Franz Anton Maulbertsch

rakouský malíř From Wikipedia, the free encyclopedia

Franz Anton Maulbertsch
Remove ads

Franz Anton Maulbertsch (7. června 17248. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.

Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Remove ads

Život

Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.

V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. srpna 1759 při křtu Antonína Františka Hirnleho,[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.

Remove ads

Dílo

Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.

Morava a Čechy

Oltářní obrazy

  • 1759 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce utiskovaných a pronásledovaných, boční oltář bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
  • 1766/1767 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, podíl dílny
  • 1767 – Kázání svatého Jana Křtitele a Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, dílna
  • 1766/1767 – Obláčka svatého Norberta, Mystické zasnoubení blahoslaveného Heřmana Josefa, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, podíl dílny: zřejmě Vinzenz Fischer
  • kolem 1767 – Loučení svatého Petra a Pavla, hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla, Hrádek u Znojma, podíl dílny
  • 1771 – Vyučování Panny Marie, boční oltář katedrály sv. Mikuláše, České Budějovice
  • kolem 1774 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, Modlitba svatého Prokopa, Daniel v jámě lvové, Arnošt z Pardubic uctívá sochu Panny Marie Kladské, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, dílna
  • kolem 1775 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce chudých a nemocných a Uctívání obrazu Panny Marie Pomocné, boční oltáře kostela sv. Petra a Pavla v Hrádku u Znojma, podíl dílny
  • 1777 – Smrt svatého Františka Assisi, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
  • 1777 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce umírajících, nemocných a chudých, boční oltář poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje
  • 1778 – Křest Krista, hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele, Mašovice, ? výrazně přemalováno
  • 1778 – Svaté Příbuzenstvo, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
  • 1782 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého premonstrátského kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice, podíl dílny
  • 1784 – Nalezení svatého Kříže, hlavní oltář kostela Povýšení sv. Kříže, Doubravník, podíl dílny
  • 1791–1794 – Andělé Strážní, hlavní oltář bývalého servitského kostela sv. Andělů Strážných, Veselí nad Moravou, podíl dílny
  • 1794/1795 – Nejsvětější Trojice, hlavní oltář kostela Nejsvětější Trojice, Praha–Nové Město, podíl dílny

Fresky

  • 1759 – scény z historie olomouckého biskupství a manského zřízení na klenbě tzv. Manského sálu v arcibiskupském zámku, Kroměříž
  • 1759–1760 – scény ze života sv. Jana Křtitele na klenbě bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: Johann Angst a Andreas Brugger
  • 1766 – Nalezení a uctívání Svatého Kříže, Oslava svatého Hypolita na klenbě, čtyři evangelisté v pendetivech a Beránek Boží na klenbě presbytáře křižovnického kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml. a Vincenz Fischer
  • 1769 – biblické a alegorické výjevy na stěnách bývalé sakristie a kapitulní síně a Triumf víry (po 1770) klenbě tzv. Švédské kaple bývalého kartuziánského kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole
  • 1774–1775 – Klanění pastýřů, Alegorie Spásy, Triumf Víry, Ecce Homo, Evangelisté, Církevní otcové a prorokové na klenbě poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje, podíl dílny: Josef Winterhalder ml.
  • 1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera, Praha

Muzea a církevní instituce

Skici

  • 1759 – Přijetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu českým králem Přemyslem Otakarem II., pro fresku v Manském sálu zámku Kroměříž, zámek Slavkov u Brna, dílna
  • kolem 1760 – Nanebevzetí Panny Marie, součást modelu hlavního oltáře od Ondřeje Schweigla pro cisterciánský klášter na Starém Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě
  • 1760 – Diana odhaluje těhotenství Kallistó/Alegorie jitra, pro nerealizovanou výzdobu Sněmovního sálu zámku v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Andreas Brugger[5]
  • kolem 1765 – Scéna z antické historie (Smrt Archiméda?), Moravská galerie v Brně, dílna[6]
  • 1766 – Nalezení svatého Kříže, pro fresku na kopuli křížovnického kostela na Hradišti, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Josef Winterhalder ml.[7]
  • 1767 – Kázání sv. Jana Křtitele, pro boční oltář klášterního kostela v Předklášteří, Moravská galerie v Brně[8]
  • asi kolem 1767 – Svatý Linhart, svatý Vendelín a svatý Osvald a Ukřižovaný Kristus s dušemi v očistci, farnost Hrádek u Znojma, dílna
  • kolem 1790 – Merkur ve Vulkánově dílně, Národní galerie v Praze
  • 1793–1794 – Triumf Boží moudrosti, celoplošný návrh pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter
  • 1793–1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, návrh ústřední scény pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter

Nezvěstné (zničené)

Slovensko

Rakousko

  • obrazy na bočních oltářích františkánského kostela v Enzersdorfu (kolem 1750)
  • stropní obraz Alegorie čtyř ročních dob v zámku Kirchstetten (1751)
  • oltářní obrazy v kostele sv. Oldřicha, Vídeň (kolem 1751 a 1760)
  • oltářní obrazy a fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
  • fresky Diana a Aktaión v sálu a Apoteóza sv. Leopolda v kapli na zámku Ebenfurth (1754)
  • freska na Oslava sv. Františka Régise v kapli kostela Am Hof ve Vídni (1754)
  • fresky Alegorie křesťanských ctností a Bůh Otec v kapli sv. Jana Nepomuckého (Hundsturmer Kapelle) ve Vídni (1756), dílna
  • oltářní obrazy a nástropní fresky v poutním kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz v Herzogenburgu (1757–1758)
  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
  • nástropní freska Alegorie získání a udržení vědomostí na klenbě knihovny bývalého kláštera barnabitů v Mistelbachu (1760)
  • freska Alegorie plynutí času na klenbě centrálního sálu letohrádku Halbturn (1765)
  • nástropní freska Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
  • nástropní freska ve Velkém sále Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1775–1776)

Rakouská Österreichische Galerie Belvedere má ve sbírkách přes 37 obrazů, skic a kreseb.[9]

Maďarsko

  • iluzivní oltáře a fresky na klenbách ve farním kostele v Sümegu (1757–1758)
  • fresky ze života Panny Marie a oltářní obrazy v karmelitánském kostele v Székesfehérváru (1768)
  • fresky Navštívení Panny Marie v presbytáři a Oslava Nejsvětější Trojice na klenbě v katedrále ve Vácu (1770–1771)
  • fresky a obrazy v katedrále v Rábu (1772–1773)
  • obraz Immaculata před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři kostela Nejsvětější Trojice v Bicske (kolem 1774)
  • fresky ze života sv. Štěpána ve farním kostele sv. Štěpána v Pápě (1782–1783)
  • freska Oslava diecéze a historie města na stropě slavnostního sálu biskupského paláce v Szombathely (1783)
  • fresky ve slavnostním sále (refektáři) a Triumf Nejsvětější svátosti na klenbě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi (1784)
  • freska Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti maďarských světců na klenbě kaple lycea v Egeru (1792)
  • oltářní obrazy (1791–1792) a fresky (1794–1795) pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti fresky dokončil roku 1800 jeho žák Josef Winterhalder ml. (zničeno 1945)
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads