Friedrich Ferdinand von Dalberg

Friedrich Ferdinand svobodný pán von Dalberg (německy Friedrich Ferdinand Reichsfreiherr von und zu Dalberg, Kämmerer von Worms; 9. prosince 1822 Vídeň – 19. září 1908 Dačice) byl česko-rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. Byl majitelem několika velkostatků v Čechách a na Moravě (Dačice, Malešov) a členem rakouské Panské sněmovny. Proslul především jako přírodovědec.

Friedrich Ferdinand von Dalberg
Erb rodu Dalbergů
Poslanec moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1871 – 1871
Panovník	František Josef I.
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 16. listopadu 1881 – 19. září 1908 (do 14. června 1907 pouze doživotní)
Panovník	František Josef I.
Narození	9. prosince 1822 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. září 1908 (ve věku 85 let) Dačice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Starý hřbitov v Dačicích
Titul	svobodný pán
Choť	(1846) Kunigunde von Vittinghoff gen. Schell zu Schellenberg (1827–1892)
Rodiče	Karl Anton Maximilian Dalberg
Děti	Karl Heribert von Dalberg Friedrich Frh. von Dalberg
Příbuzní	Maria Anna von und zu Dalberg[1] (vnučka)
Profese	politik, velkostatkář a ornitolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Zámek Dačice, majetek Dalbergů v 19. a 20. století

Pocházel z německé rodiny Dalbergů, která patřila ke staré šlechtě ve Svaté říši,^[2] byl synem Karla Antona von Dalberg a jeho manželky Charlotte, rozené baronky Sturmfelderové z Oppenweilleru (1791–1866),^[3] po otci byl mimo jiné prasynovcem významného preláta z období napoleonských válek, mohučského arcibiskupa Karla Theodora Dalberga. Friedrich Ferdinand byl jediným synem svých rodičů a předurčeným dědicem rozsáhlých statků, studoval filozofii na univerzitě ve Vídni a poté práva na univerzitě ve Würzburgu. usen, Rodenbach a Erlasee. Ve veřejném životě se angažoval již v revolučních letech 1848–1849 a jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1852 jmenován c. k. komořím.^[4] V politice se později uplatnil jako stoupenec Strany konzervativního velkostatku. Za velkostatkářskou kurii byl v roce 1871 zvolen do moravského zemského sněmu, kde však strávil jen jedno krátké volební období.^[5] V roce 1881 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny^[6] a v roce 1907 získal v této sněmovně pro svou rodinu dědičné členství.

Od raného věku rodiče směřovali jeho zájem k přírodě. Jeho matka byla amatérská přírodovědkyně, zabývala se hlavně ornitologií.^[7] Friedrich Ferdinand byl uznáván jako vědec, zejména v oblasti ornitologie. Byl členem Vídeňské zoologické a botanické společnosti a publikoval články v odborných časopisech. Měl ornitologickou sbírku, která se po jeho smrti dostala do Městského muzea v Jihlavě, mineralogickou sbírku a sbírku motýlů. Poslední dvě sbírky zůstaly v Dačicích.

Poslední čtyři roky svého života byl slepý kvůli oční nemoci. Zemřel na zámku v Dačicích 19. září 1908 ve věku 85 let a byl pohřben na starém hřbitově v Dačicích, teprve po jeho úmrtí vznikla rodová hrobka v Kostelním Vydří, kde byli pohřbíváni příslušníci posledních Dalbergů žijících v Čechách.

Majetkové a rodinné poměry

Po otci zdědil v roce 1859 rodový majetek v Čechách, na Moravě a v Německu. Nejvýznamnější podíl připadal na velkostatek Dačice, k němuž patřilo 3 475 hektarů půdy, zámek Dačice^[8] a několik průmyslových provozů.^[9] Poblíž Kutné Hory ve středních Čechách vlastnil velkostatek Malešov^[10] s připojeným Suchdolem a Roztěží s rozlohou 2 467 hektarů.^[11]

Dílo

• Die Wachholderdrossel als Standvogel in Mähren. In: Verhandlungen der k. u. k. Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Wien (1874).
• Beiträge zur ornithologischen Fauna Mährens. In: Verhandlungen der k. u. k. Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Wien (1875).