Franz Jesser

Franz Jesser (1. července 1869 Svitavy^[1][2][3] – 16. března 1954 Frankfurt nad Mohanem) byl československý extremistický politik německé národnosti a senátor Národního shromáždění ČSR za Německou národně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP), úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v Německu.

Franz Jesser
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1907 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1933
Stranická příslušnost
Členství	Německá agrární strana DNSAP
Narození	1. července 1869 Svitavy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. března 1954 (ve věku 84 let) Frankfurt nad Mohanem Západní Německo Západní Německo
Alma mater	Německá univerzita v Praze
Profese	politik a pedagog
Commons	Franz Jesser
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel ze staré kupecké rodiny z Šumperku. Vystudoval nižší gymnázium v Šumperku, vyšší gymnázium v Moravské Třebové. Vystudoval německou univerzitu v Praze (obor dějiny, dějiny umění a německá literatura). V letech 1896–1906 působil jako putovní učitel Spolku Němců v Čechách.^[2]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od počátku 20. století se angažoval v německých národoveckých organizacích a politických stranách včetně všeněmeckého hnutí Alldeutscher Verband. V roce 1903 použil poprvé v jedné ze svých studií termín sudetendeutsch (Sudetští Němci) jako označení pro německojazyčné obyvatelstvo českých zemí (na rozdíl od alpendeutsch – tedy Němců ze zemí dnešního Rakouska, popřípadě Slovinska). Během následujících dekád se toto slovo prosadilo a bylo široce užíváno.^[4]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 111 (Duchcov, Bílina, Horní Litvínov^[2]). Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jehož rámci se uvádí jako člen Německé agrární strany (vedoucí úřadu Německé agrární strany^[5]). Opětovně byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za německý volební obvod Morava 08. Opět byl členem poslaneckého klubu Německý národní svaz. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.^[6]

V politice byl aktivní i po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou národně socialistickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1933, kdy byl zbaven mandátu.^[7][8][9] Profesí byl spisovatelem ze Svitav.^[10]