HTV-X
japonská nákladní kosmická loď From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS přinejmenším zpočátku připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem. Start první mise je naplánován na 21. října 2025.
Remove ads
Historie programu
V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]
- v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,
- nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,
- neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.
Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.
V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).[5]
V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z roku 2023 na rok 2024.[6] Komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023[7] a revize politiky výzkumu vesmíru zveřejněná v prosinci 2023 misi HTV-X1 přiřadila do fiskálního roku 2025, tedy do období od dubna 2025 do března 2026.[8]
Raketa H3 tak sice provedla první úspěšný start až 17. února 2024[9] a zopakovala ho 1. července 2024,[10] ale od té doby JAXA o plánovaném termínu startu letu HTV-X1 nevydala žádné oficiální stanovisko. Ředitelka programu ISS Robyn Gatensová v září 2024 v prezentaci harmonogramu pro nadcházející Expedici 72 uvedla, že se první let HTV-X neuskuteční dříve než v září 2025.[11]
To nezpochybnili ani zástupci výrobce Mitsubishi Electric a JAXA při představení servisního modulu novinářům 10. prosince 2024. Uvedli přitom, že hlavní předností lodi je dvojí užití jak pro dopravu materiálu na stanici (ISS a později její nástupkyni nebo nástupkyně), tak pro provedení různých demonstrací a experimentů v době mezi odpojením od stanice a vstupem do atmosféry. A dodali, že finanční náklady na sedmiletý vývoj kosmické lodi dosáhly 35,6 miliardy jenů, tedy několik set milionů amerických dolarů.[12]
JAXA v polovině srpna 2025 poprvé oficiálně oznámila plánovaný termín startu – odlet mise označené HTV-X1 se uskuteční 21. října 2025.[13] Asi měsíc před startem agentura informovala, že v červnu 2025 skončil kompletní systémový test a v srpnu začala nakládka materiálem určeným k přepravě na ISS.[14]
Remove ads
Popis lodi
Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][15]
- horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
- 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV); rozpětí rozložených panelů dosahuje 18,2 metru,[16]
- 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[15]
Loď tak na výšku měří 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr má 4,4 metru (stejně jako u HTV), a patří tak, stejně jako její předchůdce HTV, spíše k větším zásobovacím plavidlům, jak plyne z porovnání s ostatními typy nákladních lodí:
K ISS se bude přinejmenším zpočátku připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus je umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[15] JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX.[17][18]
Na rozdíl od HTV jsou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď tak je odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[15]
Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi je snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýšila na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosahuje 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[19] Navíc se podstatně zkrátila doba montáže nákladu na nosnou raketu v kosmickém středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začíná o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[20]
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[21]
Varianta HTV-XG
Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[22][21]
Vývoj a výrobu lodi připadl společnosti Mitsubishi Heavy Industries ve spolupráci s Mitsubishi Electric Corporation. V roce 2019 se k projektu připojila také Sierra Nevada Corporation.[23]
Remove ads
Seznam letů
Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads