HTV-X1
japonská nákladní kosmická loď From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
HTV-X1 je plánovaný první zásobovací let japonské kosmické lodi typu HTV-X k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start mise s několika tunami nákladu je po několika letech odkladů naplánován na 21. října 2025. Loď je přímým nástupcem kosmických lodí typu HTV, které v letech 2009 až 2020 během celkem 9 misí na ISS dopravily bezmála 50 tun nákladu. Premiérový let potrvá několik měsíců.
Remove ads
Kosmická loď HTV-X
Související informace naleznete také v článku HTV-X.
Nákladní loď se skládá ze tří částí:
- 3,5 metru vysokého hermetizovaného modulu (při startu v dolní části sestavy),
- 2,7 metru vysokého centrálního servisního modulu zajišťujícího všechny činnosti potřebné pro dosažení cíle, včetně výroby elektřiny dvěma poli vyklápěcími solárních panelů,
- a palety univerzálního přepravního systému pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu (na vršku sestavy).[1][2]
Loď tak na výšku měří 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů. Největší průměr zůstal 4,4 metru, stejně jako u předchůdce HTV. HTV-X tak, stejně jako její předchůdce HTV, patří spíše k větším zásobovacím plavidlům, jak plyne z porovnání s ostatními typy nákladních lodí:
Celková startovní hmotnost lodi se vlivem zjednodušení konstrukce a modernizace snížila na 16 000 kg (oproti 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýšila na 7 200 kg (oproti 6 200 kg u HTV).
Spojovací mechanismus pro připojení ke stanici je samozřejmě umístěn na spodku sestavy s přímým vstupem do hermetizovaného modulu. Loď pro první let nemá systém pro aktivní připojení, a proto se k ISS připojí s využitím robotické ruky stanice, podobně jako dříve HTV první verze Dragonů a dosud používané kosmické lodi Cygnus.[2] JAXA však už pro let HTV-X2 slíbila předvedení technologie automatického dokování.[3][4] Boční přístup do lodi umožňuje pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[2]
Pohon zajišťuje sada menších trysek systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou oproti HTV o 30 % více paliva.[2]
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[5]
Remove ads
Průběh letu
Japonská vesmírná agentura JAXA v polovině srpna 2025 poprvé oficiálně oznámila plánovaný termín startu – odlet se uskuteční 21. října 2025.[6] Asi měsíc před startem agentura informovala, že v červnu 2025 skončil kompletní systémový test a v srpnu začala nakládka materiálem určeným k přepravě na ISS.[7]
Kosmická loď po zhruba 2 dny po startu z kosmodromu Tanegašima doletí k ISS, do vzdálenost kolem 10 metrů. Tam ji svým záchytným systémem uchopí robotická paže Canadarm2, ovládaná zevnitř stanice jedním z astronautů. Pozemní operátoři pak obstarají ovládání robotické ruky během správného nastavení a zarovnání kosmické lodi a jejího připojení ke spodnímu portu modulu Harmony.
Na konci mise se loď podobným způsobem od stanice odpojí a po uvolnění z robotické paže odletí s pomocí vlastního pohonu na trajektorii, která ji dovede k řízenému zániku v horních vrstvách atmosféry Země.
Remove ads
Užitečné zatížení
Při příletu
Náklad dopravený na ISS obvykle obsahuje:
- zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci,
- vybavení pro výstupy do volného prostoru,
- hardware pro údržbu a rozvoj stanice,
- počítačové vybavení,
- materiály a technika pro vědecký program agentur zapojených do programu ISS jejich partnerských organizací.
Při návratu
Loď může při odletu od stanice odvézt různý materiál určený k likvidaci, především odpad nebo použité a dále nepotřebné technické vybavení.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads