Felice Borel
italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Felice Placido Borel, zkráceně jen Felice Borel (5. dubna 1914 Nice – 21. ledna 1993 Turín), byl italský fotbalový záložník a později i trenér. Jeho fotbalová kariéra byla z velké části ovlivněna zraněními.
Debutoval v dresu Juventusu 2. října 1932. V letech 1932 až 1935 přispěl k vítězství 3 ligových titulů za sebou. Byl i nejlepší střelec sezony 1932/33 (s 29 góly ve 28 zápasech) a 1933/34 v prvním případě byl počet gólů vyšší než počet hraných zápasů, což stanovilo rekord, který pak vyrovnal pouze Christian Vieri o 70 let později s 24 góly ve 23 zápasech. Byl také nejmladším hráčem, který vyhrál tabulku střelců, což je rekord, který je stále platný. Později se do klubu oklikou na jednu sezonu z Turína vrátil jako hrající trenér.
S italskou reprezentací vyhrál mistrovství světa roku 1934.[1] Celkem za národní tým odehrál 3 utkání a vstřelil 1 gól.
Protože i jeho bratr Aldo Borel byl fotbalistou, byl Felice často nazýván Borel II. Po ukončení trenéřiny se stal novinářem, který pomáhal různým kolegům při rozhovorech a také pozorovatelem, manažerem a generálním manažerem Agnelliho. Prosazoval také vytvoření fotbalové školy ve Finale Ligure, městě, kde dlouho žil a kde byl pohřben, školy, která si vzala jeho jméno. Byl posledním přeživším národního týmu z roku 1934. Jeho pohřbu, který se konal nejprve v Turíně a poté ve Finale Ligure, se zúčastnilo mnoho lidí, včetně týmů Juventusu a Turína.
Od října 1997 je na jeho památku pojmenován městský stadion ve Finale Ligure.[2]
Remove ads
Hráčská statistika
Remove ads
Hráčské úspěchy
Klubové
- 3× vítěz italské ligy (1932/33, 1933/34, 1934/35)
- 1× vítěz italského poháru (1937/38)
Reprezentační
- 1x na MS (1934 - zlato)
- 1x na MP (1933-1935 - zlato)
Individuální
Související články
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads