František Karel z Auerspergu

Možná hledáte: František Karel Auersperg (1935–2008).

František Karel kníže z Auerspergu (německy Franz Karl Fürst von Auersperg; 22. listopadu 1660 Vídeň – 6. listopadu 1713 Gschwendt) byl rakouský šlechtic od roku 1705 byl 3. knížetem z Auerspergu a vévodou z Münsterbergu a generál císařské armády.

František Karel z Auerspergu
rodový erb
3. kníže z Auerspergu
Ve funkci: 1705 – 6. listopadu 1713
Předchůdce	Jan Ferdinand z Auerspergu
Nástupce	Jindřich Josef z Auerspergu
Narození	22. listopadu 1660 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	6. listopadu 1713 (ve věku 52 let) Pischelsdorf am Engelbach Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče	Jan Vajkard z Auerspergu a Marie Kateřina z Losensteinu
Děti	Jindřich Josef Jan z Auerspergu
Příbuzní	Jan Ferdinand z Auerspergu (bratr) Josef František z Auerspergu, Jan Adam z Auerspergu, Karel Josef Antonín z Auerspergu, František Xaver z Auerspergu a Marie Antonie z Auerspergu[1] (vnoučata)
Profese	aristokrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako syn Jana Weikharda z Auerspergu, vévody z Münsterbergu a jeho manželky, hraběnky Marie Kateřiny z Losensteinu (1635–1691). Jeho bratr Jan Ferdinand byl 2. knížetem z Auerspergu.

Ve věku 20 let se stal kapitánem císařské armády. Po skončení druhého tureckého obléhání Vídně v roce 1683 přinesl císaři Leopoldovi zprávu o osvobození hlavního města.

Později se stal komorníkem, plukovníkem a velitelem chorvatské vojenské hranice (1694–1701). Mezitím byl povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra, respektive generálmajora (1690) a polního podmaršála (1692). Později byl guvernérem města Karlovac a při obléhání Bihaće vyvolal svým sporem o hodnost s chorvatským místodržitelem Adamem II. Batthyánym neúspěšné stažení vojsk prince Evžena. Na začátku války o španělské dědictví dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1701) a bojoval v Itálii. Další neúspěch způsobil ignorováním Evženových rozkazů v bitvě u Luzzary (1702).

V roce 1705 vystřídal svého bratra Jana Ferdinanda ve funkci münsterberského vévody a o rok později zastupoval císaře na Slezském stavovském sněmu.^[2]

Manželství a potomstvo

František Karel Auersperg se v roce 1685 oženil s hraběnkou Marií Terezií z Rappachu (1660–1741), dcerou Karla Ferdinanda z Rappachu (1620–1664) a sestrou polního maršála Karla Ernsta z Rappachu (1649–1719). Marie Terezie byla v letech 1715–1740 nejvyšší hofmistryní císařovny Alžběty Kristýny. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:^[3]

• 1. Marie Eleonora z Auerspergu (1686–1686)
• 2. František Antonín z Auerspergu (1688–1688)
• 3. Marie Anna z Auerspergu (1690–1725)
• 4. Marie Františka z Auerspergu (1691–1725), provdaná za hraběte Jana Josefa z Breuneru
• 5. Leopold princ z Auerspergu (1694–1704)
• 6. Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), 4. kníže z Auerspergu

Vývod z předků

Herbert VIII. z Auerspergu

Kryštof II. z Auerspergu

Maria Christina, Freiin von Spaur und Valör

Dětřich II. z Auerspergu

Jan Bernard z Maltzanu

Anna z Malzanu

Jan Vajkard z Auerspergu

Kosmas Gall z Gallensteinu

Sidonie Gallová z Gallensteinu

Felicitas Höferová z Höfleinu

František Karel z Auerspergu

Dětmar V. z Losensteinu

Wolfgang Zikmund z Losensteinu

Helena z Herbersteinu

Jiří Achác II. z Losensteinu

Jiří Ehrenreich z Rogendorffu

Zuzana z Rogendorffu

Elisabeth de Töbar

Marie Kateřina z Losensteinu

Bruno I. z Mansfeldu

Bruno III. z Mansfeldu

Kristýna z Barby-Mühlingenu

Marie Anna Františka z Mansfeldu

Jan Manrique de Lara

Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší

Dorotea Colonnová z Felsu