Fosfidy

Fosfidy jsou sloučeniny fosforu s nějakým méně elektronegativním prvkem nebo prvky. Dvouprvkové sloučeniny tvoří fosfor s většinou prvků s výjimkou rtuti, olova, antimonu, bizmutu, telluru a polonia.^[1] Poměr prvků ve fosfidech může být poměrně variabilní, například draslík tvoří devět fosfidů: K₃P, K₄P₃, K₅P₄, KP, K₄P₆ K₃P₇, K₃P₁₁, KP_10,3, KP₁₅), nikl jich má osm (Ni₃P, Ni₅P₂, Ni₁₂P₅, NiP₂, Ni₅P₄, NiP, NiP₂, NiP₃).^[1] Většina jich je dobře rozpustná v tucích.

Struktura například fosfidu boritého a dalších fosfidů

Třídění

Třídění fosfidů je komplikované.^[2] Na základě struktury a reaktivity mohou být fosfidy klasifikovány do těchto skupin:^[1]:

• fosfidy iontové, obsahující anionty P³⁻. Tvoří je alkalické kovy (M₃P, např. Na₃P) a kovy alkalických zemin (M₃P₂, např. Ca₃P₂)
• polyfosfidy obsahující např. iont P₂⁴⁻, iont P₁₁³⁻; polymerní řetězcovité ionty (např. šroubovicovitý P⁻)_n a některé trojrozměrné složité struktury)
• fosfidy s jedním atomem fosforu, polovodiče (např. GaP) až vodiče (TaP)^[3]

Polyfosfidové ionty P₃⁴⁻ (vyskytující se v K₄P₃) a P₄⁵⁻ (vyskytující se v K₅P₄) jsou radikálové anionty s lichým počtem valenčních elektronů, což z nich činí paramagnetické látky.^[1]

Výskyt v přírodě

Schreibersit – vzorec (Fe,Ni)₃P, je běžně přítomen v některých druzích meteoritů.^[4][5]