Hugenoti

Hugenoti ([igenoti]) byli francouzští protestanti zejména z 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.

Hugenotský kříž

Historie

Během většiny 16. století byli hugenoti ve Francii tvrdě pronásledováni. Byť roku 1561 byla jejich persekuce formálně ukončena královským ediktem orleánským a o rok později (17. ledna 1562) toto potvrdil Edikt ze Saint-Germain, ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly 1. března 1562 masakrem hugenotů ve Wassy. V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity během Bartolomějské noci. Války se táhly až do roku 1598, kdy král Jindřich IV. vydal Edikt nantský, jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Navzdory tomuto ediktu však za Ludvíka XIII. bylo v letech 1627–1628 obléháno a dobyto hugenotské město La Rochelle. Ludvík XIV. roku 1685 zrušil edikt nantský ediktem z Fontainebleau a hugenotské náboženství prohlásil za protiprávní. Tato skutečnost vedla jeho protivníka „Velkého kurfiřta“ k vydání Ediktu postupimského, což vyvolalo ve Francii masovou vlnu emigrace hugenotů do protestantských zemí Evropy, Ameriky a jižní Afriky. Jinověrci, kteří neemigrovali, byli přesvědčováni na přestoupení ke katolické víře a to po dobrém i po zlém (např. dragonádou). Edikt z Versailles podepsaný Ludvíkem XVI. koncem roku 1787, obnovil platnost ediktu nantského.

Zajímavosti

• Hugenotské předky měla Charlotta Garrigue Masaryková. Její otec Rudolf Pierre Garrigue pocházel ze staré jihofrancouzské hugenotské rodiny, která v době pronásledování hugenotů (po zrušení ediktu nantského v roce 1685) odešla do Dánska. R. P. Garrigue se narodil ještě v Kodani, ale pak se přestěhoval do USA a v Brooklynu se mu narodila dcera Charlotta.
• Také Karel Klostermann měl hugenotské kořeny. Předek jeho matky byl šlechtic, hugenot, jenž musel koncem 17. století (po zrušení ediktu nantského v roce 1685) opustit Francii.^[1]