Geising
místní část Altenberku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Geising je bývalé město, místní část města Altenberg v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory a má přibližně 1 200[1] obyvatel. Leží v Krušných horách, blízko u hranic s Českou republikou, 13 km od města Teplice a 32 km jižně od Drážďan.
Remove ads
Původ názvu
Původ názvu místa není dodnes přesně vysvětlen. Není vyloučené, že byl odvozen od zdejší hory Geisingberg. Německé „gießen“ (či ve středověké němčině „geußen“) totiž znamená v češtině „lít“ nebo „zalévat“. Odtud byl odvozen i název hory, která byla díky vydatným srážkám neustále „přelévána vodou“. Mnohem pravděpodobnější vysvětlení nabízí mohutný rozvoj hornictví v dané lokalitě. Název mohl být totiž odvozen i od místních úpraven cínu, místa, kde byl „sléván“ cín.
Remove ads
Historie
_-_geograph.org.uk_-_8031.jpg)
V literatuře se, ovšem bez odkazu na písemný poramen, uvádí rok první písemné zmínky 1375, kdy se v oblasti již nalézaly těžební jámy. Kovárna byla zmíněna v roce 1449, v době bouřlivého rozvoje těžby cínu v sousedním Altenbergu. Ta se nalézala spolu s hamry a dalšími dílnami na západní straně Geisingského potoka. Rozvíjející se osídlení okolo zpracovatelských dílen obdrželo jako Starý Geising (Altgeising) roku 1453 městské právo. Roku 1462 byl na východním břehu založen Nový Geising (Neugeising), který městské právo obdržel okamžitě. Roku 1857 se oba celky sloučily v Geising.
Český exil
- Michal Longolius, farář z Bořislavi byl v době pobělohorské vykázán ze země, zemřel v červnu 1628 v Geisingu; k hrobu ho doprovázela řada duchovních z řad českých exulantů.[2]
- Na bohoslužby do Geisingu chodívali přes hranici luteráni z Cínovce. Zdejší farář Heinrich Kauderbach docházel v roce 1728 na Cínovec, kde v dolech konal zakázané bohoslužby. Za to obdržel výhružný dopis a v Čechách bylo nařízením teplické a bílinské vrchnosti zesíleno (po sklizni) rekatolizační úsilí jezuitů. Většina obyvatel českého pohraničí uprchla a mnozí hledali útočiště zde (než si založili vlastní kolonie, např. Zinnwald-Georgenfeld).[3]
Remove ads
Začlenění do města Altenberg
Roku 2010 odhlasovala městská rada začlenění města do Altenbergu, které se uskutečnilo 1. ledna 2011. Geising tak 557 let od propůjčení městského práva Starému Geisingu ztratil samostatnost. K začlenění došlo především kvůli kritické finanční situaci. V roce 2010 totiž město nebylo schopno předložit vyrovnaný rozpočet a jeho dluhy dosahovaly 4,8 milionu eur.
Architektura
Střed Geisingu je památkově chráněnou zónou. Bývalé město zůstalo v minulosti ušetřeno velkých požárů a jeho historický ráz je proto dobře zachován (městský půdorys zůstal od 16. století v podstatě nezměněn). V městské části se nachází mnoho hrázděných domů. Budova radnice byla vystavěna roku 1908 a je rovněž památkově chráněna. Městský kostel byl vystavěn roku 1698 a nachází se v něm velice cenný hornický oltář.
Remove ads
Rodáci a osobnosti působící ve městě
- Johan Schelle (1648–1701) – hudební skladatel, ředitel hudby a kantor v kostele svatého Tomáše v Lipsku.
- Johann Kuhnau (1660–1722) – hudební skladatel, ředitel hudby a kantor v kostele svatého Tomáše, nástupce Johanna Schelleho.
- George Bähr (1666–1738) – stavitel
- Hansjörg Knauthe (* 1944) – reprezentant v biathonu.
- Heribert Fischer-Geising (1896 Teplice –1984 Freiburg in Breisgau), malíř, v letech 1919–1961 žil v Geisingu.
Remove ads
Volný čas a sport
- bruslařská hala
- koupaliště „Hüttenteich“
- bowling a billiard v restauraci „Am Schauhübel“
- tenis u hotelu „Schellhas“
- sportovní hala
- střelecký spolek
- hora Kohlhaukuppe
- hora Geisingberg
- obora „Osterzgebirge“ (Východní Krušnohoří) v Hartmannmühle
Naučné stezky
Zajímavosti
- umělý vodopád na potoce Tiefenbach
Pravidelné akce
- masopustní průvod (neděle před začátkem půstu)
- vánoční trh (1. advent)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads