rakouský malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Franz Anton Maulbertsch (7. června1724 – 8. srpna1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.
Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Franz Anton Maulbertsch
Autoportrét, Galerie Belveder ve Vídni (kol. 1767)
Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.
V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. srpna 1759 při křtu Antonína Františka Hirnleho,[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.
Remove ads
Dílo
Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.
Morava a Čechy
Oltářní obrazy
1759 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce utiskovaných a pronásledovaných, boční oltář bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
1767 – Kázání svatého Jana Křtitele a Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, dílna
1766/1767 – Obláčka svatého Norberta, Mystické zasnoubení blahoslaveného Heřmana Josefa, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, podíl dílny: zřejmě Vinzenz Fischer
1771 – Vyučování Panny Marie, boční oltář katedrály sv. Mikuláše, České Budějovice
kolem 1774 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, Modlitba svatého Prokopa, Daniel v jámě lvové, Arnošt z Pardubic uctívá sochu Panny Marie Kladské, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, dílna
kolem 1775 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce chudých a nemocných a Uctívání obrazu Panny Marie Pomocné, boční oltáře kostela sv. Petra a Pavla v Hrádku u Znojma, podíl dílny
Kristus se zjevuje apoštolu Tomášovi, kostel sv. Tomáše v Brně (1764)
Obláčka sv. Norberta, klášterní kostel v Želivě (1766/1767)
Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Předklášteří (1766/1767)
Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Zábrdovicích (1782)
Andělé Strážní, kostel servitů ve Veselí nad Moravou (1791–1794)
Fresky
1759 – scény z historie olomouckého biskupství a manského zřízení na klenbě tzv. Manského sálu v arcibiskupském zámku, Kroměříž
1759–1760 – scény ze života sv. Jana Křtitele na klenbě bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: Johann Angst a Andreas Brugger
1766 – Nalezení a uctívání Svatého Kříže, Oslava svatého Hypolita na klenbě, čtyři evangelisté v pendetivech a Beránek Boží na klenbě presbytáře křižovnického kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml. a Vincenz Fischer
1774–1775 – Klanění pastýřů, Alegorie Spásy, Triumf Víry, Ecce Homo, Evangelisté, Církevní otcové a prorokové na klenbě poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje, podíl dílny: Josef Winterhalder ml.
Fresky na klenbě, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
Beránek Boží, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, detail fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti (1766)
Zvěstování Panně Marii, kartuziánský kostel Králově Poli (1769)
Zjevení Jozue u Jericha, kartuziánský kostel v Králově Poli (1769)
Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera (1794)
Muzea a církevní instituce
Únos/Vysvobození panny, Moravská galerie v Brně (kol. 1758)kolem 1742/43 – Klanění králů a Předání klíčů apoštolu Petrovi, Slezské zemské muzeum v Opavě
1794/1795 – Svatý Jan Nepomucký na modlitbách, Strahovský klášter, původně na bočním oltáři farního kostela v Kmetiněvsi, podíl dílny
Skici
1759 – Přijetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu českým králem Přemyslem Otakarem II., pro fresku v Manském sálu zámku Kroměříž, zámek Slavkov u Brna, dílna
1760 – Diana odhaluje těhotenství Kallistó/Alegorie jitra, pro nerealizovanou výzdobu Sněmovního sálu zámku v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Andreas Brugger[5]
kolem 1765 – Scéna z antické historie (Smrt Archiméda?), Moravská galerie v Brně, dílna[6]
1766 – Nalezení svatého Kříže, pro fresku na kopuli křížovnického kostela na Hradišti, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Josef Winterhalder ml.[7]
1767 – Kázání sv. Jana Křtitele, pro boční oltář klášterního kostela v Předklášteří, Moravská galerie v Brně[8]
asi kolem 1767 – Svatý Linhart, svatý Vendelín a svatý Osvald a Ukřižovaný Kristus s dušemi v očistci, farnost Hrádek u Znojma, dílna
1765 – fresková výzdoba letního refektáře kláštera v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784, podíl dílny: Josef Winterhalder ml. a Vinzenz Fischer
asi 1765 – Kristus s apoštoly na večeřadle pro zimní refektáře kláštera v Louce, pro přenesení do kostela ve Vrtbovci nezvěstný
kolem 1770 – Umučení sv. Vavřince, Svatá Barbora, Svatý Josef pro hlavní a boční oltáře kostela sv. Vavřince v Přerově
1778 – fresková výzdoba klášterní knihovny v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784
asi 1792 – Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář kapucínského kostela v Kyjově, roku 1880 nahrazen obrazem Josefa Zeleného a definitivně odstraněn z kostela po roce 1910