Filip Gotthard ze Schaffgotsche

Hrabě Filip Gotthard ze Schaffgotsche (německy Philipp Gotthard von Schaffgotsch, 3. července 1715, Slezské Teplice – 5. ledna 1795, zámek Jánský Vrch v Javorníku) byl římskokatolický kněz a biskup vratislavský, který se proslul svojí podporou hudby v 18. století. Pocházel ze šlechtického rodu Schaffgotschů.^[1]

Jeho Vysokodůstojnost (Hochwürden) - v Prusku Jeho knížecí Milost - v Rakousku Filip Gotthard Schaffgotsch
biskup vratislavský
Biskup Filip Gotthard Schaffgotsch, portrét ze zámku Jánský Vrch v Javorníku
Církev	římskokatolická
Diecéze	vratislavská
Období služby	1748–1795
Předchůdce	Filip Ludvík ze Sinzendorfu
Nástupce	Josef Kristián Hohenlohe
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1738
Biskupské svěcení	1744
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kanovník olomoucký (1731–1744) kanovník vratislavský
Osobní údaje
Datum narození	3. července 1716
Místo narození	Slezské Teplice, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	5. ledna 1795 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí	zámek Jánský Vrch, Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Slezské Teplice, rodinná hrobka Schaffgotschů
Rodiče	Jan Antonín Gothart ze Schaffgotsche
Příbuzní	Antonín Gotthard ze Schaffgotsche (bratr)
Povolání	katolický kněz, mecenáš a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho rodiči byli hrabě Jan Antonín Schaffgotsch a jeho manželka Anna Terezie hraběnka rozená Kolovrat-Krakovská. Od dětství byl předurčen k církevní kariéře. V roce 1729 obdržel tonzuru. V patnácti letech obdržel nižší svěcení, které mu udělil vratislavský sufragán biskup Sommerfeld.^[1] Již během studií na jezuitském Collegiu Romanu v Římě (1731–1734, doktorát z filosofie) se stal kanovníkem v Olomouci (1731, rezignoval 1744), posléze i kanovníkem vratislavským a proboštem u sv. Kříže ve Vratislavi. Kněžské svěcení přijal roku 1738, po obsazení Slezska Fridrichem II. v první slezské válce roku 1741 prosadil panovník, aby se stal koadjutorem vratislavského biskupa Sinzendorfa (1744, tehdy přijal i biskupské svěcení), po jehož smrti roku 1748 se stal sídelním knížetem-biskupem vratislavským. Vzhledem k tomu, že v průběhu sedmileté války podporoval Rakousko (roku 1757 sloužil ve Vratislavi Te Deum za vítězství císařských vojáků, k němuž nakonec nedošlo), upadl do Fridrichovy nemilosti. V letech 1763–1766 byl držen v zajetí, odkud uprchl do Jeseníku, odkud spravoval rakouskou část své diecéze. Pruskou část spravoval světící biskup, nejprve Jan Mořic Strachwitz a od roku 1781 Antonín Ferdinand Rothkirch.

Biskup Schaffgotsch se usídlil na zámku Jánský Vrch v Javorníku, který se díky němu stal hospodářským a kulturním centrem celého kraje. Na zámku založil biskupskou kapelu a zřídil pro ni kruhový hudební sál, působil a tvořil tam slavný skladatel Karl Ditters von Dittersdorf i jiní skvělí hudebníci. Biskup ovšem zanedbával hospodářskou správu svých statků, takže mu v roce 1785 císař Josef II. zabavil jeho statky a dosadil do Javorníku nucenou správu, která skončila až roku 1790. Biskup Schaffgotsch krátce na to zemřel a byl pochován v rodinné hrobce ve Slezských Teplicích.^[1]