ATP World Tour 2017
mužský profesionální tenisový okruh v roce 2017 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
ATP World Tour 2017 představovala 48. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2017. Sezóna okruhu trvajícího od 2. ledna do 26. listopadu 2017 zahrnovala 68 turnajů, až na výjimky, organizovaných Asociací profesionálních tenistů (ATP).[3]
Tenisový okruh obsahoval čtyři turnaje Grand Slamu – pořádané Mezinárodní tenisovou federací (ITF), devět události kategorie ATP World Tour Masters 1000, třináct ATP World Tour 500, čtyřicet ATP World Tour 250, rovněž tak i závěrečné akce Turnaj mistrů a nově založenou událost Next Generation ATP Finals pro nejlépe postavené tenisty do 21 let.[3][4][5]
Součástí kalendáře se staly také týmové soutěže organizované ITF – Davisův pohár a Hopmanův pohár, z nichž hráči nezískali do žebříčku žádné body. Francie ovládla obě soutěže.
Jako světová jednička ve dvouhře do sezóny vstoupil Skot Andy Murray a počtvrté v kariéře na čele zakončil Španěl Rafael Nadal před druhým Federerem. Na úvod roku klasifikaci čtyřhry vévodil francouzský tenista Nicolas Mahut, aby místo na konci sezóny přenechal Brazilci Marcelu Melovi, který tak podruhé završil rok jako deblová světová jednička.
Novými událostmi sezóny se v kategorii ATP 250 staly maďarský Hungarian Open, francouzský Open Parc Auvergne-Rhône-Alpes Lyon, britský AEGON International, turecký Antalya Open a založen s vlastní kategorií pak byl Next Generation ATP Finals pro nejlepší tenisty žebříčku do 21 let, kopírující formát Turnaje mistrů, ale bez bodového ohodnocení. Kalendář naopak opustily BRD Năstase Țiriac Trophy, Open de Nice Côte d’Azur a travnatý AEGON Nottingham Open.[3]
Ženskou obdobu mužského okruhu představovala WTA Tour 2017.
Remove ads
Galerie
Vítězové dvouhry na Grand Slamu 2017
Roger Federer (první a třetí zleva) popáté triumfoval na Australian Open, když ve finále porazil Španěla Nadala a po téměř pěti letech získal grandslamlavou trofej. Ziskem 18. trofeje zvýšil své vedení v historických tabulkách mužské dvouhry. Rafael Nadal (druhý a čtvrtý zleva) se výhrou na French Open stal vůbec prvním mužem, a po Margaret Courtové druhým tenistou historie, s deseti grandslamovými tituly z dvouhry jediného majoru. Celkově se jednalo o Španělův patnáctý grandslamový vavřín. Roger Federer pak jako první muž historie vyhrál poosmé Wimbledon, z něhož si odvezl devatenáctý grandslam. Rafael Nadal (úplně vpravo) získal druhý grandslamový titul roku a celkově šestnáctý na US Open 2017
Remove ads
Chronologický přehled turnajů
Chronologický přehled turnajů uvádí kalendář událostí okruhu ATP World Tour 2017 včetně dějiště, počtu hráčů, povrchu, kategorie a celkové dotace.[3]
- Legenda
Tabulky měsíců uvádí vítěze a finalisty dvouhry i čtyřhry a dále pak semifinalisty a čtvrtfinalisty dvouhry. Zápis –S/–Q/–D/–X uvádí počet hráčů dvouhry/hráčů kvalifikace dvouhry/párů čtyřhry/párů mixu. (ZS) – základní skupina.
