Halotan

Halotan (INN; též halothan, anglicky halothane), je uhlovodíkový halogenderivát používaný jako inhalační celkové anestetikum. Systematický název sloučeniny je 2-brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan, látka je známa i pod obchodním názvem Fluothane. Jedná se o jediné inhalační anestetikum, které obsahuje v molekule atom bromu; existuje řada jiných halogenovaných anestetik, která obsahují atomy chloru a fluoru (jako v případě halotanu), ale atom bromu postrádají. Halotan je bezbarvá, na světle nestabilní, kapalina příjemné, mentolo-peprmintové vůně (podobně jako Alpa). Dodává se v hnědých láhvích a obsahuje 0,01 % thymolu jakožto stabilizačního činidla. Halotan patří mezi základní léčiva obsažená v seznamu WHO.^[1] Používání halotanu ve vyspělých státech však bylo téměř úplně překonáno novějšími inhalačními anestetiky.

Halotan
Název (INN)	halothane (angličtina)
Kódy
Číslo CAS	151-67-7
ChEMBL ID	CHEMBL931
ChemSpider ID	3441
PubChem	3562
Chemie
Sumární vzorec	C₂HBrClF₃
SMILES	C(C(F)(F)F)(Cl)Br
InChI	InChI=1S/C2HBrClF3/c3-1(4)2(5,6)7/h1H
Molární hmotnost	195,890 224 Da
Teplota tání	−180 °F
Teplota varu	122 °F
Hustota	1,87 g/cm³
Farmakologie
Indikace	status asthmaticus a astma
Cesty podání	inhalační podání
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzné látky

Halotan není chemicky ether. Pokusy najít méně metabolizovatelná anestetika vedly k objevu halogenovaných etherů, například enfluranu a isofluranu. Výskyt jaterních reakcí je u těchto látek nižší. O přesné úrovni hepatotoxicity enfluranu se polemizuje, byť je jen minimálně metabolizován. Isofluran není prakticky vůbec metabolizován a zprávy o poškození jater v souvislosti s touto látkou jsou velmi vzácné.

Historie

Tento halogenovaný uhlovodík byl poprvé syntetizován C. W. Sucklingem z Imperial Chemical Industries (ICI) v roce 1951 a poprvé klinicky použit M. Johnstonem v Manchesteru v roce 1956. Halotan se stal populární jako nehořlavé celkové anestetikum nahrazující jiná inhalační anestetika, například diethylether a cyklopropan. Jeho používání jakožto anestetika bylo ukončeno během 80. a 90. let 20. století s rozmachem novějších anestetik. Stále se však používá ve veterinární chirurgii a v rozvojových zemích díky své nízké ceně.

Halotan byl od svého uvedení v roce 1956 do 80. let podán mnoha milionům dospělých a dětských pacientů po celém světě. Mezi jeho vlastnosti patří při vysokých hladinách kardiální útlum, senzibilizace srdce na katecholaminy (např. norepinefrin) a silná bronchiální relaxace. Nedráždí dýchací cesty a stal se proto vhodnou látkou pro pediatrickou anestezii. Vzhledem ke způsobovanému srdečnímu útlumu byl kontraindikován u pacientů se selháním srdce, se srdeční arytmií, a dále také při stavech vysokých hladin katecholaminů, například při feochromocytomu.

Opakovaná expozice halotanu u dospělých byla ve vzácných případech zmiňována jako příčina vážného poškození jater. Stalo se to v 1 případě z 10 000 expozic. Výsledný syndrom byl označen jako halotanová hepatitida a je patrně výsledkem metabolismu halotanu na kyselinu trifluoroctovou prostřednictvím oxidačních reakcí v játrech. Zhruba 20 % vdechovaného halotanu je metabolizováno v játrech a produkty se vylučují močí. Hepatitický syndrom má úmrtnost 30 až 70 %. Obavy z této hepatitidy vedly k dramatické redukci používání halotanu u dospělých. V 80. letech 20. století byl nahrazen enfluranem a isofluranem. V roce 2005 byly typickými prchavými anestetiky isofluran, sevofluran a desfluran. Protože riziko halotanové hepatitidy je u dětí podstatně nižší než u dospělých, používal se halotan v pediatrii i v 90. letech. Ovšem okolo roku 2000 byl zde z většiny nahrazen sevofluranem.

Fyzikální vlastnosti

Teplota varu:	50,2 °C	(101,325 kPa)
Hustota:	1,868 g/cm³	(20 °C)
Molární hmotnost:	197,4 g/mol
Tlak par:	244 mmHg	(20 °C)
	288 mmHg	(24 °C)
MAC:	0,75	% obj.
Rozdělovací koeficient krev/plyn:	2,5
Rozdělovací koeficient olej/plyn:	224

Syntéza

Komerční syntéza halotanu začíná trichlorethylenem, který reaguje s fluorovodíkem za přítomnosti chloridu antimonitého při 130 °C, přičemž vzniká 2-chlor-1,1,1-trifluorethan. Ten následně reaguje s bromem při 450 °C a vzniká halotan.^[2]