Gyula Breyer

Gyula (Julius) Breyer (30. dubna 1893 – 9. listopadu 1921) byl maďarský šachista, jeden z nejlepších šachistů své doby.

Gyula Breyer
Země	Maďarsko Maďarsko
Narození	30. dubna 1893 Budapešť
Úmrtí	9. listopadu 1921 (ve věku 28 let) Bratislava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a úspěchy

V roce 1912 vyhrál maďarské (resp. uherské) mistrovství a roku 1920 na turnaji v Berlíně zvítězil v konkurenci mistrů jako Bogoljubov, Tartakower, Réti (jeho dobrý přítel), Maróczy nebo Tarrasch. Měl plusové skóre např. proti Maxi Euwemu, pozdějšímu mistru světa.

Roku 1921 ustanovil nový rekord v šachu naslepo, kdy takto sehrál 25 partií současně.

Ještě toho roku však předčasně zemřel na tuberkulózu v kombinaci se srdeční chorobou, a to v Bratislavě, kde byl také pohřben. V roce 1987 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny v Budapešti.

Byl čelným pionýrem hypermoderní šachové školy, jeho jméno nese hned několik variant šachových zahájení, např. Breyerova varianta ve španělské hře^[1] nebo Breyerův gambit v královském gambitu.^[2]