejmě jen čínský Repenomamus). Tvar dentice nasvědčuje tomu, že šlo o aktivního predátora s širokým spektrem potravy. Přímým předkem tohoto rodu mohl být mírně geologicky starší rod Eodelphis z geologického věku kampán (před 84 až 72 miliony let).^[2]

Čelistní stisk

Vědecká studie z roku 2016 ukázala, že tito savci měli velmi silný stisk čelistí. V poměru ke své velikosti (hmotnost asi do 5 kilogramů) měl didelfodon dokonce silnější stisk na jednotku plochy než má dnes hyena nebo kterýkoliv jiný savec. To malému pra-vačnatci zřejmě otevíralo lepší možnosti k obstarávání potravy.^[3]

V populární kultuře

Didelphodon se objevuje ve vědeckém trikovém dokumentu Putování s dinosaury (6. díl: Konec dynastie), kdy je prezentován jako jezevci podobný oportunista, pojídající například i vejce tyranosaura.