Eucladoceros

Eucladoceros ("dobře větvené paroží") je rod vyhynulých jelenovitých sudokopytníků, žijících v Evropě, na Blízkém Východě a ve Střední Asii v období raného pliocénu až raného pleistocénu (asi před 5 až 2 miliony let). V současnosti je rozeznáváno několik druhů tohoto rodu, jejichž systematika a příbuznost je ale stále poněkud nejasná. Podle některých autorů se jedná o příslušníka rodu Cervus (jelen).^[1] Formálně byl tento rod popsán roku 1868 Hughem Falconerem.^[2]

Eucladoceros Stratigrafický výskyt: Raný pliocén až raný pleistocén
Rekonstrukce lebky druhu Eucladoceros dicranios
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď	jelenovití (Cervidae)
Podčeleď	jeleni (Cervinae)
Rod	Eucladoceros Falconer, 1868
Druhy
Eucladoceros dicranios, 1841 Eucladoceros teguliensis, 1841 Eucladoceros tetraceros, 1878 Eucladoceros senezensis, 1910 Eucladoceros boulei, 1928 Eucladoceros montenegrensis, 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Paroží druhu Eucladoceros tegulensis.

Eucladoceros byl poměrně velký jelenovitý kopytník, délka jeho těla dosahovala asi 2,5 metru a výška v kohoutku zhruba 1,8 metru. Nápadné bylo jeho velké paroží, dosahující rozpětí až 1,7 metru. Nápadný je také "hřebenovitý" tvar paroží, podle kterého dostal tento savec i své rodové jméno.