Tour de France 2019

Tour de France 2019 (TdF2019) byl 106. ročník nejslavnějšího cyklistického závodu světa – Tour de France. Takzvaný velký start^{[pozn. 1]} byl naplánovaný na 6. července v Bruselu, předpokládaný čas startu byl ve 12:25, dojezd pak v 17:02. Start v Bruselu byl poctou poctou legendě, pětinásobnému šampionu Tour de France, Eddymu Merckxovi.^[1] Závěrečný dojezd^{[pozn. 2]} byl plánován z Rambouillet do Paříže, předpokládaný čas startu byl v 18:10, dojezd v 21:19 na Champs-Élysées.^[2] Celková délka závodu byla 3 460,30 kilometrů. Závod ovládl kolumbijský cyklista Egan Bernal, jenž se stal prvním reprezentantem své země a třetím nejmladším závodníkem, který kdy Tour de France vyhrál.

Tour de France 2019
Trasa Tour de France 2019
Datum	6. (sobota) – 28. července (neděle) 2019
Start	Brusel
Cíl	Champs-Élysées, Paříž
Počet etap	21
Celková délka	3 365,80 3 257,30
Celkový čas vítěze	82h 57' 00"
Konečné pořadí
Celkový vítěz	Egan Bernal (COL)
Druhý	Geraint Thomas (GBR)
Třetí	Steven Kruijswijk (NED)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěže	Peter Sagan (SVK)
Nejlepší vrchař	Romain Bardet (FRA)
Nejlepší mladý jezdec	Egan Bernal (COL)
Nejlepší tým	Movistar Team
Nejaktivnější jezdec	Julian Alaphilippe (FRA)
← 2018 2020 →

Před tímto závodem se uskutečnily dva důležité závody: Critérium du Dauphiné (9.–16. červen)^[3] a Kolem Švýcarska (15. – 23. červen. anglicky Tour de Suisse).

Detaily k ročníku 2019

Organizátor

Organizátorem TdF2019 byla společnost Amaury Sport Organisation (A.S.O.), která pořádá např. ardenskou cyklistickou klasiku Valonský šíp (francouzsky La Fleche Wallonne), nebo Rallye Dakar.

Nejvyšší Tour všech dob

Dle Christiana Prudhomma „Je to nejvyšší Tour všech dob,"^[1] Závodníci mohli získat body v třicet vrchařských prémiích horské kategorie (první, druhé).^[1] Závodníci několikrát překonali nadmořskou výšku dvoutisíc metrů: Col du Tourmalet (2115 m), Tignes (2113 m), Iseran (2770 m), Val Thorens (2365 m), Vars (2109 m), Izoard (2360 m) a Galibier (2642 m). Závodníky čekaly dvě časovky (týmová a individuální), sedm rovinatých etap, pět zvlněných etap a sedm horských etap.

Kdo na Tour nestartuje

Na TdF2019 chyběli známí závodníci jako:

• Tom Dumoulin (Team Sunweb), pro zranění kolena na Giro d'Italia 2019^[1][4]
• Chriss Froome (Team INEOS), pro vážná zranění při tréninku^[4]
• Mark Cavendish (Team Dimension Data), který nestartoval poprvé od roku 2007,^[5] důvodem bylo onemocnění (virus Epstein-Barrové, mononukleóza)^[6][7]
• Primož Roglič (Jumbo-Visma)^[8]
• Louis Meintjes (Team Dimension Data)^[5]
• Marcel Kittel (Team Katusha Alpecin), který přerušil kariéru kvůli psychické únavě a ztrátě motivace^[1]

Favorité závodu

Za favority závodu TdF2019 byli považování tito závodníci (řazeno abecedně podle týmů):

• Romain Bardet (AG2R La Mondiale)^[8][9]
• Jakob Fuglsang (Astana Pro Team),^[9] vítěz závodu Critérium du Dauphiné.^[4][10]
• Vincenzo Nibali (Bahrain-Merida)^[8][9]
• Peter Sagan (Bora–Hansgrohe), držitel 5 zelených trikotů^[8]
• Rigoberto Uran (EF Education First)^[8][9]
• Thibaut Pinot (Groupama-FDJ)^[8][9]
• Steven Kruijswijk (Jumbo-Visma)^[9]
• Wout van Aert (Team Jumbo-Visma), který chtěl soupeřit s Peterem Saganem o zelený trikot^[11]
• Adam Yates (Mitchelton-Scott)^[8][9]
• Mikel Landa (Movistar Team)^[8]
• Nairo Quintana (Movistar Team)^[9]
• Edvald Boasson Hagen (Team Dimension Data), který chtěl soupeřit s Peterem Saganem^[6]
• Geraint Thomas (Team INEOS)^[8][9]
• Egan Bernal (Team INEOS),^[9] vítěz Kolem Švýcarska^[4][8]
• Lilian Calmejane a Anthony Turgis (oba z Total Direct Energie)
• Richie Porte (Trek-Segafredo)^[9]
• Fabio Aru (UAE-Team Emirates)^[9]
• Dan Martin (UAE Team Emirates)^[9]

Kdo ze závodu odstoupil

Etapa	Závodník[12]	DNS[pozn. 3]	Důvod	DNF[pozn. 4]	Důvod	DSQ[pozn. 5]	Důvod
6.	Patrick Bevin	X	zlomenina dvou žeber[13]
	Nicolas Edet			X
8.	Tejay van Garderen	X	zlomenina palce[14][15]
	Alessandro De Marchi			X
	Christophe Laporte			X
11.	Niki Terpstra			X	zlomenina lopatky[16][17]
	Rick Zabel			X
12.	Rohan Dennis			X
	Jasper Philipsen	X	[18]
	Giacomo Nizzolo			X
13.	Wout van Aert			X
14.	Maximilian Schachmann	X	zlomenina záprstí[19]
16.	Jakob Fuglsang	X	zranění při pádu[20]
	Luis León Sánchez	X	bolesti zad[21]
	Cees Bol	X	zdravotní stav[22]
	Wilco Kelderman	X	bolesti zad[23]
17.	Luke Rowe					X	blokování soupeře[24][25]
	Tony Martin					X	blokování soupeře[24][25]
18.	Lukas Pöstlberger	X	[26]
	Søren Kragh Anderse	X
19.	Thibaut Pinot			X	natažený stehenní sval[27]

Etapové pořadí: Celkem bylo finančně oceněno 20 nejlepších v každé etapě a mezi ně rozděleno 28 650 €.^[1]

Bodovací soutěž: Mimo finanční prémie byl trofejí zelený trikot pro nejlepšího sprintera.^[1]

Vrchařská soutěž: Prémie ve vrchařské soutěži byly rozlišeny podle náročnosti každého oceněného stoupání. Za vítězství v prémii označené jako „horská" získal vítěz 800 €. Letos bylo pět typů prémií: za triumf ve stoupání „první kategorie" bylo 650 €, za „druhou kategorii" 500 €, za „třetí kategorii" 300 € (získal pouze první závodník), za „čtvrtou kategorii" 200 € (získal pouze první závodník).^[1]

Nejlepší závodník do 25 let: Mimo finanční prémie byl trolejí bílý trkot.^[1]

Týmová soutěž: Nejlepší tým každého dne získal bonus 2800 €.^[1]

Největší bojovník: Nositel speciálního čísla (červené barvy) pro nejvíce bojovného závodníka předchozí etapy získal speciální prémii 2000 €.^[1]

Cena Jacquese Goddeta: Pro vítěze etapy končící na bájném Tourmaletu (14. etapa) čekala prémie 5000 €. Cena byla udělována na počest novináře a bývalého ředitele Tour de France Jacquese Goddeta.^[1]

Cena Henriho Desgrange: První závodník na nejvyšším bodu celé Tour de France vrcholu Col de l'Iseran (19. etapa, 2764 metrů nad mořem) získal bonus 5000 €. Cena byla udělována na počest zakladatele a prvního ředitele Tour de France Henriho Desgrange. Cena je známá také jako Souvenir Henri Desgrange.^[1]

Informační zdroje

Mimo informace v klasických mediích (rozhlas, televize, tisk), byly výsledky k dispozici na oficiálním webu. Závod bylo možné sledovat v mobilní aplikaci Tour de France App.^[28][29]

TdF2019 bylo možné sledovat na ČT sport, kde hlavním komentátorem byl Tomáš Jílek, spolu s hosty: Reném Andrlem, Petrem Benčíkem, Tomášem Konečným, Stanislavem Kozubkem, Františkem Raboněm, Jánem Svoradou a Luborem Tesařem.^[30]

