Henryk Arctowski

Henryk Arctowski

Narození	15. července 1871 Varšava
Úmrtí	21. února 1958 (ve věku 86 let) Washington, D.C.
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Alma mater	Lutyšská univerzita Přírodovědecká fakulta v Paříži
Povolání	objevitel, geograf, geolog, meteorolog, geofyzik, polárník a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Smithsonův institut Lvovská univerzita New York Public Library
Ocenění	Řád znovuzrozeného Polska (1926) čestný doktor Lvovské univerzity
Choť	Jane Arctowska
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem Karla Arzta. Studoval na chlapeckém gymnáziu v Inowrocławi. Od roku 1888 studoval matematiku a fyziku v Liège v Belgii. Ve studiu chemických, geologických a meteorologických věd pokračoval na Sorbonně ve Francii. Po návratu do Liège popolštil své příjmení na Arctowski.

V roce 1895 se Arctowski seznamuje s belgickým polárníkem Gerlachem de Gomery připravujícím polární výpravu na lodi Belgica. Cílem výpravy byla Antarktida. Účastníkem výpravy byl i Roald Amundsen, Frederick Cook a Antoni Bolesław Dobrowolski. V březnu 1898 Belgica zamrzla v Bellingshausenově moři na 71°31′ j. š., 85°16′ z. d. Polární výprava byla nucena přezimovat v Antarktidě. Nedobrovolné přezimování v zajetí ledu a driftování antarktickým mořem umožnilo Arctowskému sesbírat cenná oceánografická a meteorologická data. Především díky jeho měřením a pozorováním je belgická antarktická výprava považována za jednu z nejúspěšnějších antarktických výprav. Arctowski dokázal souvislost Grahamovy země s Jižní Amerikou. Zavedl termín „Antarktandy“ pro ostrovy přiléhající k Antarktidě.^[1]

V letech 1903 až 1909 řídil meteorologickou stanici Belgické královské observatoře v belgické Uccle. V roce 1910 byl účastníkem francouzské výzkumné expedice na Špicberkách a Lofotech.

V roce 1920 se Arctowski vrátil do Polska, kde mu premiér Ignacy Paderewski nabízel místo ministra školství, ale Arctowski přijal profesuru na katedře geofyziky a meteorologie na Univerzitě Jana Kazimierze ve Lvově, kde v roce 1912 obdržel titul čestný doktorát. Zde působil v letech 1921 až 1939. V té době vydal se svým pracovním týmem více než 130 vědeckých prací. V roce 1935 se stal členem Polské akademie věd.

V době vypuknutí druhé světové války v roce 1939 byl Arctowski ve Washingtonu, na mezinárodním kongresu Geodeticko-geofyzikální unie jako předseda Mezinárodní komise pro změny klimatu. Protože návrat do Polska nebyl možný, přijal nabídku Smithsonova ústavu ve Washingtonu, ve kterém pracoval v letech 1939 až 1950. Zemřel v Bethesdě u Washingtonu v roce 1958.

Po Arctowském je pojmenován^[2]:

nunatak Arctowského (65°6′ j. š., 60° z. d.);
štít Arctowského (1408 m; 74°44′ j. š., 61°28′ z. d.) – sopka na Antarktickém poloostrově, na pobřeží Lassitera. Pojmenovala jej v roce 1947 americká expedice F. Rønnea.
Arctowského poloostrov (64°45′ j. š., 62°25′ z. d.) – skalnatý poloostrov v západní části Antarktického poloostrova, na pobřeží Danco. Na konci poloostrova se nalézá mys Anna (64°35′ j. š., 62°26′ z. d.).
Arctowského záliv (Arctowski Cove), v blízkosti stanice Arctowského, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy (62°9′ j. š., 58°29′ z. d.);
Arctowského ledové pole (Arctowski Icefield), pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy (61°55′ j. š., 57°45′ z. d. – 62°10′ j. š., 58°50′ z. d.);
Arctowského hory, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy (62°1′ j. š., 58°5′ z. d. – 62°3′ j. š., 58°15′ z. d.);
polská antarktická stanice im. Henryka Arctowského, pobřeží krále Jiřího, Jižní Shetlandy (62°9′ j. š., 58°28′ z. d.);
Arctowského hora, Spitsbergen (78°10′ s. š., 16°30′ v. d.);
Arctowského ledovec (u Arctowského hory);
Arctowského oblouk – neobvyklý druh halového jevu s tečným obloukem vytvořeným v oblacích z ledových krystalků, pozorovaný a popsaný Arctowským 20. srpna 1898.
Maják Arctowský – v polské polární stanici Henryka Arctowského na pobřeží ostrova krále Jiřího v Antarktidě (nejjižnější maják na světě)

Životopis

Odkazy

Wikiwand - on