Filip Krajinović
srbský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Filip Krajinović (srbsky Филип Крајиновић; narozen 27. února 1992 Sombor) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
_(52144089293).jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2018 na 26. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 201. místě. Od sezóny 2022 jej trénuje bývalý kanadský tenista Frank Dancevic.[3]
V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 utkáním 1. kolem Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž s Nenadem Zimonjićem prohráli čtyřhru a proti Marcu Chiudinellimu vyhrál závěrečnou dvouhru. Švýcaři zvítězili 3:2 na zápasy. Ve světovém semifinále 2017 opět se Zimonjićem neuspěli v deblu a utkání proti Francii skončilo porážkou Srbů 1:3 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF ve dvouhře byl nejvýše hodnocen na 6. příčce. V této věkové kategorii dosáhl na semifinálové účasti ve Wimbledonu 2008 a na US Open 2008.
Od roku 2007 trénoval ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V sezóně 2009 si opakovaně zahrál singlová finále na mužských okruzích nižších úrovní – ATP Challenger Series a Futures, a učinil také debut v nejvyšší úrovni profesionálního tenisu na ATP World Tour, když prohrál v úvodním kole květnového Serbia Open 2009.[5] Následující rok na témže turnaji Serbia Open 2010 došel do semifinále,[6] když mimo jiné zdolal světovou dvojku a krajana Novaka Djokoviće, který ovšem utkání skrečoval.
První čtyři měsíce sezóny 2011 nehrál v důsledku zranění ramene, které utrpěl v předchozím roku.[7] Na dvorce se vrátil v květnu, ale po odehrání čtyř turnajů, podstoupil 14. července operaci pro přetrvávající potíže ramenního kloubu.[8]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na závěrečném Mastersu sezóny 2017, pařížském Rolex Paris Masters, když postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. Ve dvouhře na jeho raketě postupně zůstali Japonec Júiči Sugita, desátý nasazený Sam Querrey, Francouz hrající na divokou kartu Nicolas Mahut a před čtvrtfinále odstoupila světová jednička Rafael Nadal pro kolenní zranění. Mezi poslední čtveřicí pak vyřadil americkou turnajovou devítku Johna Isnera a ve finále nestačil na šestnáctého nasazeného Jacka Socka, přestože získal ve svůj prospěch úvodní sadu.[9] Jako 77. hráč žebříčku se stal nejníže postaveným finalistou dvouhry jakéhokoli Mastersu od Andreie Pavela a Paris Masters 2003, rovněž tak i prvním kvalifikantem ve finálovém duelu celé série od Jerzyho Janowicze a Paris Masters 2012. Bodový zisk jej v následném listopadovém vydání žebříčku ATP posunul na dosavadní kariérní maximum, když mu patřila 33. příčka, čímž se stal srbskou dvojkou za dvanáctým Novakem Djokovićem.[10][11][2]
Remove ads
Trenérské vedení
- David „Red“ Ayme a Chip Brooks (2007–2009)
- Ivica Ančić (2009–2011)
- Đorđe Najdanov (2012–2014)
- Diego Nargiso (2014–2015)
- Dušan Vemić (2015)
- Petar Popović (2017–2018)
- Thomas Johansson (2018–2019)
- Nemanja Kontić (2019–)
Finále na okruhu ATP Tour
| ||||||||
Dvouhra: 5 (0–5)
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Dvouhra: 25 (12–13)
Čtyřhra: 1 (1–0)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads