Dominik Prokop (opat)

Dominik Prokop, také Karl Dominik Prokop (6. srpna 1890 Otovice (okres Náchod) – 6. dubna 1970 Rohr) byl sudetoněmecký benediktinský mnich s českými kořeny, opat klášterů v Břevnově (1926–1939), v Broumově (1926-1945) a v Rohru) (1947–1969), pedagog a teolog.

Dominik Prokop OSB
59. břevnovsko-broumovský opat
Církev	římskokatolická
Zvolení	1926
Uveden do úřadu	1926, 1947
Období služby	1926-1945; 1947-1969
Předchůdce	Vilém Rudolf
Nástupce	Jan Anastáz Opasek, Virgil Kinzel
Zasvěcený život
Institut	benediktini
Opatská benedikce	1926
Osobní údaje
Datum narození	6. srpna 1890
Místo narození	Otovice (okres Náchod), Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	6. dubna 1970 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Klášter Rohr (Bavorsko), Německo Německo
Místo pohřbení	Klášter Rohr (Bavorsko)
Národnost	německá
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Německá Karlova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval klášterní gymnázium v Broumově, dále filozofii, filologii a teologii na Německé Karlově univerzitě v Praze. kde také získal doktorát. Anastáz Opasek na něj vzpomínal jako na "velkou osobnost Němce s českými kořeny, který dokonale ovládal český jazyk a byl absolutně spravedlivý k oběma národnostem".^[1]

V době svého působení v úřadu břevnovsko-broumovského opata sídlil vždy tři týdny v Broumově a na týden přijel do Břevnova. Po vyhrocení česko-německých národnostních sporů a po vzniku protektorátu Prokop na post břevnovského opata rezignoval a podržel si jen úřad opata broumovského. Podle Opaskova svědectví Prokop s nacisty nekolaboroval, snažil se být loajální k oběma stranám, a proto měl potíže s gestapem. Dva broumovští mniši tehdy byli zatčeni a odvlečeni do koncentračního tábora v Dachau.^[2]

Na závěr války Prokop hleděl s obavami, protože do kláštera přicházeli ze Slezska uprchlíci nejrůznějšího smýšlení již od ledna 1945. Obavy si zaznamenával do deníku. Po osvobození Broumova v květnu 1945 Rudá armáda obsadila Broumovský klášter a Dominik Prokop byl vystaven represím jak ze strany Sovětů, tak československých národních správců.

V rámci živelného odsunu Němců Prokop uprchl z Broumova v noci 27. listopadu 1945, společně s broumovským spolubratrem Bedou Menzelem. Na pozvání bavorského opata Korbiniána Hofmeistera se zprvu usadili v bavorském benediktinském klášteře Metten. Odtamtud roku 1947 odešli do Rohru, kde založili gymnázium a novou komunitu, v níž byl Prokop ihned považován za autoritu a zvolen opatem. Stál v čele stavební i duchovní obnovy tamního kláštera až do své rezignace v roce 1969, kdy ho vystřídal ve funkci další broumovský benediktin, Virgil Kinzel.^[3].

Bibliografie

• Dominik Karl Prokop: Břevnov. První klášter černých benediktinů na půdě slovanské. Praha - Břevnov 1931, dostupné online