Heribert Sturm

Heribert Sturm (22. července 1904, Chodov^[1] – 28. října 1981, Amberg) byl česko-německý historik, historik umění a městský archivář v Jáchymově, Chebu a německém Ambergu.

Heribert Sturm
Narození	22. července 1904 Chodov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. října 1981 (ve věku 77 let) Amberg Západní Německo Západní Německo
Alma mater	Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolání	archivář, historik, germanista, historik umění a editor
Ocenění	Bavorská kulturní cena (1960) Aventinus medal (1977)
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana
Funkce	ředitel muzea
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život a činnost

Pachelbelův dům na nám. Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu, sídlo Městského muzea

Narodil se české německé rodiny v Chodově u Falknova. Studoval na Gymnáziu v Kadani a v roce 1923 maturoval s vyznamenáním. Po maturitě vystudoval^[2] na univerzitě v Praze historii a germanistiku.

V letech 1928 až 1934 pracoval jako městský archivář v Jáchymově. Poté se zapojil do správy muzea v Chebu jako nový vedoucí archivu, kde pracoval až do německé okupace. V době druhé světové války byl odveden do armády a aktivita muzea byla výrazně omezena.

Kvůli spojeneckým náletům v roce 1944 bylo rozhodnuto o evakuaci cenných exponátů do německého Tirschenreuthu. Heribert Strum se navzdory obtížné osobní situaci vyplývající z jeho německé národnosti v roce 1945 zasadil o jejich návrat, poté, co se zástupci americké armády vyjednal návrat městských sbírek. Dále také zachraňoval artefakty z majetku odsouvaných občanů. Při této činnosti mu již pomáhali Jan Kubín, který byl nově pověřen vedením Chebského muzea, a historička Mira Mladějovská, která osobně intervenovala na základě Sturmových osobních morálních a odborných kvalit za jeho vynětí z odsunu. Tato její snaha se však nebyla úspěšná.

Po vystěhování do Německa byl ředitelem archivu v Ambergu a zakládající člen a také člen představenstva Collegia Carolina v Mnichově. Zde stál u zrodu slovníku Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder.