František Xaver Herrmann

František Xaver Herrmann (1807–1872), zkráceně František X. Herrmann či jen František Herrmann, byl český mydlář, kupec a písař, otec literátů Gustava Vratislava Herrmanna, Emila Hermanna a Ignáta Herrmanna.^[2] Např. Ignát Herrmann se o svém otci zmiňuje i ve svých literárních dílech (např. Blednoucí obrázky^[3]).

František Xaver Herrmann
Narození	14. února 1807 Chotěboř nebo Hradec Králové
Úmrtí	2. ledna 1872 (ve věku 64 let) Hradec Králové
Povolání	mlynář, obchodník, písař a úředník
Choť	Kateřina Herrmannová[1]
Děti	Ignát Herrmann Emil Herrmann Gustav Vratislav Herrmann
Příbuzní	Jan Hostivít Pospíšil (tchán)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Rodina

František Xaver Herrmann se narodil do rodiny mydlářského tovaryše Antonína (Josefa?^[4]) Herrmanna z Žacléře, který se na konci 18. století přestěhoval do Hradce Králové. Dne 2. srpna 1836^[5] si vzal za manželku Kateřinu rozenou Pospíšilovou (18. října 1816^[6] – 1899), čtvrtou^[4] dceru nakladatele a překladatele Jana Hostivíta Pospíšila.^[2]

Život

František Xaver Herrmann se vyučil kupcem a kolem roku 1839 si v Hradci Králové otevřel na Velkém náměstí (čp. 157) vlastní kupecký krám. Na jaře 1851 s rodinou (manželkou a pěti dětmi) odcestoval do Ameriky^[7]. Uvádí se, že jej pro to snad vedl pocit nesvobody po revoluci v Rakouském císařství v roce 1848.^[8] Cestou (na moři před Kubou a Haiti^[9]) se jim narodila ještě dcera. V Texasu koupili farmu německého vystěhovalce^[4], ale farmaření nebylo úspěšné. Navíc jim během jednoho měsíce zemřely dvě děti a jeho manželka onemocněla.^[7] Proto se rodina vrátila zpět do Čech. Po návratu koupil Herrmann Horní Mlýn u Chotěboře, kde se do rodiny narodilo další dítě syn Ignát.^[10] Ani na novém místě se rodině příliš finančně nedařilo, což souviselo už s tím, že Herrmann mlynářskému řemeslu nerozuměl.^[9] Pravděpodobně v roce 1857 se vrátili do Hradce Králové, kde se František Xaver Herrmann stal písařem v kanceláři dr. Flanderky (za pouhých 12 zlatých měsíčně). Rodina finančně živořila až do jeho smrti.^[2]

Význam

Význam osoby Františka Xavera Herrmanna tkví zejména v tom, že jím uskutečněný přesun rodiny do Ameriky se odrazil v literatuře. Františkův syn Gustav Vratislav Herrmann jako první do české povídky zapojil motivy z Ameriky, když v povídkách Osada u Červené řeky (1865) a Pohorský lovec (1869) uplatnil právě zkušenosti z pobytu v USA.^[11] Ignát Herrmann ve svých dílech také vzpomínal na otce a nedostatek peněz v rodině.^[7]