HTV-X1
1. let japonské nákladní kosmické lodi From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
HTV-X1 je první zásobovací let japonské kosmické lodi typu HTV-X k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start mise s několika tunami nákladu se po několika letech odkladů uskutečnil 26. října 2025. Loď je přímým nástupcem kosmických lodí typu HTV, které v letech 2009 až 2020 během 9 misí na ISS dopravily bezmála 50 tun nákladu. Premiérový let potrvá až 9 měsíců.
Remove ads
Kosmická loď HTV-X
Související informace naleznete také v článku HTV-X.
Nákladní loď se skládá ze tří částí:
- 3,5 metru vysokého hermetizovaného modulu (při startu v dolní části sestavy),
- 2,7 metru vysokého centrálního servisního modulu zajišťujícího všechny činnosti potřebné pro dosažení cíle, včetně výroby elektřiny dvěma poli vyklápěcími solárních panelů,
- a palety univerzálního přepravního systému pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu (na vršku sestavy).[2][3]
Loď tak na výšku měří 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů. Největší průměr zůstal 4,4 metru, stejně jako u předchůdce HTV. Také HTV-X díky tomu patří mezi větší zásobovací vesmírná plavidla, jak plyne z porovnání s ostatními typy nákladních lodí:
Celková startovní hmotnost lodi se vlivem zjednodušení konstrukce a modernizace snížila na 16 000 kg (oproti 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýšila na 7 200 kg (oproti 6 200 kg u HTV).
Spojovací mechanismus pro připojení ke stanici je samozřejmě umístěn na spodku sestavy s přímým vstupem do hermetizovaného modulu. Loď pro první let nemá systém pro aktivní připojení, a proto se k ISS připojí s využitím robotické ruky stanice, podobně jako dříve HTV první verze Dragonů a dosud používané kosmické lodi Cygnus.[3] JAXA však už pro let HTV-X2 slíbila předvedení technologie automatického dokování.[4][5] Boční přístup do lodi umožňuje pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[3]
Pohon zajišťuje sada menších trysek systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou oproti HTV o 30 % více paliva.[3]
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[6]
Remove ads
Průběh letu
Japonská vesmírná agentura JAXA v polovině srpna 2025 poprvé oficiálně oznámila plánovaný termín startu z rampy LA-Y2 kosmodromu Tanegašima – 21. října 2025.[7] Asi měsíc před tímto ermínem agentura informovala, že v červnu 2025 skončil kompletní systémový test a v srpnu začala nakládka materiálem určeným k přepravě na ISS.[8] Později byl upřesněn také plánovaný čas startu ve stanovený den, a to na 01:59:17 UTC.[9] Dva dny před tímto termínem ale JAXA informovala o nejméně dvoudenním odkladu startu kvůli předpovědi nevhodného počasí na kosmodromu.[10] Technici 23. října 2025 vložili bočním přístupem do nákladního prostoru kosmické lodi 360 kg nákladu určeného k pozdní nakládce.[11] Agentura současně oznámila, že se start uskuteční kolem půlnoci UTC mezi 25. a 26. říjnem,[12] což o den později upřesnila na 26. října 2025 v 0:00:15 UTC.[13] Ve stanoveném čase se raketa H3 s kosmickou lodí také skutečně vznesla a HTV-X1 o 14 minut později dosáhla oběžné dráhy a oddělila se od horního stupně rakety.[14]
Kosmická loď podle plánu[15] doletěla 29. října 2025 k ISS, kde ji v 15:58 UTC ve vzdálenost asi 10 metrů svým záchytným systémem uchopila robotická paže Canadarm2, Tu zevnitř stanice ovládal japonský astronaut Kimija Jui s astronautkou Zenou Cardmanovu.[16] Robotická ruka pak kosmickou loď přesně nasměrovala do spodního portu modulu Harmony a ukotvila ji do něj o 20 hodin později, 30. října 2025 v 11:10 UTC.[17]
Opačným postupem se loď později od stanice také odpojí. Podle tiskových informací vydaných před startem potrvá let HTV-X1 až 9 měsíců, z toho až 6 měsíců ve spojení s ISS a další asi 3 měsíce v samostatném letu, při němž operátoři s lodí provedou sadu testů a experimentů.[18]
Na konci letu se loď s pomocí vlastního pohonu nasměruje na trajektorii k řízenému zániku v horních vrstvách atmosféry Země.
Remove ads
Užitečné zatížení
Při příletu
Náklad dopravovaný na ISS nákladními loděmi obvykle obsahuje:
- zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci,
- vybavení pro výstupy do volného prostoru,
- hardware pro údržbu a rozvoj stanice,
- počítačové vybavení,
- materiály a technika pro vědecký program agentur zapojených do programu ISS jejich partnerských organizací.
Při návratu
Loď může při odletu od stanice odvézt různý materiál určený k likvidaci, především odpad nebo použité a dále nepotřebné technické vybavení.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads