Georgij Beregovoj

Georgij Timofejevič Beregovoj (rusky Георгий Тимофеевич Береговой, ukrajinsky Георгій Тимофійович Береговий / Heorhij Tymofijovyč Berehovyj) (15. dubna 1921 Fjodorovka ^[1] v Poltavské oblasti Ukrajinské SSR – 30. června 1995 Moskva) byl sovětský kosmonaut ukrajinského původu.

Georgij Timofejevič Beregovoj
Sovětský kosmonaut
Státní příslušnost	SSSR Ukrajina
Datum narození	15. dubna 1921
Místo narození	Fjodorovka v Poltavské oblasti, SSSR
Datum úmrtí	30. června 1995 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí	Moskva
Jiné zaměstnání	Pilot
Hodnost	Generálporučík
Čas ve vesmíru	3d 22h 50m
Kosmonaut od	1961
Mise	Sojuz 3
Kosmonaut do	1968
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Absolvoval luhanské letecké učiliště. Během II. světové války byl ve věku 20 let pilotem bombardovacího letounu, s nímž podnikl 186 bojových letů. Jednou byl sestřelen, zachránil se na padáku. S Rudou armádou se dostal až k osvobození Československa. Po válce absolvoval vojenskou leteckou akademii a v roce 1948 se stal zkušebním pilotem. V roce 1961 získal titul zasloužilého zkušebního letce SSSR a krátce poté požádal o zařazení do výcvikového střediska kosmonautů. Teprve tam se naučil plavat, zvládnout teorii nebeské mechaniky, techniku kosmických lodí i přístrojového vybavení. Nacvičoval pilotáž společného letu obou Sojuzů. Nedosahoval sice tak dobrých výsledků ve výcviku, jako jeho kolegové, byl však protlačován jako válečný veterán. V roce 1968 absolvoval let na jednom z prvních Sojuzů, rok a půl po tragickém úmrtí Komarova na Sojuzu 1.

Let do vesmíru

Dne 26. října 1968 odstartoval ve svých 47 letech s kosmickou lodí Sojuz 3 k letu trvajícímu téměř 95 hodin a to den po vypuštění bezpilotního Sojuzu 2. Letěl sám. Smysl jeho letu bylo zkoušet automatické a ruční spojení dvou lodí typu Sojuz.^[2]. Spojení se mu nezdařilo, protože spotřeboval příliš mnoho paliva a dostal se jen 40 metrů k druhému Sojuuzu. Tento neúspěch nebyl veřejnosti oznámen, oficiálně se měly jen ověřit možnosti přibližovacího manévru^[3].

• Sojuz 3 (26. říjen 1968 – 30. říjen 1968)

Po letu do kosmu

Po zdánlivě úspěšném absolvování letu dostal obvyklou Hvězdu hrdiny SSSR a byl povýšen do hodnosti generálporučíka letectva SSSR. Do kosmu už nebyl puštěn a stal se náčelníkem střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů. Byl ženatý a měl dvě děti. Zemřel na pooperační komplikace ve věku 74 let.

Vyznamenání

Sovětská vyznamenání

• Hrdina Sovětského svazu – 26. října 1944 a 1. listopadu 1968
• Leninův řád – 26. října 1944 a 1. listopadu 1968
• Řád rudého praporu – 26. srpna 1942 a 28. září 1943
• Řád Bohdana Chmelnického III. třídy – 16. dubna 1944
• Řád Alexandra Něvského – 20. října 1943
• Řád vlastenecké války I. třídy – 14. ledna 1945 a 11. března 1985
• Řád rudé hvězdy – 30. dubna 1954 a 22. února 1955
• Řád za službu vlasti v ozbrojených silách III. třídy – 30. dubna 1975
• Medaile Za bojové zásluhy – 20. června 1949
• Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – 1945
• Medaile Za dobytí Budapešti – 1945
• Medaile Za dobytí Vídně – 1945

Zahraniční vyznamenání

• Hrdina Bulharské lidové republiky – 1970
• Řád Georgiho Dimitrova – Bulharsko, 1970
• Medaile 100. výročí pádu osmanského jha – Bulharsko, 1979
• Medaile 100. výročí narození Georgiho Dimitrova – Bulharsko, 1983
• Řád národního hrdiny – Jugoslávie
• Řád praporu Maďarské lidové republiky – Maďarsko, 1985
• Řád rudého praporu s diamanty – Maďarsko,1970
• Řád grunwaldského kříže III. třídy – Polsko
• Řád Tudora Vladimireska V. třídy – Rumunsko