Guglielmo Vicario
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Guglielmo Vicario (* 7. říjen 1996 Udine, Itálie) je italský fotbalový brankář, který chytá v anglickém Tottenhamu a za italský národní tým.
Remove ads
Klubová kariéra
Udinese
Vicario je odchovancem italského klubu Udinese Calcio, do jehož akademie přišel v roce 2013.
Do A-týmu Udinese se však nedostal, a tak v létě 2014 odešel na roční hostování do čtvrtoligového klubu Fontanafredda.[1] Zde debutoval v pouhých 17 letech a okamžitě si vydobyl místo v základní sestavě. Na konci sezony tým dosáhl na klidnou záchranu v soutěži a Vicario k tomu přispěl 4 čistými konty z 30 utkání.[2]
Benátky
Sezóna 2015/16
V létě 2015 se po návratu z Fontanafreddy odešel Vicario na další hostování do čtvrté ligy, a to do Benátek.[1] V dresu Arancioneroverdi získal hned ve své první sezoně mistrovský titul a postoupil s klubem do Serie C. Vicario nastoupil do 38 z 40 ligových utkání, ve kterých udržel 17 čistých kont.[3]
Sezóna 2016/17
Před startem sezóny 2016/17 přestoupil Vicario do Benátek natrvalo. Přišel však o pozici brankářské jedničky, do klubu totiž přestoupil také jiný brankář, a to Davide Facchin.[4] Vicario v sezóně odehrál jen 2 utkání a v jednom z nich udržel čisté konto.[4] Benátky svou skupinu Serie C vyhrály a postoupili do druhé nejvyšší soutěže.
Sezóna 2017/18
V následující sezóně z klubu Facchin odešel, a tak Vicario bojoval o post brankářské jedničky s nově přichozím Emilem Auderem.[5] V prvních kolech ligového ročníku se s Auderem v brance střídali, trenér Filippo Inzaghi však nakonec upřednostňoval Audera, jenž do Benátek přišel na roční hostování z Juventusu.[6]
Vicario debutoval v Serii C v dresu Benátek 5. března 2017 v zápase proti Teramu.[7] V sezóně 2017/18 odehrál 7 ligových utkání, v nichž udržel 4 čistá konta a inkasoval dohromady jen 5 branek.[5] Benátky v lize skončily na 5. příčce a v postupovém play-off podlehly v semifinále Palermu.[8]
Sezóna 2018/19
Na začátku sezóny 2018/19 vynechal Vicario první čtyři ligová utkání kvůli zranění prstu, a tak se mezi třemi tyčemi objevoval Luca Lezzerini. Z prvních 4 kol však Benátky získaly jen tři body, a tak dostal šanci Vicario.[9] Mladý italský brankář do branky už nikoho nepustil a dovedl tým ke konečné 15. příčce.[9]
Cagliari
Dne 17. července 2019 podepsal pětiletou smlouvu s prvoligovým Cagliari.[10] O týden později odešel na roční hostování zpátky do Serie B.[11]
Perugia (hostování)
Dne 25. července 2019 odešel na roční hostování do Perugie.[11] V dresu klubu, jenž v Serii B skončil na konečném 16. místě, odchytal 37 ligových utkání, v nichž udržel 9 čistých kont, nicméně sestupu do Serie C zabránit nedokázal.[12][13]
Sezóna 2020/21
V sezóně 2020/21 kryl záda dlouhodobé brankářské klubové jedničce Alessiovi Cragnovi.[14] Na začátku dubna Vicario využil toho, že Cragno měl před ligovým zápasem proti Interu Milán pozitivní test na covid-19.[15] V zápase proti Interu Vicario debutoval v italské nejvyšší soutěži. Utkání skončilo prohrou Cagliari 1:0.[16] Vicario v lize odchytal další tři utkání a celkově udržel jedno čisté konto.[14]
Empoli
Sezóna 2021/22
Dne 9. července 2021 se Vicario připojil k Empoli na roční hostování s opcí.[17] Vicario v klubu, jenž právě postoupil do Serie A, zaujal místo brankářské jedničky. V lize odchytal všech 38 utkání, v nichž udržel 7 čistých kont, a dovedl tým ke konečné 14. příčce v nejvyšší soutěži.[18]
Sezóna 2022/23
Dne 18. června 2022 Empoli uplatnilo opci na koupi Vicaria, který tak do klubu přestoupil na trvalo.[19] Vicario si udržel pozici jedničky a na podzim odchytal všech 15 ligových utkání.[20] V zimním přestupovém období byl Vicario spojován s odchodem z klubu, o jeho služby měl například turecký Galatasaray či AC Milán.[21][22] V lednu 2023 pak o Vicaria usiloval i německý Bayern Mnichov, který hledal zástup za zraněného Manuela Neuera. Empoli však odmítlo italského brankáře prodat.[23][24]
Vicario tak sezónu 2022/23 v Empoli dochytal, celkem si připsal 7 čistých kont v 31 ligových střetnutích.[20] Na konci června projevil zájem o Vicaria londýnský Tottenham Hotspur.[25][26][27]
Tottenham Hotspur
Dne 27. června 2023 přestoupil Vicario do anglického Tottenhamu, se kterým podepsal pětiletý kontrakt.[28] Empoli za něho dostalo 18,5 milionů eur. Jednalo se tak o historicky nejdražší prodej v dějinách tohoto italského klubu.[29]
Dne 21. května 2025 vychytal Vicario pro Tottenham první trofej po 17 letech, když londýnský celek ve finále Evropské ligy porazil 1:0 Manchester United.[30]
Remove ads
Reprezentační kariéra
Dne 17. září 2022 se Vicario dočkal prvního pozvání do italské fotbalové reprezentace, když ho manažer Roberto Mancini nominoval na zápasy Ligy národů UEFA proti Anglii a Maďarsku.[31]
Vicario byl povolán i na listopadový reprezentační sraz, nicméně ani v přátelských utkáních proti Albánii a Rakousku si nepřipsal reprezentační debut, přednost před ním dostali Gianluigi Donnarumma a Alex Meret.[32][33]
V červnu 2023 byl nominován na závěrečný turnaj Ligy národů, přes Gianluigiho Donnarummu se však do branky nedostal. Itálie po prohře v semifinále proti Španělsku porazila v zápase o třetí místo Nizozemsko a získala na turnaji bronzovou medaili.[34][35]
Remove ads
Statistika
Klubová
Reprezentační
Statistika na velkých turnajích
Úspěchy
Klubové
Benátky
- vítěz 3. italské ligy: 2016/17
Tottenham FC
- vítěz Evropská liga UEFA: 2024/25
Reprezentační
- 1× na ME 2024
- 1x na LN UEFA 2023 – bronz
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads