Dmitrij Ivanovič Mendělejev
ruský vědec From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sezóna 2018/19 závodů Formule E byla pátou sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.
Sezóna se skládala ze 13 závodů od 15. prosince 2018 do 14. července 2019, účastnilo se jí 11 týmů a soupeřili mezi sebou o titul nejlepšího týmu a jezdce.
Titulu ze sezóny 2017/18 obhájil Francouz Jean-Éric Vergne, který se tak stal prvním vícenásobným vítězem šampionátu. Mezi týmy si vítězství vybojoval Techeetah-DS, který tak vrátil týmu Audi Sport ABT Schaeffler porážku z předcházející sezóny.
Remove ads
Změny v pravidlech
Technická pravidla
- Nejvýznamnější změnou byl nový monopost. Poté, co se první 4 sezóny od Formule E 2014/15 využíval Spark-Renault SRT 01E, byl pro tuto sezónu představen nový stroj Spark-Renault SRT05e stejného výrobce Spark Racing Technology.[1] Nový monopost nepoužívá běžný tvar zadního křídla a místo toho využívá aerodynamické prvky v šasi a v podlaze.[2]
- Všechny týmy Formule E využívaly baterii vyvinutou McLaren Applied Technologies a firmou Atieva.[3][4] Každý ze závodníků může využít jen jednu baterii na závod, což znamená, že musí vydržet celou délku závodu oproti polovině závodu v sezóně 2017/18. Závodníci tedy nebudou během závodů měnit monoposty.[5]
- Maximální výkon motorů byl navýšen na 250 kW.[6] Monoposty budou mít několik předdefinovaných výkonových módů, aby podporovaly možnosti různých závodních strategií i bez nutnosti vývoje pohonných jednotek.[7]
- K zajímavějšímu závodění přispěl i systém zvaný "hyperboost" nebo také "mód Mario Kart", který závodníkům přidá dalších 25 kW výkonu, pokud projedou vyznačeným úsekem tratě mimo závodní stopu. Trvání tohoto módu a počet zrychlení, které bude mít závodník k dispozici, oznámila FIA až těsně před závodem, aby týmy nemohly dopředu počítat se zrychlováním při vytváření závodních strategií.[8][9]
- Ochrana hlavy "halo" byla nově součástí monopostu tak, aby závodní série Formule E byla v souladu s nařízením FIA, že všechny monopostové závody musí mít ochranu hlavy do roku 2020.[zdroj?]
Sportovní pravidla
- Závody se od této sezóny nekonají na předem definovaný počet kol, ale místo toho se jely na časový úsek 45 minut plus 1 kolo po vypršení tohoto limitu.[9]
Remove ads
Jezdci a týmy
Změny v týmech
- BMW vstoupí do seriálu jako dodavatel šasi, v partnerství s Andretti Autosport.[31]
- HWA spojený s Mercedesem také vstoupí do seriálu jako technický partner pro Venturi. HWA získá jako součást dohody motory pro rok 2018/19, což bude sloužit jako předstupeň plného vstupu Mercedesu do Formule E v sezóně 2019/20.[35]
- Nissan vstoupí jako výrobce šasi do partnerství s týmem DAMS, kde nahradí Renault.[36] Renault oznámil, že se chce věnovat svým cílům ve Formuli 1, a proto z Formule E odchází.[25]
- Techeetah změní dodavatele motorů z Renaultu na DS Automobiles a stane se jejich partnerem.[37] Virgin Racing přechází k motorům od Audi.[38]
Remove ads
Přestupy jezdců
Změny jezdců
- Dřívější jezdec Formule 1 Felipe Massa bude debutovat ve Formuli E v týmu Venturi,[23] kde nahradí Toma Dillmanna; Dillmann se přesunul k týmu NIO Formula E Team a nahradil Luku Filippiho.[39]
- Nico Prost opustil dým e.dams na konci sezóny 2017/18.[40]
- Alexander Sims přijde jako nový jezdec do týmu BMW i Andretti Motorsport a bude týmovým kolegou Antónia da Costy.[32]
- Felix Rosenqvist odešel z týmu Mahindra Racing a přidal se k Chip Ganassi Racing v závodech IndyCar. Nahradí ho bývalý jezdec Formule 1 Pascal Wehrlein.[41] Wehrleinovým kolegou bude Jérôme d'Ambrosio, který přišel z Dragon Racing. D'Ambrosio nahradí Nicka Heidfelda.[42]
- Robin Frijns se vrací do Formule E jako jezdec týmu Envision Virgin Racing a nahradí Alexe Lynna.[12] Lynn se nakonec v šampionátu objevil, když v Jaguar Racing nahradil od 7. závodu Nelsona Piqueta Jr.
- Další bývalý jezdec Formule 1 Stoffel Vandoorne a vítěz DTM 2018 Gary Paffett se objeví jako noví jezdci v seriálu, oba v týmu HWA Racelab.[15][16]
- Poznámky
Remove ads
Kalendář závodů
Sezóna 2018/19 se bude skládat z těchto závodů:
Změny v kalendáři
- V kalendáři se opět objevuje ePrix Monaka, která se pořádá každé dva roky a střídá se s Grand Prix Monaka historických vozů.[49]
- Formula E se poprvé podívá do Saúdské Arábie, kde se pojede závod na městském okruhu v Rijádu, přesněji v jeho čtvrti Ad Diriyah.[44][50] V kalendáři se objevuje jako zahajovací závod sezóny, tedy nahradí ePrix Hongkongu.
- Závodit by se mělo poprvé také v São Paulo. Prvně se v kalendáři toto brazilské město objevilo v sezóně 2017/18, ale závod byl odložen a nahrazen ePrix Punta del Este.[51] Ovšem závod v São Paulo se zatím neobjevil v návrzích kalendáře z června 2018 a závod v Punta del Este se v této sezóně také nepojede.[47]
- Naopak se v dočasném kalendáři objevila nová ePrix v Číně, a to ve městě San-ja v provincii Chaj-nan.[52] Šampionát měl dříve svou zastávku na čínském území na okruhu v Pekingu.[47]
- ePrix Santiaga se pojede na jiném místě - z Parque Forestal se přesune na okruh O'Higgins Park. Změnu iniciovali občané předměstí Barrio Lastarria, kteří protestovali proti původní trase.[45]
- ePrix Curychu se v sezóně 2018/19 nepojede - vedení města neschválilo pořádání s odkazem na to, že místní infrastruktura nebude schopna zvládnout takto velké sportovní akce brzy po sobě. Místo toho se závod přesune do Bernu a do Curychu se možná vrátí v dalších sezónách.[46]
Evropské závody
Součástí šampionátu Formule E byla i nová, samostatná soutěž, do které se počítaly výsledky ze závodů v evropských městech.[53] Původním záměrem bylo ocenění jezdce, který během evropských závodů získá nejvíce bodů[53][54], ale nakonec novou trofej dodanou sponzorem voestalpine získal závodník, který během závodů v Evropě byl nejvícekrát na pódiu.[55]
Remove ads
Výsledky
ePrix
- Poznámky
- Pascal Wehrlein zajel nejrychlejší čas, ale byl z kvalifikace vyloučen kvůli přestupku technických pravidel.
- Bod za nejrychlejší kolo obdržel Robin Frijns, protože se Dillmann neumístil mezi nejlepšími 10 jezdci v cíli.
- Oliver Rowland zajel nejrychlejší čas a získal 3 body, ale kvůli předchozímu trestu startoval ze 3. místa.
- Jeden bod za nejrychlejší kolo závodu bylo připsáno Danielu Abtovi, protože Vergne se neumístil mezi nejlepšími 10 jezdci v cíli.
Pořadí jezdců
Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.
Pořadí týmů
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads