Egon Thurn-Taxis

Egon Maxmilián z Thurn-Taxisu (německy Egon Maximilian Lamoral von Thurn und Taxis, 17. listopadu 1832 Řezno – 8. února 1892 Vídeň) byl německý šlechtic z rodu Thurn-Taxisů. Podle něho byl pojmenován slavný Taxisův příkop na Velké pardubické.^[3]

Egon Maxmilián z Thurn-Taxisu
Rodné jméno	Egon Maximilian Lamoral von Thurn und Taxis
Narození	17. listopadu 1832 Řezno
Úmrtí	8. února 1892 (ve věku 59 let) Vídeň
Povolání	důstojník a politik
Politická strana	Liberální strana
Choť	Viktoria Edelspacher de Gyoryok (od 1871)[1]
Děti	Maxmilián Egon z Thurn-Taxisu[2] Matylda z Thurn-Taxisu[2] Viktor z Thurn-Taxisu[2]
Rodiče	Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu a Vilemína Dörnberská
Příbuzní	Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu a Pavel z Thurn-Taxisu (sourozenci)
Funkce	člen Sněmovny magnátů (1885–1892) poslanec maďarského Národního shromáždění (1887–1892)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako syn Maxmiliána Karla z Thurn-Taxisu a jeho první manželky Vilemíny z Dörnbergu.

Po porážce rakouských vojsk Pruskem v roce 1866 přesídlil Egon Maxmilián do Pardubic, kde převzal i tamní smečku psů a pořádal s ní parforsní hony,^[4] jež zde měly tradici od 40. let 19. století.^[3] Pro tuto kratochvíli si nechal z Anglie dovézt smečku speciálních honicích psů.^[4] Součástí štvanic na jeleny byly i koňské překážkové dostihy podle anglického vzoru, z nichž se poté vyvinulo klání nazývané Velká pardubická.^[3] Její první ročník se běžel ve čtvrtek 5. listopadu 1874 od 13.30 hodin a již tehdy koně překonávali překážku nazvanou „Tribunní skok“.^[3] Patřila k nejtěžším a uvažovalo se proto o jejím zrušení. Proti tomu se však postavil Egon Maxmilián, který při diskusi s Emilem Egonem z Fürstenbergu (1825–1899) pronesl: „Jasnosti, vy ani já nebudeme už tuto překážku překonávati, a proto není důvodu, proč bychom ji měli vyřaditi a někomu ulehčovali.“^[5] Překážka tak v kurzu dostihu zůstala a od roku 1892 se jmenuje „Taxisův příkop“.^[3]