Divice

Divice jsou vesnice a část obce Vinařice, nacházejí se devět kilometrů jižně od Loun. Dominantou vesnice je věž tvrze ze čtrnáctého století.

Divice
Panoráma vesnice s tvrzí
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Vinařice
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′38″ s. š., 13°48′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	94 (2021)[1]
Katastrální území	Divice (4,01 km²)
Nadmořská výška	325 m n. m.
PSČ	399 01
Počet domů	61 (1890)[2]
Divice
Další údaje
Kód části obce	182303
Kód k. ú.	782301
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Diva ve významu ves lidí Divových. V historických pramenech se název objevuje pouze ve tvarech „de Dywicz“ (1318, 1382), „in villa Dywiczich“ (1382).^[3]

Historie

První písemná zmínka o Divicích pochází z roku 1318, kdy vesnici vlastnili vladykové Oneš, Juřík a Vratislav. Už tehdy v ní stálo panské sídlo, s jehož majiteli jsou další dějiny Divic úzce spjaté.^[4] Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo sedm obydlených usedlostí, z nichž tři byly selské.^[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů^[6][7]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	339	374	388	406	374	387	336	227	166	129	96	71	76	82
Domy	54	62	61	71	69	71	79	84	—	53	39	70	70	70
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Vinařice.

Pamětihodnosti

Jádrem vesnice byla tvrz, u které vznikla náves s kapkovitým půdorysem. Od středu vesnice je oddělená osada Průhon v údolí Smolnického potoka. Náves si, i přes drobné modernizace, uchovala původní ráz a hodnotný je také celkový charakter vsi v chmelařské krajině severního Džbánu.^[5]

Na návsi stojí památkově chráněná kaple kaple svaté Anny z roku 1893.^[8][9] Druhou kulturní památkou ve vesnici je divická tvrz, jejíž dominantou je mohutná třípatrová věž původně ze čtrnáctého století. V šestnáctém století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, ale velká část jeho budov zanikla v roce 1810.^[10][4]

Mezi nejlépe dochované stavby lidové architektury ve vsi patří klasicistní dům čp. 14 s nárožní bosáží a kapličkovým výklenkem mezi okny. Střechu člení dlouhé „chmelové“ vikýře. Vysoké polopatro určené k sušení chmele se zachovalo také u domu čp. 13. Dům čp. 8 z roku 1891 má fasádu členěnou lizénami. Eklektickou fasádu mají stavení čp. 48 a 64. Druhé z nich bývalo výměnkem usedlosti čp. 12. Nejníže v údolí potoka stojí budovy (čp. 19 a 78) bývalého válcového mlýna z roku 1921 a chmelové sušárny.^[5]

Osobnosti

• Jan Nepomuk Vent (1745–1801), český houslista, hobojista a hudební skladatel
• Jan Nepomuk Vojtěch Maxant (1755–1838), hudební skladatel, hudebník a pedagog

Galerie

• 
  Panoráma vesnice s tvrzí a zámkem
• 
  Kaple sv. Anny s barokním křížkem
• 
  Barokní zámecká budova
• 
  Zvonička u vchodu do zámku