Gutejci

Gutejci je název kmene, který ovládl rozsáhlé oblasti jižní Mezopotámie po kolapsu akkadského impéria na téměř jedno století (cca 2150 př. n. l. – 2050 př. n. l.).

Útok Gutejců na akkadské město, ilustrace 19. století

Sumer pod Gutejskou dynastií ←  cca 2199–2119 př. n. l.  →
Geografie
Hlavní město	Akkad
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Gutejci, Sumerové, Akkadové
Jazyky	gutejština, sumerština, akkadština
Náboženství	sumerské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející Akkadská říše Následující Stát 3. dynastie urské

Starověká Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie Eufrat – Tigris
Sumer
Eridu – Kiš – Uruk – Ur Lagaš – Nippur
Elam
Súsy – Anšan
Akkadská říše
Akkad – Mari
Amorité
Isin – Larsa – Ekallatum
Babylonie – Novobabylonská říše
Babylón – Borsippa – Chaldea Přímořská říše
Asýrie – Novoasyrská říše
Aššúr – Nimrud Dúr Šarrukín – Ninive
Chetité – Kassité – Churrité Aramejci – Gutejci Urartu – Mitanni
Chronologie panovníků
Sumer Akkad Asýrie Babylonie
Mytologie a literatura
Enúma eliš – Gilgameš Marduk – Aššúr – Sín Enlil – Anunnaki
Jazyky
Sumerština – Elamština
Akkadština – Aramejština
Churritština – Chetitština

Sumerské zdroje Gutejce popisují jako barbarský a dravý národ z hor.^[1] Sumerský královský seznam je uvádí jako dočasné vládce Sumeru a vykresluje obraz chaosu, který nastal pod gutejskou správou.^[2]

Zásluhy za porážku gutejského vládce Tirigana a vytěsnění Gutejců ze země (kolem r. 2050 př. n. l.) jsou připisovány sumerskému králi Utu-hengalovi.^[3]

O jejich původu není téměř nic známo, při archeologických vykopávkách nebyly objeveny žádné „gutejské“ nálezy pocházející z tohoto období; vše co dnes máme je jen jméno kmene a seznam vládců z dobových zdrojů.^[4]

V prvním tisíciletí před naším letopočtem byl termín Gutejci používán souhrnně pro všechny kmeny, které přebývaly východně od Tigridu a měly nepřátelské vztahy s lidmi z Mezopotámské nížiny.^[5]

Seznam gutejských vládců Sumeru

Podle sumerského královského seznamu: „V gutejském vojsku zprvu nebyli žádní slavní králové; byli svými vlastními pány a vládli takto po tři roky.“. Délka jednotlivých panovnických období je relativně krátká a poměrně neměnná (6,6,6,6,5,6,3,3,3,1,3,2,2,1,2,7,7, a 7 let, od Inkišuše k Si-umovi).

Panovník	Pravděpodobné období	Poznámky
Erridupizir	asi 2141 – 2138 př. n. l.	královské nápisy v Nippuru
Imta nebo Nibija	asi 2138 – 2135 př. n. l.
Inkišuš	asi 2135 – 2129 př. n. l.	první gutejský vladař podle sumerského královského seznamu
Zarlagab	asi 2129 – 2126 př. n. l.
Šulme	asi 2126 – 2120 př. n. l.
Silulumeš nebo Elulmeš	asi 2120 – 2114 př. n. l.
Inimabakeš	asi 2114 – 2109 př. n. l.
Igešauš	asi 2109 – 2103 př. n. l.
Jarlagab	asi 2103 – 2088 př. n. l.
Ibate	asi 2088 – 2085 př. n. l.
Jarla nebo Jarlangab	asi 2085 – 2082 př. n. l.
Kurum	asi 2082 – 2081 př. n. l.
Apilkin	asi 2081 – 2078 př. n. l.
La-erabum	asi 2078 – 2076 př. n. l.	nápis na hlavici žezla
Irarum	asi 2076 – 2074 př. n. l.
Ibranum	asi 2074 – 2073 př. n. l.
Hablum	asi 2073 – 2071 př. n. l.
Puzur-Sin	asi 2071 – 2064 př. n. l.	syn Habluma
Jarlaganda	asi 2064 – 2057 př. n. l.	nápisy na základech ve městě Umma
Si-um nebo Si'u	asi 2057 – 2050 př. n. l.	nápisy na základech ve městě Umma
Tirigan	asi 2050 – 2050 př. n. l.	poražen Utu-hengalem z Uruku