Česká stopa

• Jediným českým reprezentantem byl Roman Kreuziger, v roce 2013 skončil celkově pátý.^[1][5][31]

• Od roku 2003 je oficiálním partnerem závodu společnost ŠKODA AUTO a.s.^[28] Model SUPERB byl k dispozici řediteli závodu Christianu Prudhommemu, tento vůz je znám jako „Red Car“.^[28] Společnost ŠKODA AUTO a.s. také sponzorovala soutěž o Zelený trikot.^[28] Od roku 2014 je na dresu vedoucího závodníka logo automobilky.^[28] Spolupráce mezi ŠKODA AUTO a A.S.O. je podepsána do roku 2023.
• Trofeje pro vítěze Tour de France se vyráběly v České republice, v lindavské sklárně Lasvit.^[32][33] Pro 106. ročník navrhlo design trofejí oddělení designu značky Škoda, pod návrhem byl podepsán Peter Olah.^[34][35] Trofej vítězi bodové klasifikace předal člen představenstva společnosti Škoda Auto, pan Alain Favey.^[36]

Trasa a etapy

Etapa	Datum	Start > Cíl	Délka (km)	Typ etapy		Typ cíle	Vítěz	Vítěz časovky
1.	6. červenec (So)	Brusel – Brusel[37]	194,50		rovinatá	cíl na rovině	87  Mike Teunissen (NLD)[38]
2.	7. červenec (Ne)	Brusel – Brusel	27,60		časovka družstev (TTT)	cíl na rovině	88  Wout van Aert (BEL)[39]	Team Jumbo–Visma[40]
3.	8. červenec (Po)	Binche – Épernay	215,00		kopcovitá	cíl v kopci	21  Julian Alaphilippe (FRA)[41]
4.	9. červenec (Út)	Remeš – Nancy	213,50		rovinatá	cíl na rovině	28  Elia Viviani (ITA)[42]
5.	10. červenec (St)	Saint-Dié-des-Vosges – Colmar	175,50		kopcovitá	cíl na rovině	11  Peter Sagan (SVK)[43]
6.	11. červenec (Čt)	Mylhúzy – Planina krásných dívek	160,50		horská	cíl v kopci	47  Dylan Teuns (BEL)[44]
7.	12. červenec (Pá)	Belfort – Chalon-sur-Saône	230,00		rovinatá	cíl na rovině	84  Dylan Groenewegen (NLD)[45]
8.	13. červenec (So)	Mâcon – Saint-Étienne	200,00		kopcovitá	cíl na rovině	164  Thomas De Gendt (BEL)[46]
9.	14. červenec (Ne)	Saint-Étienne – Brioude	170,50		kopcovitá	cíl po sjezdu	105  Daryl Impey (JAR)[47]
10.	15. červenec (Po)	Saint-Flour – Albi	217,50		rovinatá	cíl na rovině	88  Wout van Aert (BEL)[48]
	16. červenec (Út)	volný den
11.	17. červenec (St)	Albi – Toulouse	167,00		rovinatá	cíl na rovině	161  Caleb Ewan (AUS)[49]
12.	18. červenec (Čt)	Toulouse – Bagnères-de-Bigorre	209,50		horská	cíl po sjezdu	108  Simon Yates (GBR)[50]
13.	19. červenec (Pá)	Pau – Pau	27,20		časovka jednotlivců (ITT)	cíl na rovině	21  Julian Alaphilippe (FRA)[51]	21  Julian Alaphilippe (FRA)[51]
14.	20. červenec (So)	Tarbes – Tourmalet	117,50		horská	cíl v kopci	51  Thibaut Pinot (FRA)[52]
15.	21. červenec (Ne)	Limoux – Foix	185,00		horská	cíl v kopci	108  Simon Yates (GBR)[53]
	22. červenec (Po)	volný den
16.	23. červenec (Út)	Nîmes – Nîmes	177,00		rovinatá	cíl na rovině	161  Caleb Ewan (AUS)[54]
17.	24. červenec (St)	Pont du Gard – Gap	200,00		rovinatá	cíl na rovině	107  Matteo Trentin (ITA)[55]
18.	25. červenec (Čt)	Embrun – Valloire	208,00		horská	cíl po sjezdu	61  Nairo Quintana (COL)[56]
19.	26. červenec (Pá)	Saint-Jean-de-Maurienne – Tignes Col de l'Iseran	126,50 89,00		horská	cíl v kopci	bez vítěze[pozn. 6][57][58]
20.	27. červenec (So)	Albertville – Val Thorens	130,00 59,00		horská	cíl v kopci	41  Vincenzo Nibali (ITA)[59][60]
21.	28. červenec (Ne)	Rambouillet – Paříž	128,00		rovinatá	cíl na rovině	Caleb Ewan (AUS)
Celková délka					3 257,30 km (3 365,80 km)

Průběžné pořadí

Etapa	Vítěz etapy	Celková klasifikace	Bodovací soutěže	Vrchařská soutěž	Mladý jezdec	Soutěž týmů	Nejaktivnější jezdec
1	Mike Teunissen	Mike Teunissen	Mike Teunissen	Greg van Avermaet	Caleb Ewan	Team Jumbo–Visma	Stéphane Rossetto
2	Wout van Aert				Wout van Aert		neuděleno
3	Julian Alaphilippe	Julian Alaphilippe[61]	Peter Sagan	Tim Wellens			Tim Wellens
4	Elia Viviani						Michael Schär
5	Peter Sagan						Toms Skujins
6	Dylan Teuns	Giulio Ciccone			Giulio Ciccone	Trek–Segafredo	Tim Wellens
7	Dylan Groenewegen						Yoann Offredo
8	Thomas De Gendt	Julian Alaphilippe[61]					Thomas De Gendt
9	Daryl Impey						Tiesj Benoot
10	Wout van Aert				Egan Bernal	Movistar Team	Natnael Berhane
11	Caleb Ewan						Aimé De Gendt
12	Simon Yates					Trek–Segafredo	Matteo Trentin
13	Julian Alaphilippe				Enric Mas		neuděleno
14	Thibaut Pinot				Egan Bernal	Movistar Team	Élie Gesbert
15	Simon Yates						Mikel Landa
16	Caleb Ewan						Alexis Goudeard
17	Matteo Trentin					Trek–Segafredo	Matteo Trentin
18	Nairo Quintana			Romain Bardet		Movistar Team	Greg Van Avermaet
19	bez vítěze[pozn. 6]	Egan Bernal					neuděleno
20	Vincenzo Nibali						Vincenzo Nibali
21	Caleb Ewan						neuděleno
Konečné pořadí		Celková klasifikace Egan Bernal	Bodovací soutěže Peter Sagan	Vrchařská soutěž Romain Bardet	Mladý jezdec Egan Bernal	Soutěž týmů Movistar Team	Nejaktivnější jezdec Julian Alaphilippe

Konečné pořadí

Celkové pořadí

Konečné pořadí (1–10)

Pořadí	Závodník	Tým	Čas
1	Egan Bernal (COL)	Team INEOS	82h 57' 00''
2	Geraint Thomas (GBR)	Team INEOS	+ 1' 11''
3	Steven Kruijswijk (NED)	Team Jumbo–Visma	+ 1' 31''
4	Emanuel Buchmann (GER)	Bora–Hansgrohe	+ 1' 56''
5	Julian Alaphilippe (FRA)	Deceuninck–Quick-Step	+ 4' 05''
6	Mikel Landa (ESP)	Movistar Team	+ 4' 23''
7	Rigoberto Uran (COL)	EF Education First	+ 5' 15''
8	Nairo Quintana (COL)	Movistar Team	+ 5' 30''
9	Alejandro Valverde (ESP)	Movistar Team	+ 6' 12''
10	Warren Barguil (FRA)	Arkéa–Samsic	+ 7' 32''

Bodovací soutěž

Konečné pořadí (1–10)

Pořadí	Jezdec	Tým	Body
1	Peter Sagan (SVK)	Bora–Hansgrohe	316
2	Caleb Ewan (AUS)	Lotto–Soudal	248
3	Elia Viviani (ITA)	Deceuninck–Quick-Step	224
4	Sonny Colbrelli (ITA)	Bahrain–Merida	209
5	Michael Matthews (AUS)	Team Sunweb	201
6	Matteo Trentin (ITA)	Mitchelton–Scott	192
7	Jasper Stuyven (BEL)	Trek–Segafredo	167
8	Greg Van Avermaet (BEL)	CCC Team	149
9	Dylan Groenewegen (NED)	Team Jumbo–Visma	146
10	Julian Alaphilippe (FRA)	Deceuninck–Quick-Step	119

Výsledky soutěží

	Vrchařská soutěž		Mladý jezdec		Soutěž týmů
	Závodník	Body	Závodník	Čas	Tým	Čas
1.	Romain Bardet (FRA)	86	Egan Bernal (COL)	82h 57' 00''	Movistar Team	248h 58' 15''
2.	Egan Bernal (COL)	78	David Gaudu (FRA)	+ 23' 58''	Trek-Segafredo	+ 47' 54''
3.	Tim Wellens (BEL)	75	Enric Mas (ESP)	+ 58' 20''	Team INEOS	+ 57' 52''
4.	Damiano Caruso (ITA)	67	Laurens De Plus (BEL)	+ 1h 02' 44''	EF Education First	+ 1h 25' 57''
5.	Vincenzo Nibali (ITA)	59	Gregor Mühlberger (AUT)	+ 1h 04' 40''	Bora–Hansgrohe	+ 1h 29' 30''

Červená lampa

Posledním závodníkem, který projel cílem 21. etapy byl  Mads Würtz Schmidt (DEN). Na vítěze ztrácel 3 minuty a 33 sekund.^[62]

Na 155. místě, tedy zcela poslední byl  Sebastian Langeveld (NED). Na vítěze TDF 2019 ztrácel 4 hodiny 34 minut a 23 sekund.^[63]

Galerie

• 
  Na Grande-Place v Bruselu byla 4. července, prezentace týmů a 6. července se závodníci setkali s králem Filipem Belgickým a Eddym Merckxem.
• 
  1. etapa: průjezd městem Enghien.
• 
  2. etapa: TTT Team Arkéa Samsic
• 
  3. etapa: Průjezd Remeší po třídě Cardinal de Lorraine na náměstí Luçon.
• 
  4. etapa: Niki Terpstra (TDE) po registraci do etapy. Remeš
• 
  5. etapa: Žluté kolo na vlakové stanici v Colmar
• 
  6. etapa: z Mylhúz na Planinu krásných dívek
• 
  7. etapa: Slavnostní průvod v Belfort
• 
  8. etapa: Z Mâcon do Saint-Étienne.
• 
  10. etapa: Peloton projíždí Place d'Armes, v Rodez, Aveyron.
• 
  11. etapa: Julian Alaphilippe
• 
  12. etapa: Team Jumbo-Visma na kolech Bianchi
• 
  19. etapa: Egan Bernal, Julian Alaphilippe a Peter Sagan

Zajímavosti

• 106. ročník byl 100. ročník, kdy byl vítězi předáván žlutý trikot, maillot jaune [ma.joʒon].^[64][65]
• Mimo dopingových kontrol byla kontrována také technika a oblečení jednotlivých závodníků. Např. ponožky, jejichž výška mohla ovlivnit výsledek u časovky.^[66]
• Společnost Continental vyvinula pneumatiky ze speciálního druhu pampelišek, které se pěstují ve výzkumných laboratoří společnosti v Anklam, se získává kaučuk, který má být ekologicky šetrnější alternativu tropického kaučukovníku.^[67][68][69] Pneumatika má název Urban Taraxagum, současně má integrovaný nárazník Vectran, jedná se o sportovní pneumatiku rozměru 35-622.^[67][68][69]
• Nadšenec pro cyklistiku, pan Vladimír Vidim, absolvoval na replice historického kola Slavia^[70] z roku 1896 jedinou etapu Tour de France, která byla otevřena veřejnosti.^[71] Jednalo se o 20. etapu z Albertville do Val Thorens. Na kole bez brzd a převodu zvládl 135 kilometrů za 17 hodin a 17 minut.^[72][73]
• Závodníkem s nejdelšími vlasy je Daniel Oss (Bora–Hansgrohe).^[74]
• Největším showman byl Peter Sagan, kdy pobalil diváky během individuální časovky^[75] a při stoupání na Col du Tourmalet,^[76] kdy v obou případech do cíle dojel po zadním kole. Při stoupání na Col du Tourmalet se podepsal fanouškovi.^[77]
• 21. etapa byla vedena přes známá místa Paříže: Champs-Élysées a Louvre.^[78]