Elia Viviani
italský cyklista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Elia Viviani (* 7. února 1989) je italský profesionální silniční a dráhový cyklista jezdící za UCI WorldTeam Ineos Grenadiers.[2] Vivianiho první etapové vítězství na Grand Tour přišlo 10. května 2015 během 2. etapy Gira d'Italia. V závěrečném hromadném sprintu přesprintoval Morena Hoflanda a Andrého Greipela.[3] V srpnu 2016 vyhrál Viviani zlatou medaili na LOH 2016 v omniu. Jeho přezdívka v pelotonu je "Il Vegente" kvůli jeho schopnostem předvídat dráhy sprinterů při sprintu.
Remove ads
Kariéra
Team Sky (2015–17)
Sezóna 2015
Viviani podepsal smlouvu s Teamem Sky 24. října 2014 po posuzování nabídek z týmů Orica–GreenEDGE a BMC Racing Team. Viviani si vybral Team Sky, protože byli ochotní mu pomoct přizpůsobit jeho silniční program jeho dráhovým ambicím na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. [4] Poté, co vyhrál 2. etapu Dubai Tour 2015, zamířil Viviani na Mistrovství světa v dráhové cyklistice v Yvelines, kde získal 2 medaile včetně bronzu v omniu, na nějž se chtěl soustředit na olympiádě. Zpátky na silnici udělal Viviani obrovský skok dopředu, když opakovaně vyhrával etapy na závodech UCI World Tour. Vyhrál etapy na Tour de Romandie, Eneco Tour a na Giru d'Italia, kde vyhrál 2. etapu, což bylo jeho první etapové vítězství na Grand Tour. [5] Na Mistrovství Evropy v dráhové cyklistice 2015 získal zlato v omniu, čímž získal další body do kvalifikace na olympiádu. [6] Také vyhrál 3 etapy na Tour of Britain a svou sezónu zakončil tam, kde ji začal – ve Spojených arabských emirátech, kde se zúčastnil závodu Abú Zabí Tour.
Quick-Step Floors (2018–19)
Sezóna 2018
Viviani se připojil k týmu Quick-Step Floors pro sezónu 2018, čímž nahradil Marcela Kittela, jenž odešel do Teamu Katusha–Alpecin. [7] Svou sezónu začal na Tour Down Under, kde vyhrál 3. etapu, což bylo jeho 50. vítězství od chvíle, kdy se stal profesionálům v roce 2010. Poté vyhrál celkové pořadí a 2 etapy na Dubai Tour a také 1 etapu na Abú Zabí Tour. Do Evropy se vrátil kvůli Milán – San Remu, kde dokončil devatenáctý. Další úspěch přidal v Belgii, kde vyhrál závod Tři dny Bruges–De Panne, ale utrpěl emoční porážku na Gent–Wevelgem, když dokončil druhý za Peterem Saganem.[8] Další úspěchy získal na Giru d'Italia, kde vyhrál 4 etapy a bodovací soutěž. Také se stal národním šampionem v silničním závodu.
Sezóna 2019
Sezónu znovu začal dobře v Austrálii, kde vyhrál 1. etapu Tour Down Under a jednodenní závod Cadel Evans Great Ocean Road Race. Vivianiho další vítězství přišlo na UAE Tour o měsíc později, vzhledem k tomu, že měl snadnější přípravu na 2 Grand Tours, kterých se měl zúčastnit – Giro d'Italia a Tour de France. Poté, co vyhrál 3. etapu na Tirrenu–Adriaticu, začalo neúspěšné období, hlavně kvůli nepovedenému Giru d'Italia, kde byl diskvalifikován po vítězství ve 3. etapě kvůli nepovolenému blokování Mattea Moschettiho.[9] Nakonec na Giru nevyhrál žádnou etapu a nenavázal tak na úspěchy z předchozího ročníku.
V rámci přípravy na Tour de France vyhrál 2 etapy za sebou na Tour de Suisse, předtím, než vyhrál svou první etapu na Tour de France v Nancy.[10] Viviani dojel Tour ve skvělé formě, díky čemuž vyhrál jednodenní závod London–Surrey Classic. 11. srpna 2019 pak vyhrál Mistrovství Evropy v silniční cyklistice v Alkmaaru. Viviani vyhrál závěrečný sprint mezi třemi uprchlíky, kdy porazil týmového kolegu Yvese Lampaerta a Pascala Ackermanna. [11]
Cofidis (2020–2021)
V srpnu 2019 Viviani oznámil, že se společně se svým rozjížděčem sprintů Fabiem Sabatinim připojí k týmu Cofidis pro sezónu 2020.
Sezóna 2021
Poté, co v sezóně 2020 nezískal žádné vítězství, vyhrál na konci března francouzský závod Cholet-Pays de Loire. [12]
Remove ads
Osobní život
Viviani je zasnoubený s cyklistkou Elenou Cecchini. Jeho bratr Attilio Viviani je také profesionální cyklista.
Výsledky
Silniční cyklistika
- 2005
- Evropský letní olympijský festival mládeže
- vítěz silničního závodu
- vítěz kritéria
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod kadetů
- 2009
- 4. místo ZLM Tour
- 7. místo La Côte Picarde
- 2010
- vítěz Memorial Marco Pantani
- vítěz Binche–Tournai–Binche
- Vuelta a Cuba
- vítěz 7. etapy
- Kolem Turecka
- vítěz 7. etapy
- 3. místo Gran Premio Città di Misano–Adriatico
- 2011
- vítěz Gran Premio della Costa Etruschi
- vítěz Tour de Mumbai I
- vítěz Coppa Città di Stresa
- USA Pro Cycling Chalenge
- vítěz etap 4 a 5
- Giro di Padania
- Tour of Beijing
- vítěz 4. etapy
- Kolem Slovinska
- vítěz 2. etapy
- 2. místo Tour de Mumbai II
- 2012
- Giro della Provincia di Reggio Calabria
- vítěz Gran Premio della Costa Etruschi
- Tour of Beijing
- vítěz 1. etapy
- Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
- vítěz etapy 2a
- Tour de San Luis
- vítěz 6. etapy
- 2. místo Memorial Marco Pantani
- 2013
- Tour of Elk Grove
- vítěz Dutch Food Valley Classic
- Critérium du Dauphiné
- vítěz 2. etapy
- Kolem Británie
- vítěz 1. etapy
- 5. místo Vattenfall Cyclassics
- 7. místo GP Ouest–France
- 7. místo Grand Prix de Fourmies
- 2014
- Giro d'Italia
- vítěz Coppa Bernocchi
- Kolem Turecka
- vítěz etap 5 a 7
- Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
- vítěz 3. etapy
- Kolem Slovinska
- vítěz 4. etapy
- USA Pro Challenge
- vítěz 4. etapy
- 2. místo Brussels Cycling Classic
- 3. místo Grand Prix de Fourmies
- 9. místo RideLondon–Surrey Classic
- 2015
- Giro d'Italia
- Kolem Británie
- vítěz etap 1, 3 a 8
- Abú Dhabí Tour
- Eneco Tour
- vítěz 1. etapy
- Dubai Tour
- vítěz 2. etapy
- Tour de Romandie
- vítěz 1. etapy (TTT)
- 2. místo Trofeo Santanyi–Ses Salines–Campos
- 3. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
- 2016
- Dubai Tour
- vítěz 2. etapy
- Driedaagse van De Panne–Koksijde
- vítěz 2. etapy
- 2017
- vítěz EuroEyes Cyclassics
- vítěz Bretagne Classic
- Kolem Rakouska
- vítěz etap 1 a 3
- Tour de Romandie
- vítěz 3. etapy
- Route du Sud
- vítěz 2. etapy
- Kolem Británie
- vítěz 2. etapy
- Mistrovství Evropy
- 2. místo Scheldeprijs
- 3. místo Gran Premio Bruno Beghelli
- Dubai Tour
- 5. místo celkově
- Tour Poitou-Charentes en Nouvelle-Aquitaine
- 5. místo Coppa Bernocchi
- 6. místo Memorial Marco Pantani
- 6. místo Coppa Sabatini
- 9. místo Milán – San Remo
- 2018
- Národní šampionát
- Dubai Tour
- vítěz EuroEyes Cyclassics
- vítěz Driedaagse Brugge–De Panne
- Giro d'Italia
- Vuelta a España
- vítěz etap 3, 10 a 21
- Adriatica Ionica Race
- Abú Dhabí Tour
- Tour Down Under
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Gent–Wevelgem
- 2. místo Cadel Evans Great Ocean Road Race
- 2. místo RideLondon–Surrey Classic
- 6. místo UCI World Tour
- 2019
- Mistrovství Evropy
- vítěz Cadel Evans Great Ocean Road Race
- vítěz RideLondon–Surrey Classic
- vítěz EuroEyes Cyclassics
- UAE Tour
- Tour de Suisse
- vítěz etap 4 a 5
- Tour de France
- vítěz 4. etapy
- Tour Down Under
- vítěz 1. etapy
- Tirreno–Adriatico
- vítěz 3. etapy
- Okolo Slovenska
- vítěz 4. etapy
- 2. místo Tacx Pro Classic
- 3. místo Driedaagse Brugge–De Panne
- 2020
- 3. místo Clásica de Almería
- 9. místo Cadel Evans Great Ocean Road Race
- 10. místo Race Torquay
- 2021
- vítěz Cholet-Pays de la Loire
- vítěz Grand Prix de Fourmies
- vítěz Grand Prix d'Isbergues
- Adriatica Ionica Race
- Tour Poitou-Charentes en Nouvelle-Aquitaine
- vítěz etap 1 a 3a
- 3. místo Grand Prix du Morbihan
- 9. místo Classic Brugge–De Panne
- 10. místo Coppa Bernocchi
- 2022
- Tour de La Provence
- vítěz 1. etapy
- Circuit de la Sarthe
- 6. místo celkově
Výsledky na Grand Tour
Výsledky na klasikách
Výsledky na šampionátech
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads