Erich von Kielmansegg

Erich hrabě von Kielmansegg (13. února 1847 Hannover – 5. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1895 předseda vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga) a ministr vnitra Předlitavska.

Erich von Kielmansegg
13. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci: 20. června 1895 – 30. září 1895
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alfred Windischgrätz
Nástupce	Kazimír Badeni
10. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci: 20. června 1895 – 30. září 1895
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Erich von Kielmansegg (ve vlastní vládě)
Předchůdce	Olivier de Bacquehem
Nástupce	Kazimír Badeni
Narození	13. února 1847 Hannover Hannoverské království Hannoverské království
Úmrtí	5. února 1923 (ve věku 75 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Döblinský hřbitov
Choť	Anastasia Lebedewna von Lebedeff
Rodiče	Eduard von Kielmansegg a Juliane von Zesterfleth
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Náboženství	protestantismus
Commons	Erich von Kielmansegg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z Hannoverského království, kde byl jeho otec Eduard von Kielmansegg členem tamní vlády. V roce 1866 Erich von Kielmansegg přesídlil do Vídně. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. V roce 1870 nastoupil do státních služeb jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. V letech 1876–1881 byl okresním hejtmanem v Badenu a v letech 1881–1882 v Sechshausu na předměstí Vídně (zde podporoval sloučení předměstských obcí s Vídní a vytvoření Velké Vídně, což bylo realizováno až v roce 1890). Od roku 1882 do roku 1886 byl vysokým úředníkem v zemských vládách v Korutanech a Bukovině. Pak do roku 1889 pracoval na ministerstvu vnitra. V roce 1889 se stal místodržícím Dolních Rakous.^[1]

20. června 1895 se stal předsedou vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga. Kromě toho v ní obsadil i post ministra vnitra Předlitavska. V čele vlády setrval do 30. září 1895.^[2] Šlo o úřednický kabinet, který měl jen překlenout dočasné období do sestavení nové trvalejší vládní většiny, která se pak našla v podobě vlády Kazimíra Badeniho.^[3]

Po odchodu z vlády se vrátil na pozici místodržícího Dolních Rakous, na níž setrval až do roku 1911. Zaváděl zde správní reformy, které potom byly aplikovány i v jiných zemích monarchie. Zasloužil se i o regulaci Dunaje v okolí Vídně (zřízení koryta Donaukanalu) i řeky Wien. Politicky byl orientován liberálně, ale nebyl aktivní ve stranickém životě. Vystupoval ovšem proti sociálním demokratům a neúspěšně se snažil rovněž bránit nástupu Karla Luegera na post vídeňského starosty.^[1][4]

V roce 1884 se oženil s ruskou šlechtičnou Anastasií von Lebedeff (1860–1912). Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Rodinný hrob na hřbitově Döbling

Hrabě von Kielmansegg zemřel 5. února 1923 na zápal plic ve svém bytě v 1. vídeňském obvodu. Je pohřben na hřbitově v Döblingu.