Grand Slam |
ATP World Tour Finals |
Next Generation ATP Finals |
ATP World Tour Masters 1000 |
ATP World Tour 500 |
ATP World Tour 250 |
Týmové soutěže |
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Remove ads
Statistiky
Tituly podle tenistů
Tituly podle států
Premiérové a obhájené tituly
Premiérové tituly


Hráči, kteří získali první titul ve dvouhře, ve čtyřhře nebo ve smíšené čtyřhře:
- Dvouhra
Gilles Müller – Sydney (pavouk)
Ryan Harrison – Memphis (pavouk)
Borna Ćorić – Marrákéš (pavouk)
Júiči Sugita – Antalya (pavouk)
Andrej Rubljov – Umag (pavouk)
Peter Gojowczyk – Mety (pavouk)
Damir Džumhur – Petrohrad (pavouk)
Čong Hjon – Next Generation ATP Finals (pavouk)
- Čtyřhra
Thanasi Kokkinakis – Brisbane (pavouk)
Jordan Thompson – Brisbane (pavouk)
Džívan Nedunčežijan – Čennaí (pavouk)
Alexander Zverev – Montpellier (pavouk)
Brian Baker – Memphis (pavouk)
Nikola Mektić – Memphis (pavouk)
Rogério Dutra da Silva – São Paulo (pavouk)
Roman Jebavý – Istanbul (pavouk)
Ben McLachlan – Tokio (pavouk)
Jasutaka Učijama – Tokio (pavouk)
- Mix
Obhájené tituly
Hráči, kteří obhájili titul:
- Dvouhra
Novak Djoković – Dauhá (pavouk)
Víctor Estrella Burgos – Quito (pavouk)
Pablo Cuevas – São Paulo (pavouk)
Rafael Nadal – Monte Carlo (pavouk), Barcelona (pavouk)
Stan Wawrinka – Ženeva (pavouk)
Juan Martín del Potro – Stockholm (pavouk)
- Čtyřhra
Remove ads
Žebříček
Související informace naleznete také v článku Žebříček ATP.
Žebříček ATP Race určil hráče, kteří se kvalifikovali na Turnaj mistrů. Žebříček ATP a jeho konečné pořadí na konci sezóny byl sestaven na základě bodového hodnocení tenistů za posledních 52 týdnů.
Dvouhra
Tabulky uvádí 20 nejvýše postavených hráčů na singlových žebříčcích Race a ATP ke konci sezóny 2017.[7][8] Šedý podklad vlevo uvádí hráče, kteří se aktivně zúčastnili Turnaje mistrů.
Premiérový průnik do Top 10
Hráči, kteří premiérově pronikli do první světové desítky žebříčku ATP:
David Goffin (na 10. místo 20. února)
Alexander Zverev (na 10. místo 22. května)
Pablo Carreño Busta (na 10. místo 11. září)
Jack Sock (na 9. místo 6. listopadu)
Světové jedničky ve dvouhře
Čtyřhra
Tabulky uvádí 10 nejvýše postavených párů na žebříčku ATP Race, určující postup na Turnaj mistrů a 10 nejvýše postavených hráčů na žebříčku ATP ve čtyřhře ke konci sezóny 2017. Šedý podklad uvádí páry, které aktivně zasáhly do Turnaje mistrů.[8]
Žebříček čtyřhry
Světové jedničky ve čtyřhře
Remove ads
Výdělek hráčů
Remove ads
Nejlepší zápasy podle ATPWorldTour.com
Nejlepších 5 zápasů na Grand Slamu
Nejlepších 5 zápasů na ATP World Tour
Remove ads
Ukončení kariéry
Seznam uvádí tenisty (vítěze turnaje ATP, a/nebo ty, kteří byli klasifikováni alespoň jeden týden v Top 100 dvouhry a/nebo Top 100 čtyřhry žebříčku ATP), jež ohlásili ukončení profesionální kariéry, neodehráli za více než 52 uplynulých týdnů žádný turnaj, nebo jim byl uložen stálý zákaz hraní, a to v sezóně 2017:
Martín Alund (* 26. prosince 1985 Mendoza, Argentina), profesionál od 2004, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 84. místě v roce 2013. Převážně hrál nižší okruhy ATP Challenger Tour a ITF Men's Circuit; kariéru ukončil v lednu 2017 po ročním protrahovaném zranění.[14].
Benjamin Becker (* 26. června 1981 Merzig, Německo), profesionál od 2005, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 35. místě v roce 2014, vítěz jednoho turnaje ATP Tour; ukončení kariéry oznámil po vyřazení z kvalifikace Wimbledonu 2017.[15]
Somdev Devvarman (* 13. února 1985 Agartala, Indie), profesionál od 2008, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 62. místě v roce 2011; dvojnásobný finalista turnajů ATP, zlatý medailista z dvouher Her Commonwealthu 2010 a Asijských her 2010; kariéru ukončil v lednu 2017 po roční neaktivitě.[16].
Colin Fleming (* 13. srpna 1984 Broxburn, Spojené království), profesionál od 2003, na deblovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 17. místě v roce 2013; oznámení o konci kariéry zveřejnil 16. ledna 2017.[17]
Mariusz Fyrstenberg (* 13. července 1980 Varšava, Polsko), profesionál od 2001, na deblovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 6. místě v roce 2012; vítěz osmnácti turnajů ATP ve čtyřhře, s krajanem Matkowskim poražený finalista US Open 2011 a Turnaje mistrů 2011. Ukončení kariéry oznámil po skončení zářijového Pekao Szczecin Open 2017.[18]
Marco Chiudinelli (* 10. září 1981 Basilej, Švýcarsko), profesionál od 2000, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 52. místě, vítěz čtyřhry na Allianz Suisse Open Gstaad 2009 s Michaelem Lammerem a Davis Cupu 2014. Ukončení kariéry oznámil po skončení říjnového Swiss Indoors, na němž si v roce 2009 zahrála semifinále dvouhry.[19]
Paul-Henri Mathieu (* 12. ledna 1982 Štrasburk, Francie), profesionál od 1999, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 12. místě. V roce 2002 vyhrál první dva singlové turnaje ATP Tour ve dvou týdnech za sebou. Do konce kariéry získal čtyři tituly ve dvouhře. Ukončení kariéry oznámil po dohrání kvalifikace na listopadovém Rolex Paris Masters.[20]
Juan Mónaco (* 29. března 1984 Tandil, Argentina), profesionál od 2002, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 10. místě v roce 2012, vítěz devíti turnajů ATP Tour a Davis Cupu 2016. Ukončení kariéry oznámil v květnu.[21]
Albert Montañés (* 26. listopadu 1980 Sant Carles de la Ràpita, Španělsko), profesionál od 1999, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 22. místě v roce 2010, vítěz šesti turnajů ATP 250. Avizoval, že Barcelona Open by měl být jeho posledním turnajem.[22]
Radek Štěpánek (* 27. listopadu 1978 Karviná, Československo), profesionál od 1996, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 8. místě a na deblovém pak na 4. místě. Během aktivní dráhy vyhrál pět turnajů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře, včetně grandslamů Australian Open 2012 a US Open 2013 po boku Leandra Paese. Na Riodejaneirské olympiádě 2016 vybojoval s Lucií Hradeckou bronzovou medaili ze smíšené čtyřhry. V českém týmu získal salátovou mísu pro vítěze Davis Cupu 2012 a 2013. Ukončení kariéry pro dlouhodobé zdravotní problémy oznámil v listopadu 2017.[23]
Grega Žemlja (* 29. září 1986 Kranj, Jugoslávie), profesionál od 2009, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 43. místě v roce 2013, finalista dvouhry na Erste Bank Open 2012. Ukončení kariéry oznámil na turnaji Tilia Slovenia Open 2017, který se měl stát jeho záverečnou akcí..[24]
Remove ads
Návraty
Návraty významných tenistů:
Juan Carlos Ferrero (* 12. února 1980 Ontinyent, Španělsko), profesionál od 1999, na singlovém žebříčku ATP se v roce 2003 stal světovou jedničkou, vítěz French Open 2003. Kariéru ukončil v sezóně 2012; vrátil se do čtyřhry Barcelona Open v páru s Pablem Carreñem Bustou.[25]
Nicolás Lapentti (* 13. srpna 1976 Guayaquil, Ekvádor), profesionál od 1995, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 6. místě v roce 1999. Kariéru ukončil již v sezóně 2011. Na okruh se vrátil jediným únorovým turnajem, čtyřhrou Ecuador Open Quito, aby odehrál s bratrem Giovannim Lapenttim jeho závěrečnou profesionální akci kariéry.[26]
Remove ads
Rozpis bodů
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads