Gustav Kroboth
značka automobilů a skútrů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Gustav Kroboth (13. dubna 1903 Šternberk – 10. února 1985 Weichs, Bavorsko) byl závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů.[1]
Remove ads
Život
Po skončení 2. světové války byl Kroboth, stejně jako většina německých obyvatel, podle Benešových dekretů z Československa vysídlen. Odešel do Seestallu nedaleko Mnichova.
Po kariéře konstruktéra a výrobce motorových vozidel Gustav Kroboth se sta instruktorem v autoškole. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.
Remove ads
Dílo
Začátky
Gustav Kroboth se od mládí věnoval strojům. V roce 1924 začal vyrábět lehké motocykly ve společnosti Richter & Kroboth (R&K) s dvoutaktními motory Villiers zdvihového objemu 147 a 172 cm³ obdobné skútrům. S jedním vyhrál Ecce Homo 1924 ve třídě do 175 cm³. Dále závodil na řadě soutěží, později na výkonnějších strojích jiných značek.
Postupně začal pracovat na návrhu malého osobního vozu. V roce 1930 se s ním zúčastnil Ecce Homo. Skončil na posledním místě, prokázal ale odolnost za těžkého provozu. Na vůz pojmenovaný Kroboth Favorit mělo účinek neplacené reklamy.
Kroboth Favorit
Sériovou výrobu mínil podpořit Dr. Kuno Grohmann z úspěšné průmyslové rodiny. Kroboth začal v dílně se stavbou zkušební série dvaceti vozů, město Šternberk věnovalo pozemek na budoucí automobilku a Dr. Grohmann objednal montovanou tovární halu. Během krátké doby se podařilo získat několik stovek objednávek, především mezi Němci v severních Čechách. V říjnu 1931 vyvolaly čtyři hotové vozy Kroboth Favorit a dva podvozky značný ohlas na pražském autosalonu – cena odpovídala motocyklům a neměla konkurenci.[2]
Vylučování češtiny neznalých Němců pokračující do úřadů v Sudetech a s krizí rostoucí nezaměstnanost zejména mezi německým obyvatelstvem Československa závratně snížily prodejnost. Dr. Kuno Grohmann tajemně zmizel, jeho bratr jej měl nechat zbavit svéprávnosti a uklidil do ústavu v tyrolském Innsbrucku[2][pozn. 1] a další investor se nenašel. Plány Gustava Krobotha přišly nazmar – k sériové výrobě nedošlo. Mělo vzniknout maximálně do 150 vozů.[4]
V roce červenci 1932 Kroboth z firmy Minicar (založené na jaře 1931) vystoupil, což vyvolalo reakci věřitelů a firma musela ukončit výrobu.[5]
Přijetím Mnichovské dohodě byl Šternberk připojen ke Třetí říši a česká menšina musela odejít.
Poválečná doba
Z vraků letadel a obrněné techniky sbíral v Bavorsku, kam byl vysídlen, potřebný materiál a stavěl, co bylo potřeba.
V roce 1949 založil společnost Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth a vyráběl dřevěné hračky nebo vybavení pro místní zemědělce. Sériová výroba mlýnků na mák mu umožnila financovat stavbu jednoduchého motocyklu podobajícího se skútru s dvoutaktním vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem Sachs objemu 98 cm³ s 2,75 k.
Kroboth 100 (Kroboth Teddy)
Kroboth 100 (Kroboth Teddy)
Skútry Kroboth
O výrazně kapotované skútry Kroboth s dvoutaktními vzduchem chlazenými jednoválcovými motory Sachs objemu 98, 147 a 173 cm³ s přídi ve tvaru zvonu byl od roku 1951 v poválečném Německu velký zájem. Skútrů mnoha značek ovšem začalo i v samotném Německu vznikat nespočet a ruční malosériová výroba Gustava Krobotha nemohla konkurovat silnějším značkám.
Kroboth 200
Kroboth 200
Skútry Kroboth „do každého počasí“
Léto 1953 bylo velmi deštivé s rekordním množstvím srážek a kupující začali dávat přednost levným minivozům s lepší ochranou před nepřízní počasí. Rostl zájem o tříkolky jako Messerschmitt KR 200 nebo Fuldamobil. Kroboth využil své předválečné zkušenosti s trubkovým páteřovým rámem a zkonstruoval jednoduchý tříkolový „Allwetter-Roller“ (skútr do každého počasí), „motocykl, který se snadno udržuje, ale je pohodlný jako osobní auto“.
Měly dvě kola vpředu a dvě místa na lavici vedle sebe, její sklopení odkrylo úložný prostor po obou stranách motoru. Buď 9 k vzduchem chlazeného dvoutaktního jednoválce Sachs objemu 175 cm³ nebo 9,5 k ILO objemu 197 cm³. Posádku zakryla v případě nepohody plátěná střecha. Kroboth jej představil už v září 1954, dříve než většina hlavních motocyklových firem své a získal úvěr na stavbu malé továrny. V srpnu 1954 zahájil první dodávky zákazníkům.
Kroboth hledal investory a nabízel výrobní licence, motocykloví výrobci je ale odmítly, veřejnost už chtěla větší minivozy. Po smontování 55 vozů byla továrna v létě 1955 prodána, aby pokryla zvyšující se dluh.
Kroboth Allwetterroller
Kroboth Allwetterroller
podvozek Kroboth Allwetterroller
Kroboth Allwetterroller
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads