Gottfried von Cramm
německý tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gottfried Alexander Maximilian Walter Kurt svobodný pán von Cramm (7. července 1909 Nettlingen — 8. listopadu 1976 Káhira) byl německý tenista, dvojnásobný vítěz French Open a v roce 1937 světový hráč číslo jedna. Byl členem klubů Harvestehuder THC a LTTC Rot-Weiß Berlin.
Byl třetím ze sedmi synů dolnosaského šlechtice a komorníka Burgharda von Cramma (1874–1936), měl právo na titul barona (Freiherr). Jeho matkou byla Jutta von Steinberg (1885–1972).[1] Během studia práv se stal akademickým mistrem Německa a rozhodl se pro profesionální kariéru. V daviscupové reprezentaci debutoval roku 1932 a udržel se v týmu přes dvacet let, s počtem 82 vítězství je německým rekordmanem. Pomohl Němcům ke čtyřem prvenstvím v Evropské zóně po sobě (1935 až 1938), proslavil se svým činem fair play v mezizónovém finále (jeho vítěz směl vyzvat obhájce k boji o trofej) roku 1935 proti USA: rozhodčí už vyhlásil Němce vítězi čtyřhry, ale von Cramm ho upozornil, že rozhodující míček se do zázemí odrazil od jeho vlastní rakety a přiměl ho otočit verdikt, v zápase se tak pokračovalo a Němci nakonec prohráli.[2] Do dějin vešla také jeho pětisetová bitva s Donem Budgem v mezizónovém finále 1937, kterou prohrál, i když vyhrál první dva sety a v posledním vedl 4:1.[3]
Vyhrál dvouhru na French Open v letech 1934 a 1936, třikrát v řadě hrál finále Wimbledonu (1935 až 1937). Ve čtyřhře spolu s Hennerem Henkelem vyhráli v roce 1937 French Open i US Open, ve smíšené čtyřhře vyhrál Wimbledon 1933 s Hilde Krahwinkelovou. Také má šest titulů z International German Open (1932 až 1935 a 1948 až 1949).
Von Cramm byl známý svou elegantní hrou a aristokratickým vystupováním. Ačkoli se nacisté pokoušeli jeho úspěchy propagandisticky využít, odmítl vstoupit do NSDAP a Hitlera označoval za pouhého malíře pokojů.[4] V roce 1938 byl von Cramm v Německu půl roku vězněn po obvinění z homosexuálních styků (jeho údajným milencem měl být židovský herec Manasse Herbst).[5] Na Wimbledonu 1939 nesměl startovat, protože podle pravidel museli mít všichni účastníci čistý trestní rejstřík.
Za druhé světové války byl von Cramm nasazen na východní frontě a vysloužil si Železný kříž, roku 1942 byl demobilizován. Po válce se vrátil k tenisu, v letech 1947 a 1948 byl vyhlášen nejlepším sportovcem Německa, v roce 1954 ještě vyhrál Stuttgart Open. Po ukončení kariéry pracoval jako obchodník s bavlnou, byl dvakrát ženatý: s baronkou Elisabeth von Dobeneck (1930–1937) a americkou multimilionářkou Barbarou Huttonovou (1955–1959). Zemřel v důsledku autonehody při služební cestě v Egyptě. Roku 1977 byl posmrtně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy, ve Wilmersdorfu byla po něm pojmenována ulice Gottfried-von-Cramm-Weg. Britský dramatik John Peacock o jeho životě napsal rozhlasovou hru Playing for His Life, kterou vysílalo BBC Radio 4.[6]
Remove ads
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads