Gerhard Lenski
americký sociolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gerhard Emmanuel „Gerry“ Lenski, Jr. (13. srpna 1924 Washington, D.C. – 7. prosince 2015) byl americký sociolog, který se zasloužil o sociologii náboženství, teorii sociální nerovnosti a představil ekologicko-evoluční teorii. Většinu své kariéry strávil jako profesor na University of North Carolina v Chapel Hill, kde působil jako vedoucí katedry sociologie v letech 1969–1972, a jako předseda odboru sociálních věd v letech 1976–1978.
Remove ads
Vědecká práce
Sociologie náboženství
Na počátku své kariéry se Lenski věnoval studiu sociologie náboženství. Hlavní myšlenkou jeho výzkumu byla snaha popsat vliv náboženství na každodenní život jednotlivce a sekulární organizaci státu. Svůj dosavadní výzkum publikoval v díle Náboženský faktor. Lenski empirickým výzkumem odkryl výrazný vliv náboženské identity jednotlivce na mnohé aspekty každodenního života, jako je politika (např. politické ideologie, preference k jednotlivým politickým stranám), ekonomie (např. vztah k práci a odborům) a rodinný život (např. počet dětí, vztahy v rodině)[1].
Jako jeden z konkrétních příkladů uvádí postoj jednotlivých církví k intelektuální autonomii. Židé a protestanti jsou podle něj více názorově nezávislí na názorech své církve než katolíci, kteří si cení jisté úrovně “poslušnosti” a jsou tak méně inklinováni ke vstupu do vědy[2]. Tento názor sdílel i s katolickými sociology[3][4].
Kritika marxismu a statusová inkonzistence
V 50. letech 20. století Lenski věnoval zvláštní pozornost marxismu. Karl Marx byl pro něj zdrojem inspirace, protože Lenského fascinovalo vše, co se týkalo utváření společnosti.[5] Marx společnost rozděloval na dvě strany - vykořisťované a vykořisťovatele[6]. Podle Lenského se však toto pojetí ukázalo jako nereálné a sám vyvinul novou teorii zvanou inkonzistence statusu[7]. Jinými slovy jde o teorii zabývající se nestálostí postavení jedince ve společnosti. Říká, že člověk se často nachází v různých třídách na různých pozicích, tedy že jeho status není stálý[8]. Jeho práce v tomto směru mu zajistila uznání mnoha předních sociologů tehdejší doby, kteří ji považovali za užitečnou metodu, která jim pomohla lépe porozumět nerovnostem ve společnosti[9].
Ekologicko-evoluční teorie
Ekologicko-evoluční teorie podle Gerharda Lenskeho je sociologická teorie sociokulturní evoluce, která vysvětluje původ a změnu společnosti a kultury vlivem přírodního prostředí a technologické změny.[10]
Lenski tvrdí, že tato teorie je ve srovnání s biologickou evolucí účelnější a mnohem rychlejší. V sociokulturní evoluci existuje také proces intersociální selekce (v biologické evoluci - přežití nejsilnějších), kdy jsou méně vhodné sociokulturní systémy nahrazeny účinnějšími. Je to díky vysoké technické úrovni společností.[11]
Technologický faktor je pro Lenskeho velmi důležitý. Zdůrazňuje ho nad všemi ostatními faktory, a proto vznikla ekologická a evoluční typologie lidských společností.[10] Velkou roli hraje také životní prostředí a zeměpisná poloho obecně, neboť izolované společnosti váznou na spolupráci s ostatními zeměmi.
Rozlišuje společnosti na:
- Společnost lovců a sběračů
- Zahradnická společnost
- Zemědělská neboli agrární společnost
- Průmyslová společnost
- Rybářská společnost
- Námořní společnost
Lenskeho teorii můžeme použít k analýze změn sociálních nerovností. V každé společnosti je určitá úroveň sociální nerovnosti, což je správně, protože to souvisí s rozdíly ve schopnostech jednotlivců. Sociální nerovnost byla ve společnostech vždy vyšší než jaká by měla být, neboť si elity chtěly udržet své dominantní postavení. Sociální nerovnost dosáhla nejvyšší úrovně v agrárních nebo v průmyslových společnost a od té doby klesá.[11]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads