Gallimimus

Gallimimus („napodobitel kura“) žil v období pozdní křídy, asi před 75 až 70 miliony let. Byl to po dvou chodící a běhající všežravec, dlouhý přibližně 6 metrů^[1] a vážící kolem 450^[2][3] až 480^[4] kilogramů. Tento štíhle stavěný dinosaurus patřil mezi ornitomimosaurní teropody (do skupiny jinak primárně dravých dvounohých dinosaurů). Šlo zřejmě o rychlonohého stádního všežravce.

Gallimimus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 71 - 68 mil. let
Přibližný vzhled rodu Gallimimus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	Theropoda
Infrařád	Ornithomimosauria
Čeleď	Ornithomimidae
Rod	Gallimimus
Binomické jméno
Gallimimus bullatus Osmólska, Roniewics a Barsbold, 1972
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naleziště

Jeho tři téměř kompletní kostry byly objeveny na mongolském nalezišti Altan Úl v poušti Gobi (souvrství Nemegt). Ostatní nálezy byly odkryty také na území dnešního Mongolska.

Popis

Galimimus byl po dvou chodící všežravec nebo býložravec. Měl poměrně dlouhý bezzubý zobák, dlouhý štíhlý krk a ohebný ocas. Byl poměrně štíhlý a gracilní. Mohl dosáhnout velmi vysoké rychlosti v běhu. Podle tvaru kostí na nohou a celkového tvaru těla někteří vědci usoudili, že mohl při běhu dosáhnout maximální rychlosti až kolem 56 km/h.^[5]

Způsob života

Dříve si vědci mysleli, že galimimovy „ruce“ nebyly schopny nic uchopit. Vědci se domnívali, že svýma "rukama" hrabal v hlíně a hledal kořínky, nebo že kradl dinosauří, plazí a ptačí vejce. Později byl také vyobrazován, jak požírá trávu. Dnes se však vědci přiklánějí především k možnosti, že galimimus byl spíše všežravec. Dnes se vědci domnívají, že galimimovy „ruce“ byly chápavé. Mohl tedy s nimi chytat ještěrky, malé savce, hmyz a jiné bezobratlé. Nejspíše žil ve stádech (a to možná značně početných). Každý galimimus ale nejspíše lovil sám za sebe (nejednalo se tedy o lov ve smečce). Jako každý jiný dinosaurus i galimimus snášel vejce. Pro vejce představovali nebezpečí takzvaní „lupiči vajec“ (oviraptoři) a možná i jiní galimimové. Galimimus se asi stával častou kořistí velociraptorů, ale i jiných dravců.

Fosilní otisky stop

V roce 2017 byl ve vědecké studii zveřejněn objev desítek otisků fosilních stop patřících zřejmě rodu Gallimimus. Objev byl učiněn roku 2009 v poušti Gobi (v sedimentech souvrství Nemegt).^[6]

V populární kultuře

Galimimové se jako stádní živočichové objevují například v románu i filmu Jurský park.