Franz Spina

Franz Spina (5. října 1868 Městečko Trnávka^[1] – 17. září 1938 Praha)^[2][3] byl český politik a publicista německé národnosti z období československé první republiky.

PhDr. Franz Spina
portrét z roku 1926
9. ministr veřejných prací Československa
Ve funkci: 12. října 1926 – 7. prosince 1929
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Antonín Švehla František Udržal
Předchůdce	Václav Roubík
Nástupce	Jan Dostálek
10. ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československa
Ve funkci: 7. prosince 1929 – 4. června 1935
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	František Udržal Jan Malypetr
Předchůdce	Jan Šrámek
Nástupce	Ludwig Czech
Ministr bez portfeje Československa
Ve funkci: 4. června 1935 – 23. března 1938
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Malypetr Milan Hodža
Úřadující
Ve funkci od: 21. července 1937
Stranická příslušnost
Členství	BdL
Narození	5. října 1868 Městečko Trnávka Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. září 1938 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Německá univerzita Praha
Profese	politik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, historik, učitel, slavista, germanista, ministr, redaktor a publicista
Commons	Franz Spina
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Městečku Trnávce, ležící v tehdejším německém jazykovém ostrově Hřebečsko. Díky relativní dvojjazyčnosti oblasti ovládal již v dětských letech plynně němčinu i češtinu. V rodném městě navštěvoval utrakvistickou lidovou školu, v roce 1879 však přestoupil na piaristické gymnázium v Moravské Třebové, kde studium v roce 1887 zakončil maturitou.

V roce 1887 nastoupil na studia germanistiky, klasické filologie a filosofie ve Vídni. Imatrikulován byl v roce 1888 na německé univerzitě v Praze. Jeho cílem bylo stát se středoškolským učitelem. Při svých studiích se též stal členem studentského burschenschaftu Constantia. V roce 1892 složil státní zkoušku z učitelství němčiny, latiny a řečtiny. Roku 1901 promoval a získal doktorát z filosofie.

Pracoval v Broumově a Uničově, v letech 1901–1905 působil jako profesor na gymnáziu v Moravské Třebové. V roce 1906 byl na Německé univerzitě Univerzity Karlovy jmenován lektorem českého jazyka, čemuž následovala v tomto oboru v roce 1909 habilitace.

Literární činnost

Je autorem publikací na téma české a slovanské kulturní dějiny. Byl spoluzakladatelem a redaktorem časopisu Slavische Rundschau. Vydal staročeské památky Frantova práva, Legenda o sv. Kateřině. Je též autorem studie o českých tiscích v Norimberku v 16. století.^[4]

Politika

Ve volbách v roce 1920 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (BdL). Roku 1926 se stal ministrem veřejných prací, od roku 1929 do roku 1935 působil jako ministr zdravotnictví a tělovýchovy.

Když v roce 1933 vydal Konrad Henlein provolání “Ke všem sudetským Němcům,” kteří se hlásí k “německému kulturnímu a osudovému společenství”,^[5] začal se Německý svaz zemědělců dostávat do potíží, jelikož Franz Spina zaujímal proti tomuto seskupení odmítavý postoj. Na rozdíl od henleinovských názorů byl tvůrcem teorie symbiózy Čechů a Němců.^[6] Po volbách v roce 1935 (ve kterých Sudetoněmecká strana zvítězila) působil do roku 1938 již jako ministr bez portfeje.