Eurovision Song Contest 1961

Eurovision Song Contest 1961, česky také Velká cena Eurovize 1961 (či jen Eurovize 1961), byl 6. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal 18. března 1961 v Cannes ve Francii díky vítězství zpěvačky Jacqueline Boyerové s písní Tom Pillibi v minulém ročníku. Pořádala ho Evropská vysílací unie (EVU) ve spolupráci s Radiodiffusion-Télévision Française (RTF). Soutěže se zúčastnilo šestnáct zemí. Kromě třinácti zemí, které se zúčastnily ročníku 1960, debutovaly v tomto ročníku Finsko, Španělsko a Jugoslávie.

Eurovision Song Contest 1961
Vítěz ročníku Jean-Claude Pascal
Datum
Finále	19610318a18. března 1961
Hostitel
Místo konání	Festivalový a kongresový palác Cannes, Francie
Moderátor	Jacqueline Joubert
Dirigent	Franck Pourcel
Režie	Maurice Barry
Televize	Radiodiffusion-Télévision Française (RTF)
Web	eurovision.tv/event/cannes-1961
Účast
Soutěžících	16
Debut	Finsko  Španělsko  Jugoslávie
Mapa účastníků
Účastníci ročníku
Hlasování
Každá země měla 10 porotců; každý dal 1 bod jedné skladbě
Vítěz	Lucembursko
Interpret	Jean-Claude Pascal
Skladba	„Nous les amoureux"
Autor písně	Jacques Datin Maurice Vidalin
Eurovision Song Contest
Londýn 1960 Cannes 1961 Lucemburk 1962

Vítězem ročníku se stalo Lucembursko s písní „Nous les amoureux“, kterou v soutěži zazpíval Jean-Claude Pascal, což bylo první z pěti vítězství této země v soutěži. Ačkoli v době soutěže nebyla píseň takto interpretována, v současnosti je vítězná píseň interpretována tak, že skrytě hovoří o homosexuálním vztahu: text se týká lásky, která je společností odsuzována a náboženstvím zakázána, avšak zpěvák doufá, že jednoho dne bude jejich vztah pokračovat bez kontroverzí.^[1] Písně s takovou tematikou by byly považovány za tabu, hlavně proto, že sexuální aktivity osob stejného pohlaví byly v té době nezákonné téměř v polovině zemí soutěžících v soutěži. Pascal osobně později přiznal, že skutečný význam textu musel být skryt za podtextem a dvojsmysly.^[1][2] Vzhledem k tomu, že píseň byla vydána ještě před vznikem moderních hnutí na podporu homosexuální komunity, píseň je od té doby chápána jako raná protestní píseň ve prospěch práv sexuálních menšin.^[1][2] Píseň byla od té doby viditelněji využívána ke zdůraznění LGBTQ, včetně propagačního videa francouzské vlády, které mělo upozornit na homofobii, bifobii a transfobii.^[3]

Formát

Každou zemi reprezentoval jeden interpret, na pódiu mohli být maximálně dva lidé. Každá země mohla mít vlastního dirigenta.

O výsledku rozhodovali porotci – za každou zemi rozhodovalo 10 porotců, každý z nich dal jeden bod jedné skladbě. Nikdo z porotců se nemohl hlasování zdržet, ani hlasovat pro svou zemi.

Los, který určil pořadí vystupujících, proběhl 16. března 1961.

Dirigenti

Každé představení mělo dirigenta, který orchestr řídil. Země buď mohla mít svého vlastního dirigenta, ovšem nemusela. Pokud dirigenta neměla vlastního, orchestru se ujal dirigent hostitelské Francie.

• Španělsko – Rafael Ferrer
• Monako – Raymond Lefèvre
• Rakousko – Franck Pourcel
• Finsko – George de Godzinsky
• Jugoslávie – Jože Privšek
• Nizozemsko – Dolf van der Linden
• Švédsko – William Lind
• Německo – Franck Pourcel
• Francie – Franck Pourcel
• Švýcarsko – Fernando Paggi
• Belgie – Francis Bay
• Norsko – Øivind Bergh
• Dánsko – Kai Mortensen
• Lucembursko – Léo Chauliac
• Spojené království – Harry Robinson
• Itálie – Gianfranco Intra

Výsledky

Pořadí	Země	Interpret	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Španělsko	Conchita Bautista	„Estando contigo“	španělština	9	8
2.	Monako	Colette Deréal	„Allons, allons les enfants“	francouzština	10	6
3.	Rakousko	Jimmy Makulis	„Sehnsucht“	němčina	15	1
4.	Finsko	Laila Kinnunenová	„Valoa ikkunassa“	finština	10	6
5.	Jugoslávie	Ljiljana Petrovićová	„Neke davne zvezde“	srbochorvatština	8	9
6.	Nizozemsko	Greetje Kauffeld	„Wat een dag“	nizozemština	10	6
7.	Švédsko	Lill-Babs	„April, april“	švédština	14	2
8.	Německo	Lale Andersenová	„Einmal sehen wir uns wieder“	němčina, francouzština	13	3
9.	Francie	Jean-Paul Mauric	„Printemps (avril carillonne)“	francouzština	4	13
10.	Švýcarsko	Franca di Rienzo	„Nous aurons demain“	francouzština	3	16
11.	Belgie	Bob Benny	„September, gouden roos“	nizozemština	15	1
12.	Norsko	Nora Brockstedt	„Sommer i Palma“	norština	7	10
13.	Dánsko	Dario Campeotto	„Angelique“	dánština	5	12
14.	Lucembursko	Jean-Claude Pascal	„Nous les amoureux“	francouzština	1	31
15.	Spojené království	The Allisons	„Are You Sure?“	angličtina	2	24
16.	Itálie	Betty Curtis	„Al di là“	italština	5	12

Detailní výsledky

		Celkem	Itálie	Spojené království	Lucembursko	Dánsko	Norsko	Belgie	Švýcarsko	Francie	Německo	Švédsko	Nizozemsko	Jugoslávie	Finsko	Rakousko	Monako	Španělsko
Země	Španělsko	8		1			2			2		1	1				1
	Monako	6		1					1						3			1
	Rakousko	1		1
	Finsko	6	2	2		1				1
	Jugoslávie	9		1		1			1	2			1			3
	Nizozemsko	6	2							1	1			2
	Švédsko	2								2
	Německo	3				1						1				1
	Francie	13		2	1						4	1			1		2	2
	Švýcarsko	16	2	2								4	2	1		2	2	1
	Belgie	1			1
	Norsko	10				1		5						1	2			1
	Dánsko	12					8					2	1		1
	Lucembursko	31	3			1			1	1	5	1	1	5	3	4	4	2
	Spojené království	24	1		8	1		1	7				3					3
	Itálie	12				4		4		1			1	1			1