Filip Heger

Filip Heger (17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra^[1] – 26. ledna 1804 Praha), někdy psán i jako Philipp Heger, Höger, Hoeger nebo Heker, byl český stavitel, architekt a kreslíř z období pozdního baroka a klasicismu.

Filip Heger
Narození	17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	26. ledna 1804 (ve věku 69 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání	stavitel, architekt
Děti	František Heger (1766–1831)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

O jeho mládí a studiu bližší údaje nejsou. Začátky působení v roli stavitele a architekta jsou doloženy až v 60. letech 18. století, kdy pracoval pro Františka Josefa Pachtu v Bezně (nová kostnice, přestavba zámku, nová věž kostela sv. Petra a Pavla, nová fara) a v Jablonném v Podještědí (podíl na závěrečné fázi přestavby zámku Nový Falkenburg, kde je mu připisována např. oranžérie).^[2]

V roce 1766 se v Jablonném jeho manželce Johaně narodil syn František.^[3] V roce 1770 získal Filip Heger domovské právo v Praze, která pak byla také jeho častým působištěm.

V letech 1761–1766 realizoval přestavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách.^[4] V roce 1767 postavil zámecký kostel sv. Václava v předzámčí ve Stránově,^[5] v roce 1771 kostel sv. Anny v Božím Daru. Je mu připisováno také autorství přestavby radnice v Kašperských Horách (1770). V letech 1772–1780 projektoval kostel Povýšení svatého Kříže v Ostružně.^[6] Přestavba a rozšíření kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí včetně nové věže je z let 1781–1785.

Z jeho pražských stavitelských prací patří k významným úpravy paláce Pachtů z Rájova (Nové mincovny) v roce 1784 a paláce Losyů z Losinthalu (dnešní Lidový dům) v roce 1787. Na Starém Městě v roce 1790 upravil klasicistně Dům U Zlaté dvojky.

V roce 1793 navrhl rokokovou úpravu interiéru zámku v Benátkách nad Jizerou.^[7] Po požáru v roce 1795 navrhl přestavbu radnice ve Slaném.

Kromě stavitelské a architektonické činnosti se uplatnil i jako kreslíř. V letech 1792–1796 vydal vlastním nákladem akvarelem kolorované třicetilistové album kreseb významných pražských staveb, které vytvořil spolu se svým synem Františkem Hegerem (1766–1831, později rovněž působil jako architekt); rytecky kresby reprodukoval Kašpar Pluth.^[8]

Spolu s Ignácem Palliardim se zasloužil o založení Zápisné knihy pražských stavitelů, cechovní knihy registrující jména všech stavitelů, kterým byla udělena v Praze koncese (údaje zahrnující období 1639–1903 jsou důležitým pramenem pro poznání české architektury, v roce 1996 je zpracovala Ivana Ebelová).^[2]

Galerie

• 
  Věž kostela sv. Petra a Pavla, Bezno
• 
  Oranžérie, Nový Falkenburk
• 
  Kostel sv. Václava, Stránov
• 
  Kostel sv. Anny, Boží Dar
• 
  Kostel Povýšení svatého Kříže, Ostružno
• 
  Jedna z Hegerových ilustrací: Před pražským orlojem (1793)