Ebráhím Raísí
íránský prezident From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ebráhím Raísí (persky ابراهیم رئیسی, 14. prosince 1960 Mašhad – 19. května 2024 Východní Ázerbájdžán) byl íránský konzervativní politik, předseda íránského nejvyššího soudu a íránský prezident.[2] Byl ředitelem nadace Astan-e Qods-e Razavi. Od března 2019 zastával funkci předsedy Nejvyššího soudu Íránu a byl vicepředsedou Sněmovny znalců. 3. srpna 2021 složil přísahu a stal se 8. prezidentem Íránu.
_(cropped).jpg)
Raisí kandidoval na prezidentský úřad už v roce 2017, kdy prohrál s tehdejším prezidentem Hasanem Rúháním. V červnu 2021 vyhrál prezidentské volby už v prvním kole se ziskem téměř 62 % hlasů, především díky podpoře vlivné Rady dohlížitelů a konzervativního duchovního vůdce Chameneího a také kvůli tomu, že značná část liberálních voličů volby bojkotovala. Vystřídal prezidenta Rúháního, který byl v úřadu od roku 2013 a po dvou funkčních obdobích již nemohl znovu kandidovat. Ze strany USA byly na Raísího uvaleny sankce kvůli jeho podílu na popravách politických vězňů v roce 1988.[3]
Dne 19. května 2024 zahynul prezident Raisí spolu s dalšími osmi či sedmi lidmi při havárii vrtulníku Bell 212 poblíž města Varzakan v íránské provincii Východní Ázerbájdžán.[4][5][6][7]
Remove ads
Politická kariéra
Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během islámské revoluce. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva. V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.
V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému. V roce 2005 mu tehdejší prezident Mahmúd Ahmadínežád nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raísí to odmítl. V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.
V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu.[8] Nicméně 1. dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan Kuds Rázaví. Tato organizace spravuje podle západních zdrojů 11 až 40 % íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po „mučednících“ íránsko-irácké války z let 1980 až 1988.
Od roku 2017 byl Raísí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a měl silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů. Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hasanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil se ziskem 57 % hlasů, zatímco Raísí získal jen 38,5 % hlasů.
V roce 2021 byl prezidentem zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62 % odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky vykonával od 3. srpna 2021.
Dne 19. května 2024 zahynul ve věku 63 let spolu s dalšími osmi lidmi při havárii vrtulníku poblíž města Varzakan v íránské provincii Východní Ázerbájdžán. Během několika následujících dní probíhaly v rámci uctění jeho památky po celém Íránu pietní shromáždění.[9]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads