Fuldera

Fuldera je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se ve stejnojmenném údolí, asi 43 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1638 metrů. Má přibližně 120 obyvatel.

Fuldera
Panorama obce
znak
Poloha
Souřadnice	46°36′31″ s. š., 10°22′17″ v. d.
Nadmořská výška	1638 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Engiadina Bassa/Val Müstair
Obec	Val Müstair
Fuldera Fuldera, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,18 km²
Počet obyvatel	121 (31.12.2008)
Hustota zalidnění	9,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cdvm.ch
PSČ	7533
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K 1. lednu 2009 se na základě výsledku referenda Fuldera sloučila s dalšími okolními obcemi (např. Santa Maria Val Müstair, Tschierv, Valchava) do nové obce Val Müstair.

Geografie

Fuldera leží na severovýchodně se svažujícím svahu napravo od řeky Rambach v nadmořské výšce okolo 1600 metrů. Skládá se ze dvou osad – centrální Fuldera-Dora a menší Fuldera-Daint. Z celkové rozlohy bývalé obce 1 319 ha zaujímají lesy a háje 491 ha. Téměř stejnou plochu, konkrétně 480 ha, tvoří neproduktivní půda (většinou hory). Dalších 329 ha lze využít pro zemědělství – z toho asi 60 % tvoří vysokohorské farmy. Zbývajících 10 ha tvoří plochy osídlení.

Historie

Letecký pohled

Vesnice se připomíná v roce 1322 jako Faldiera. Název je odvozen z latinského fundaria („tavicí pec“), a vztahoval se na celé vnitřní údolí a oblast kolem Buffalory na engadinské straně průsmyku Ofenpass, kde byly doly. Předpokládá se, že na křižovatce silnice do Lü se nacházela římská krčma. V pozdním středověku prosazoval klášter v Müstairu rozšiřování pozemků ve Fuldeře. Fuldera byla zničena během švábské války a nepokojů v Graubündenu. Kolem roku 1530 se zde prosadila reformace. Je zde doložen kostel svatého Rocha a v roce 1708 byl postaven současný reformovaný kostel; od roku 1714 měla Fuldera vlastního faráře. V roce 1762 bylo údolí Val Müstair vykoupen bez všech rakouských práv.^[1]

Ve druhé polovině 19. století lze pozorovat silný odliv obyvatelstva. V roce 1854 se Fuldera stala samostatnou obcí a v letech 1870–1872 byla rozšířena silnice přes Ofenpass. Během druhé světové války byla planina Palü dals Lais odvodněna. Od 60. let 20. století se ve Fuldeře rozvíjí turismus.^[1]

Obyvatelstvo

Tradiční architektura v obci

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok	1835	1870	1900	1910	1941	1970	1980	2000	2004	2007
Počet obyvatel	123	155	98	115	113	116	100	115	127	121

Jazyky

Kostel

V obci se historicky mluví graubündenskou rétorománštinou, konkrétně dialektem jauer. Mezi lety 1880 a 1980 se dokonce zvýšil její podíl (1880: 80 %, 1941 89 % a 1980 95 % obyvatel s rétorománštinou jako mateřským jazykem). V roce 1990 mluvilo tímto jazykem jako svým hlavním nebo druhým celkem 93 % obyvatel a v roce 2000 92 %. Rétorománština je i jediným úředním jazykem v obci. Podíl německy mluvící menšiny se však v posledních desetiletích zvyšuje i zde, jak ukazuje následující tabulka:

Jazyky ve Fuldeře
Jazyk	Sčítání lidu 1980		Sčítání lidu 1990		Sčítání lidu 2000
	Počet	Podíl	Počet	Podíl	Počet	Podíl
Němčina	5	5,00 %	17	16,19 %	27	23,48 %
Rétorománština	95	95,00 %	87	82,86 %	86	74,78 %
Italština	0	0,00 %	1	0,95 %	1	0,87 %
Počet obyvatel	100	100 %	105	100 %	115	100 %

Náboženství

Fuldera přijala kolem roku 1530 novou (reformovanou) víru, která dominovala po celá staletí. V důsledku přistěhovalectví se náboženská situace od poloviny 20. století výrazně změnila. V roce 2000 zde žilo 57,39 % protestantských reformovaných a 41 % římskokatolických křesťanů. Kromě toho zde bylo 1 % obyvatel bez vyznání a 1 % obyvatel, kteří neuvedli své náboženské vyznání.

Doprava

Fuldera leží na hlavní silnici č. 28, spojující Davos, Dolní Engadin a italské údolí Vintschgau. Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.